8 C 14/2021-31 — Okresní soud v Příbrami

Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Předmětem řízení bylo zaplacení částky 945 Kč s příslušenstvím sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení, a to z titulu povinnosti platit televizní poplatek uložené zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, v účinném znění (dále jen„ zákon o televizních poplatcích“) za období únor 2019, červen 2019 a poté od září 2019 do ledna 2020 ve výši 135 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listin založených žalobkyní do spisu, rozhodl soud za splnění podmínek dle § 115a o.s.ř., aniž by ve věci nařídil jednání. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků vyplývá, že žalovaný se v lednu 2019 přihlásil jako poplatník televizních poplatků. Za dobu únor 2019, červen 2019 a poté od září 2019 do ledna 2020 nehradil televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, čímž mu vznikl dluh v celkové výši 945 Kč za celkem 7 měsíců. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím České pošty, oddělení [jméno], dopisem ze dne [datum], [datum] a [datum] k úhradě dluhu a zákonného úroku z prodlení, žalovaný si tyto výzvy osobně převzal, resp. mu byly vhozeny do schránky. Soud posuzoval spor mezi účastníky dle zákona o televizních poplatcích, konkrétně podle ustanovení § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2 a § 10 a shledal nárok žalobkyně po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se přihlásila jako poplatník televizního poplatku v lednu 2019 a od této doby mu coby držiteli televizního přijímače vznikla povinnost hradit odpovídající televizní poplatek ve výši. 135 Kč měsíčně. Za období únor 2019, červen 2019 a poté od září 2019 do ledna 2020 žalovaný televizní poplatek v celkové výši 1 079 Kč neuhradil. Porušil tím svou zákonnou povinnost hradit televizní poplatek řádně a včas a dostal se do prodlení. Soud proto shledal žalobu důvodnou a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému uhradit žalobkyni dlužný televizní poplatek 945 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu 15. 10. 2020, kdy byla vyhotovena žaloba (dle návrhu žalobkyně), v celkové výši 99,76 Kč v souladu s § 10 zákona o televizních poplatcích. Výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za podanou žalobu ve výši 400 Kč a dvakráte paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč za dva úkony (návrh ve věci samé, výzva k plnění) podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za zastupování advokátem, neboť tyto náklady v souladu s nálezy Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013 a sp. zn. I ÚS 3705/14 ze dne 6. 2. 2015 nelze považovat za účelně vynaložené.