11 C 41/2023-29 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 13. 1. 2023 domáhala po žalované zaplacení dluhu za elektřinu ve výši 35 940,38 Kč, kterou jí dodala do odběrného místa na adrese [adresa], v období ode dne 18. 12. 2021 do dne 30. 6. 2022. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 19. 6. 2017 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaná částka dále představuje nedoplatek za elektřinu ve výši 35 940,38 Kč. Žalobkyně zároveň uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Žalovaná dluh ani přes výzvu neuhradila. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodoval bez nařízení jednání. 4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a to na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny [číslo] ze dne 19. 6. 2017, za což se žalovaná zavázala platit cenu (zjištěno ze smlouvy [číslo]). Za období ode dne 18. 12. 2021 do dne 30. 6. 2022 měla žalovaná zaplatit za dodanou elektřinu 41 072,18 Kč, na zálohách přitom zaplatila 2 299,30 Kč (zjištěno z vyúčtování [číslo]). Nedoplatek ceny ve výši 38 722,8 Kč jí byl vyúčtován fakturou [číslo] ze dne 11. 7. 2022 se splatností dne 25. 7. 2022 (zjištěno z téhož vyúčtování). Dle tvrzení žalobkyně uhradila žalovaná na tuto fakturu 2 832,50 Kč. Dle dopisu ze dne 3. 1. 2023 žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení 38 772,88 Kč. Dle podacího lístku žalobkyně odeslala žalované tento dopis dne 3. 1. 2023. Žalovaná dluh ani přes výzvu neuhradila. 5. S ohledem na dobu vzniku závazkového vztahu soud posoudil spor po právní stránce dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně platně uzavřela s žalovanou smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 energetického zákona), na základě které žalované dodávala elektřinu, za což se žalovaná zavázala platit cenu. Žalovaná však nezaplatila nedoplatek ceny za elektřinu dodanou ve shora uvedeném období. V důsledku prodlení žalované se zaplacením ceny vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 616 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 1 500 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 378 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 438 Kč Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).