12 C 4/2023-26 — Okresní soud v Příbrami

1. Manžel podal dne 3. 1. 2023 ke zdejšímu soudu shora uvedený návrh, ke kterému se manželka připojila, přičemž soud ze shodných vyjádření manželů, oddacího listu a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 9. 2022, č. j. 29 Nc 146/2022-39, zjistil a vzal za prokázané, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] před Magistrátem města České Budějovice, u obou se jednalo o manželství první, ještě před jeho uzavřením se jim ze společného soužití dne [datum] narodila dcera [jméno], k níž péče pro dobu před i po rozvodu byla upravena citovaným rozsudkem, kterým byla schválena dohoda rodičů, dle které byla nezletilá svěřena do péče matky a otec se zavázal přispívat na její výživu od 1. 9. 2022 i pro dobu po rozvodu částkami 3 500 Kč měsíčně splatnými vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám matky, zároveň bylo rozhodnuto, že otci dluh na běžném výživném nevznikl. Nejméně od prosince 2021 nevedou manželé manželské společenství, v té době ukončili i intimní soužití, ani jeden z nich neprojevil zájem o obnovení manželského společenství, každý z nich si žije vlastním životem. 2. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že v daném případě byly splněny zákonné podmínky pro rozvod manželství, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, když příčiny rozvratu manželství shledal na straně obou manželů, kteří se nedokázali shodnout na způsobu vedení rodinné domácnosti, trávení volného času a především pak hospodaření se společnými finančními prostředky, což postupně vedlo k neshodám, které vyvrcholily ukončením manželského společenství, takže za současné situace neplní manželství žádnou ze svých funkcí (§ 755 odst. 1 a § 758 občanského zákoníku). V souhrnu pak soud uzavřel, že manželství manželů je nenapravitelně rozvráceno a nelze do budoucna očekávat jeho obnovení, když ohledně péče o nezletilou se tito dohodli a samotný rozvod by se pak neměl podstatnějším negativním způsobem odrazit v její další výchově (§ 755 odst. 3 občanského zákoníku). 3. Ve smyslu § 23 věty první z. ř. s. rozhodl soud o nákladech řízení tak, že každý z manželů si hradí náklady, které mu s vedením tohoto řízení vznikly, sám.