14 C 182/2021-91 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal dne 22. 9. 2021 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu v pozměněném znění ze dne 15. 9. 2022 mimo jiné s tím, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v k.ú. [příjmení] [příjmení], na které přibližně od roku 2003 začal výlučně žalovaný, nikdo jiný, navážet výkopovou zeminu, tedy materiál pocházející z jeho podnikatelské činnosti, touto činností zatížil nejenom pozemky žalobce, ale i okolní náležející manželům [příjmení], kteří mnohokráte žádali žalobce o zásah a zamezení dalšího skladování. Žalovaný byl žalobcem od roku 2019 několikrát vyzýván, aby navezený materiál odstranil, ovšem s marným výsledkem, neprojevil ani zájem o konstruktivní jednání o odstranění navezeného materiálu. Žalovaný je od [datum] OSVČ s oprávněním poskytovat služby pro zemědělství, zahradnictví, rybářství, lesnictví a myslivost, dále chov zvířat a jejich výcvik, nakládání s odpady (vyjma nebezpečných), přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, poskytování technických služeb. Dle informací žalobce navážel zeminu a stavební suť na předmětné pozemky výhradně žalovaný v souvislosti se svou podnikatelskou činností, i když tyto nebyly určeny ke skládkování takového materiálu, o využití pozemků rozhodl žalovaný sám a svévolně. Z podnětu vlastníka sousedních pozemků [jméno] [příjmení] vstoupil do jednání se žalovaným ohledně sjednání nápravy bývalý starosta Ing. [příjmení], žalovaný přislíbil, že sjedná nápravu odstraněním navezeného materiálu. Žalovaný materiál navážel vlastní technikou, a to nákladním automobilem Avia a ukládal za pomoci nakladače Locust. Pokud jde o parc. [číslo] tato byla celá zavezena navážkou žalovaným v tloušťce od 0 od západní strany pozemku na východní straně pozemku zavezena na výšku 2,5 m o celkovém množství výkopové zeminy 305 m3, parc. [číslo] je zavezena navážkou ve své severní části od 0 směrem na jižní stranu až do výšky 2,5 m, a to o celkovém množství výkopové zeminy 55 m3, parc. [číslo] je zavezena navážkou na jižní části tohoto pozemku od 0 do 2,5 m směrem na jižní stranu, a to o celkovém množství výkopové zeminy 25 m3, parc. [číslo] je zavezena navážkou ve své jižní části v tloušťce od 0 až na severní straně do výšky 2,5m, a to o celkovém množství výkopové zeminy 307 m3, což vyplývá z polohopisného a výškopisného plánu vyhotoveného geodetem [jméno] [příjmení]. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí zejména s tím, že na žádném ze čtyř pozemků uvedených žalobcem není zemina, suť ani jiný materiál, který by tam navezl, možná navezl asfaltový recyklát na pozemek parc. [číslo] který slouží mj. jako přístupová cesta k pozemkům parc. [číslo] [číslo] jež jsou v jeho vlastnictví a tento byl prakticky nesjízdný. V loňském roce odstranil žalovaný na výzvu žalobce z pozemku parc. [číslo] veškerý materiál, což sdělil jeho právní zástupce žalobci dopisem z [datum] a [datum] pak i právnímu zástupci žalobce e-mailem. Žalobce, ani přes poučení soudem, nedoplnil žalobu v potřebném rozsahu, jeho tvrzení jsou obecná, chybí mezi nimi nepochybně i údaj, kdy měl žalovaný na pozemky materiál navážet, zároveň se vyjádřil k rozsahu svého podnikání. 3. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2022, č. j. 24 Co 162/2022 – 73, byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 28. 2. 2022, č.j. 14 C 182/2021- 58, kterým byla zamítnuta podaná žaloba, věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení zejména s tím, že žaloba trpí neurčitostí vymezení toho, čeho se žalobce v dané věci vlastně domáhá, jím uvedený text není přehledný a srozumitelný (odstranění žalovaným veškerého jím navezeného materiálu z jím více označených pozemků parc. č. v k. ú. [příjmení] [příjmení]), na tuto vadu žaloby nebyl žalobce soudem upozorněn, ač se tak mělo stát, protože bez tohoto postupu nelze uzavřít, že je to daná žaloba perfektní, nemělo být vůbec přistupováno k věcnému projednávání žaloby. Bude tedy na žalobci, aby poté, co od prvostupňového soudu obdrží příslušné poučení, specifikoval svůj požadavek na vyklizení konkrétních jednotlivých pozemků žalovaným, aby z toho bylo bez jakýchkoliv pochybností zřejmé, z jakého konkrétního místa jednotlivých pozemků má být odstraněno konkrétní množství navezeného materiálu k dosažení konkrétně popsaného původního terénu těchto jednotlivých pozemků. Povinností žalobce je tvrdit a prokázat nastalé rušení jeho vlastnického práva konkrétním způsobem, konkrétní