18 C 111/2022-86 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se po žalované domáhala na 5 705 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů (dále jen„ ČKP“) za období od 6. 11. 2020 do 28. 2. 2021, kdy žalovaná, coby provozovatelka, neměla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], zn. Peugeot 307, [VIN kód], který byl t.č. evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná částka je dána vynásobením příslušné zákonné denní sazby počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, ve výši 5 405 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. 2. Žalované byla ustanovena opatrovnice k zastupování v řízení, neboť pro nepříznivý zdravotní stav žalovaná není schopna se řízení účastnit. 3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Tvrdila, že pod pohrůžkou násilí a nátlaku musela v lednu 2020 zalhat ohledně fiktivního příjmu z brigády svého tehdejšího přítele, pana [příjmení], a tím získat osobní automobil Peugeor 307. Bývalý přítel odcizil všechny její osobní doklady, ke všemu ji donutil, fyzicky ji několikrát ublížil, v důsledku čehož žalovaná skončila hospitalizovaná na JIP a více než měsíc na psychiatrii. Stále navštěvuje psychiatra, psychologa, je v péči Sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením. Dále tvrdila, že koupi i nakládání s vozidlem řídil její tehdejší přítel a je vůbec otázkou, zda v rozhodném období byla vlastnicí předmětného vozidla. 4. Z výzvy k úhradě ze 4. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za období od 6. 11. 2020 do 28. 2. 2021 ve výši 5 405 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, a to ve vztahu k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], zn. Peugeot 307, [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno]. Z listiny Zjištěné údaje o vozidle soud zjistil, že jako vlastník a provozovatel vozidla je u žalobkyně vedena žalovaná. Z faktury č. FVAA115/200342 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavil dne 1. 3. 2020 žalované jako odběratelce daňový doklad za prodej automobilu zn. Peugeot 307, [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno], na částku 63 998 Kč. Ze zprávy Dopravního úřadu Městského úřadu Příbram ze dne 1. 8. 2022 včetně přiložené fotokopie velkého technického průkazu soud zjistil, že v období od 6. 11. 2020 o 28. 2. 2021 byla evidovaným vlastníkem/provozovatelem vozidla společnost [právnická osoba] Z dopisu z 9. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla upomenuta k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP. Z výzvy z 9. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby. 5. Z protokolu o výslechu žalované jako obviněné, ze dne 11. 3. 2022, který k důkazu předložila žalovaná, soud zjistil, že proti žalované je vedeno trestní stíhání z přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku. Žalovaná vypověděla, že její bývalý přítel, pan [příjmení], jí nařídil, aby si vzala úvěr na nějaké vozidlo. K sepsání smlouvy došlo u nějakého pána, který ji řekl, že nebude potřeba nahlížet do Solusu. Žalovaná v té době již měla exekuce. Předložila mu své doklady, ale už si nepamatuje, co všechno. Auto jí doporučil tento pán s tím, že toto pro ni bude nejlepší; šlo o tmavě modrého Peugeota. Jaká byla výše úvěru a splátek, si již nepamatuje. Varády jí ale říkal, že má lhát a říct, že on má příjem 25 000 Kč, což tam pak asi řekla. Úvěrovou smlouvu ani podmínky nečetla. Podepsala všechny papíry, co jí předložil. Vozidlo si převzala a chvíli s ním jezdila. Pan [anonymizováno] ho pak prodal. Už si nepamatuje, zda byla prodeje vozidla přítomna, protože pan [příjmení] ji v tu dobu týral, bála se ho a bojí dodnes. Za vozidlo uhradila pouze jednu splátku, [anonymizováno] jí říkal, aby nic neplatila. Vzal jí veškeré písemnosti. V tomto období byla i v psychiatrické léčebně v [obec]. S [anonymizováno] brala pervitin. 6. Opatrovnice žalované navrhla, aby bylo vyžádány od Policie České republiky listiny z trestního spisu vztahující se k předmětnému vozidlu. Ze zprávy policie z 1. 11. 2022 bylo zjištěno, že za dobu od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2021 bylo předmětné vozidlo v držení žalované, která jej poté dne 20. 3. 2020 prodala a současně předala osobám [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. K přepisu vozidla na paní [příjmení] nikdy nedošlo, neboť dle zjištění policie žalovaná v době prodeje vozidla nebyla majitelkou tohoto vozidla. Dne 20. 1. 2022 bylo vozidlo vyhlášené v celostátním pátrání zadrženo. Policí byly dále předloženy úřední záznamy o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří oba popsali průběh koupě předmětného vozidla od žalované. Vypověděli, že jednání o koupi probíhalo s mužem a nikoli přímo s žalovanou, ačkoli to byla ona, kdo kupní smlouvu podepsala. Žalovaná t.č. působila roztěkaně, měla třes rukou, kterou omlouvala nemocí. Když se pokusili vozidlo přepsat, bylo jim řečeno, že osoba, která vystavila plnou moc za [právnická osoba] [anonymizováno], což je [anonymizována dvě slova], nemá oprávnění za tuto společnost vypisovat plné moci k přepisu vozidel. Do spisu byla rovněž založena fotokopie kupní smlouvy z [datum] včetně plné moci, z nichž se zjišťuje, že tuto uzavřela žalovaná na straně prodávající a paní jana [příjmení] na straně kupující, kdy předmětem prodeje bylo vozidlo tn. Peugeot 307, [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno]. 7. Soud spor posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a), § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Podle citovaných ustanovení musí být splněna povinnost pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla povinnost porušována, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva. Výši denní sazby příspěvku stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. Podle § 2a vyhlášky, výše nákladů ČKP spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. 8. Rozhodnou otázkou pro posouzení samotného nároku žalobkyně bylo posouzení předběžné otázky, zda žalovaná v období od 6. 11. 2020 do 28. 2. 2021 byla vlastníkem či provozovatelem vozidla. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná vlastnicí předmětného vozidla nebyla, neboť nedošlo k převodu vlastnického práva na její osobu. Žalovaná byla k právnímu jednání koupě motorového vozidla přinucena svým bývalým přítelem, který zjevně využil jejího nepříznivého zdravotního stavu, o čemž svědčí skutečnost, že žalovaná si samotný proces koupě ani uzavření souvisejícího úvěru do detailu nepamatuje, její nepříznivý zdravotní stav potvrdil i její psychiatr. Zároveň vyšlo najevo, že osoba, která vozidlo žalované prodala, nebyla k takovému právnímu jednání oprávněna. V rozhodném období nebyla žalovaná ani provozovatelkou vozidla, neboť bylo zjištěno, že dne [datum] vozidlo předala paní [příjmení] v souvislosti s jeho zamýšleným prodejem. Vzhledem k uvedenému shledal soud žalobu nedůvodnou a jako takovou ji v plném rozsahu zamítl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), kdy ačkoli žaloba byla zamítnuta, žalobkyně poukazovala na přístup žalované, která pakliže by byla aktivní již v době před podáním žaloby, nemuselo k soudnímu řízení ani vzniklým nákladům dojít. Soud nicméně dospěl k závěru, že je namístě využít tohoto výjimečného institutu a náklady řízení nepřiznat žádnému z účastníků, a to s ohledem na velmi nepříznivou finanční situaci žalované, která dle svého sdělení je poživatelkou invalidního důchodu I. stupně a má řadu exekucí, rovněž s ohledem na její vážný zdravotní stav, pro který ostatně soud uzavřel, že žalovaná není schopna se soudního řízení sama účastnit. 10. Podle § 149 odst. 2 o.s.ř. a contrario rozhodl současně soud o tom, že České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává.