16 C 207/2020-46 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 091 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobce žalovanému dodával elektřinu do jeho odběrného místa. Za sdružené služby dodávky elektřiny v období od 17. 1. 2018 do 24. 5. 2019 a za provedené opojení žalovaného od distribuční soustavy vystavil žalobce žalovanému faktury, jež zůstaly, včetně poplatků za upomínání, neuhrazeny do částky 10 091 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani k výzvě učiněné advokátem žalobce před podáním žaloby. S ohledem na prodlení žalovaného, uplatnil žalobce rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto byl soudem zrušen a účastníci řízení byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Vzhledem k tomu, že proti tomuto postupu neměli účastníci námitek a věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazu, byl ve věci veřejně vyhlášen toliko rozsudek. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalobce zavázal dodávat elektřinu a další služby s tím spojené do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného]. Za sdružené služby dodávky elektřiny vyúčtoval žalobce žalovanému za období od 17. 1. 2018 do 18. 1. 2019 fakturou [číslo] splatnou dne 4. 2. 2019 částku 10 159 Kč a za období od 19. 1. 2019 do 24. 5. 2019 mimořádnou fakturou [číslo] splatnou 11. 6. 2019 částku 3 064 Kč. Na dané faktury žalovaný uhradil toliko částku 4 520 Kč dne 13. 2. 2019. Jelikož se žalovaný doslal s úhradou plateb za odběr elektřiny do prodlení, provedl distributor odpojení žalovaného od distribuční soustavy, přičemž náhradu nákladů na odpojení žalovaného ve výši 908 Kč vyúčtoval žalobce žalovanému fakturou [variabilní symbol] splatnou dne 11. 6. 2019. Ke dni podání žaloby tak dluh žalovaného činí částku 10 091 Kč, která zahrnuje též 2kráte poplatek 240 Kč za doporučenou upomínku žalovanému s výzvou k úhradě. Před podáním žaloby byl k úhradě dluhu žalovaný vyzván též advokátem žalobce, a to dopisem ze dne 22. 6. 2020 odeslaným žalovanému na korespondenční adresu dle smlouvy [ulice a číslo], [část obce]. 4. Stran tvrzení žalobce o výši dluhu soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobci zaplatil, zaplatil jej zčásti, případně že na dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobcem tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobce za dostatečně prokázaná listinnými důkazy. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), a dále ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (ustanovení § 49 a § 50), a dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, která je svou povahou kupní smlouvou, a to ve smyslu ustanovení § 2079 odst. 1 a násl. o.z. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. V dané věci žalobce prokázal, že mezi účastníky vznikl právní poměr na základě kupní smlouvy, podle které žalobce dodával žalovanému elektřinu do jeho odběrného zařízení a dodávky fakturoval, jakož i to, že žalovaný si své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, když nezaplatil cenu za dodávky elektřiny a služeb, jakož i související poplatky v celkové výši 10 091 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku, a to včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1968 věty první a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o.s.ř. určena třídenní. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení plně úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH ve výši 252 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní s povinností plnit k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.