osobou, v konkrétní době, na žalovaném pak je, aby se pokusil na svoji obranu v řízení prokázat, že z jeho strany žalobcem tvrzený konkrétní zásah do jeho vlastnického práva buď nebyl vůbec jím učiněn, nebo jím nebyl učiněn neprávem. Za situace, kdy z povahy věci vyplývá, že negativní skutečnosti nelze prokazovat, je třeba vidět, že bude na žalobci z hlediska možné úspěšnosti žaloby, podaří-li se mu vytýkanou vadu jeho žaloby odstranit, jde-li o určité vymezení toho, čeho se žalobou domáhá, aby konkrétním způsobem v řízení soudu tvrdil a toto své tvrzení pak i prokázal, jde-li o to, kdo, kdy, na jaké místo, v jakém množství, jaký materiál ve vztahu k jednotlivým projednávaným pozemkům navezl. V prvé řadě je tedy na žalobci, aby i z tohoto pohledu zvážil předpoklady možné úspěšnosti své žaloby pro ten případ, že se mu relevantně v dané věci podaří odstranit dosavadní neurčitost ve vymezení toho, čeho se svou žalobou v této věci proti žalovanému domáhá, zejména s přihlédnutím k tomu, po jak dlouhou dobu v minulosti, podle jeho vlastního tvrzení, rušení jeho vlastnického práva trvalo, tedy odpovědně posoudil, zda má k dispozici takové relevantní důkazy, jejichž prostřednictvím bude schopen svá tvrzení prokázat, kdy žalovaný v rámci své obrany již uplatnil ten základní argument, jímž odmítá pravdivost tvrzení žalobce o tom, že by to byl on, kdo v minulosti rušení vlastnického práva žalobce prováděním navážky materiálnu na konkrétní pozemky žalobce prováděl. S vysokou mírou pravděpodobnosti lze pochybovat, i bez provedení navrženého dokazování, o tom, že dosud navržené důkazy budou způsobilé rozhodná tvrzení žalobce prokázat. 4. Na základě původního a doplněného dokazování soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav věci: Žalobce je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] [číslo] [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí], jeho starostou je od roku 2020 pan [jméno] [příjmení], jenž byl dříve místostarostou, žalovaný je dlouholetý zastupitel žalobce, který podniká mimo jiné v předmětu činnosti přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti. Předmětné pozemky jsou porostlé vysokou trávou, křovinami a náletovými stromy. 5. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 6. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba není po právu, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, neboť nebylo jednoznačně prokázáno, i přes připuštění změny žaloby, že by na sporných pozemcích byla výkopová zemina, v množství tvrzeným žalobcem, navezena žalovaným, na druhou stranu problematika„ navážky“ byla řešena dlouhodobě, ovšem bez jakéhokoliv postihu žalovaného v případném správním řízení, přestože minimálně dle zákona o obcích měl žalobce nespočet možností k jejímu řešení. Žalobce dlouhodobě nic nedělal s prováděním navážky žalovaným na jeho pozemky, i když není podstatné, z jakých důvodů (žalovaný je letitým zastupitelem, nebo tehdejší vedení obce to nepovažovalo za nějaké vážné narušení jejích nemovitostí), v současnosti jsou pozemky zarostlé trávou,„ divokým“ porostem a nálety, jak vyplynulo z fotodokumentace, přestože to mělo vadit i manželům [příjmení], spoluvlastníkům okolních nemovitostí, nejméně do roku 2019 však situaci neřešil, i když k tomu měl nepochybně nespočet možností k řešení (§ 38 a § 57 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů). Nakonec se žalobce obrátil o pomoc k soudu, ovšem ani po příslušném procesním poučení dodatečně nevylíčil dostatečným způsobem rozhodující skutečnosti, i když mu soud připustil k jeho návrhu změnu žaloby tak, aby byl případně žalobní petit vykonatelný, čímž se tato stala dle prvostupňového soudu projednatelná. V tomto konkrétním případě ale nelze nahrazovat břemeno tvrzení prováděním navržených důkazů, přičemž ani výslechem statutárního zástupce žalobce jeho tvrzení nebyla jednoznačně prokázána, tedy že to byl právě žalovaný, který na sporné pozemky dlouhodobě navážel zeminu a stavební suť, nejméně cca od roku 2003. Nedostatek v tvrzení žalobce pak nelze nahradit prováděním jím navržených důkazů, a proto prvostupňový soud neprováděl důkazy k návrhu žalobce výslechem svědků manželů [příjmení], manželů [příjmení] a [jméno] [příjmení] (spoluvlastníků či vlastníků sousedních nemovitostí), Ing. [jméno] [příjmení] (bývalého starosty), [jméno] [příjmení] (asistenta starosty) či místním ohledáním nebo polohopisným a výškopisným plánem z března 2021 od geodeta [jméno] [příjmení] s přehledem výpo