6 C 56/2024-30 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že s žalovaným uzavřel nájemní smlouvu. Předmětem této smlouvy bylo přenechání předmětu nájmu (věci movité – stavební mechanizace) do dočasného užívání žalovaného. Dne 18. 10. 2023 účastníci uzavřeli dohodu o uznání závazku a jeho splatnosti, v této žalovaný uznal co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobci a zavázal se zaplatit žalobci částku 62 513,40 Kč, i přes výzvu žalobce až dosud žalovaný plnil pouze částečně, neuhrazeno zbývá 22 499,20 Kč. Žalobce požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení, jakož i uhrazení částky ve výší 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy tato částka představuje minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky vzhledem k tomu, že obě smluvní strany uzavřely smlouvu jako osoby podnikající, a to v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobce tedy požaduje celkem částku ve výši 23 699,20 Kč.2. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.3. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že 18. 10. 2023 účastníci uzavřeli dohodu o uznání závazku a jeho splatnosti, žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše a prohlásil, že z důvodu nezaplacení faktur za poskytnuté služby (pronájem movitých věcí – stavební mechanizaci) dluží žalobci částku 62 513,40 Kč, tuto se zavázal zaplatit dle dohodnutého splátkového kalendáře. Žalovaný však plnil pouze částečně, neuhrazeno zbývá 22 499,20 Kč, ačkoli byl k úhradě vyzván. Soud vycházel zejména z dohody o uznání dluhu, z předžalobní výzvy včetně doručenky, z faktur.4. Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se zato, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná, neboť žalovaný svým prohlášením písemně uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše, s ohledem na prodlení je důvodné žalobci přiznat i zákonný úrok z prodlení dle § 1968 občanského zákoníku. Proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. shora uvedeno.6. Podle § 142 odst. l o. s. ř. soud úspěšné žalobkyni přiznal náklady řízení ve výši 9 547 Kč, a to odměnu advokáta za 3 úkony po 2 020 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč, k tomu DPH ve výši 1 462 Kč, jakož i zaplacený soudní poplatek ve výši 1 125 Kč, které jsou splatné k rukám zástupce žalobce.