7 C 125/2024-22 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se svým návrhem podaným u zdejšího soudu domáhal určení, že není vlastníkem motocyklu označeného shora ve výroku I. tohoto rozsudku, event. že vlastníkem motocyklu je žalovaný. Návrh odůvodnil tím, že žalobce je seniorem ve věku 73 let, který byl okolnostmi přinucen řešit situaci problematického vlastnictví motocyklu, neboť existuje rozpor mezi reálným vlastnictvím a údaji zapsanými v evidenci registru vozidel. Žalobce je od 12. 2. 1981 zapsán v registru vozidel jako vlastník předmětného motocyklu, který však byl na začátku 90. let prodán žalobcem se všemi doklady kupujícímu panu , jméno FO, z , adresa, . Ačkoliv došlo k dohodě o prodeji a povinnosti pana , jméno FO, zajistit vše potřebné v registru vozidel, tedy zejména přepis vlastnictví na kupujícího v příslušném registru, k této skutečnosti bohužel již pravděpodobně nedošlo. Kupující pan , jméno FO, tak motocykl užíval, aniž by byl následně jako vlastník registrován v registru vozidel. Předáním dokumentů kupujícímu zanikla žalobci možnost, aby věc vyřídil sám. Navíc v dané době bylo zcela běžné a bylo standardem, že přepis v registru vždy zajišťoval nabyvatel příslušného vozidla, který k tomu také měl k dispozici všechny potřebné dokumenty a doklady. O užívání motocyklu ze strany kupujícího svědčí i skutečnost, že jeho syn pan , jméno FO, mladší předmětný motocykl jako malý užíval. Kupující pan , jméno FO, starší v mezidobí bohužel zemřel a jeho dědická práva tak převzal jako dědic jeho syn (žalovaný). , jméno FO, mladší také žalobci potvrdil, že disponoval veškerými dokumenty k příslušnému motocyklu. Je tak zřejmé a prokazatelné, že žalobce není a nemůže být vlastníkem motocyklu, a jeho zápis jako vlastníka v registru vozidel je tak v rozporu s reálnou skutečností. Žalobce bere na vědomí a uznává svou odpovědnost za vzniklý problém, kdy měl v dané době prodeje dohlédnout na přepis vlastníka v evidenci registru vozidel. Nicméně se žalobce spokojil s příslibem kupujícího a tehdejším standardem, kdy přepis řešil ten, kdo se stal vlastníkem vozidla na základě smlouvy a obdržel spolu s vozidlem veškeré související dokumenty nutné a potřebné k řádnému převodu registrovaného vlastníka v evidenci registru vozidel. Jelikož stav současného zápisu v registru vozidel neodpovídá skutečnosti a tato skutečnost je prokazatelná uvedenými skutečnostmi, je v naléhavém zájmu žalobce i další osoby jako skutečného držitele vozidla, aby došlo k souladu skutečného stavu s údaji registrovanými v evidenci registru vozidel. Bez rozhodnutí soudu, a tedy bez určení vlastnictví není žalobce schopen jakkoliv věc řešit, tak, aby mohlo dojít k výmazu vozidla z registru vozidel. Žalobce motocykl nemá k dispozici, nemůže s ním nakládat, nemá k dispozici jakékoliv doklady od něj a ani není oprávněn věc jakkoliv invazivně řešit, protože by tím mohl poškodit aktuálního vlastníka a držitele motocyklu a mohlo by dojít ke střetu zájmů ve vztahu k motocyklu. Dle žalobce je zcela v rozporu s právními předpisy, i smyslem celého registru vozidel a celého systému evidence, aby současný stav zůstával i nadále a v registru zůstávaly zapsány motocykly či jiná vozidla, která už neexistují, nebo je provozuje jiná osoba, a to i s ohledem na řádné platby povinného ručení a jiných pojištění, odpovědnosti za páchání přestupků těmito vozidly apod. Po celou dobu od prodeje motocyklu mu ani jednou nepřišla žádná urgence či výzva k úhradě povinného ručení, což pro něj také bylo signálem a důkazem, že nový vlastník v registru provedl potřebné úkony a že byl přepis vlastnictví v registru vozidel zaregistrován. Žalobce učinil všechny možné pokusy a úkony, kterými se snažil motocykl odhlásit ze své osoby, a zajistit změnu evidence tak, aby byla v souladu s reálným stavem vlastnictví či stavu motocyklu. V žádném z případů však nebyl žalobce úspěšný.2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 13. 10. 2024 uvedl, že on, ani jeho rodina nikdy nevlastnili motocykl tov. zn. KTM, pouze dva motocykly tov. zn. Jawa Mustang. Motocykl dostal žalovaný od svého otce k patnáctým narozeninám na podzim roku 1996. Žalovaný na motocyklu jezdil asi do 17 let a v 18 letech začal jezdit na silnějším motocyklu. Žalovaný si nevybavil, zda motocykl byl vedený na jeho otce, který zemřel, když bylo žalovanému 16 let, nebo zda byl motocykl veden na jinou osobu. Vzhledem k tomu, že jeho otec byl velmi pečlivý, je nepravděpodobné, že by nepřevedl vlastnické právo z původního majitele. Bohužel ani matka žalovaného si nevybavila kde a od koho otec motocykl koupil a zda se skutečně jedná o motocykl, o kterém hovoří žalobce. Co se s předmětnými motocykly stalo, si již žalovaný nevybavil, stejně ani jeho matka či širší rodina. Pokud by se skutečně jednalo o předmětný motocykl, jež je evidován na žalobce, pak žalovaný ve svém vyjádření prohlásil, že tento motocykl již rozhodně nevlastní. Před 25 lety byl prodán, avšak v současné době již nevlastní žádné dokumenty ani písemnosti. Popřel tak své vlastnické právo k předmětnému motocyklu, o němž nemá v současné době žádné povědomí.3. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci. Ze sdělení Ministerstva dopravy ze dne 16. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobce byl se svou žádostí o dohledání předmětného motocyklu odkázán na orgány policie s odůvodněním, že pokud má za to, že není vlastníkem předmětného motocyklu, může požádat o zápis jeho zániku v registru silničních vozidel, nicméně protože k tomu nebude moci doložit zákonem předepsaný doklad o ekologické likvidaci vozidla, je třeba obrátit se na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonávající agendu registrace vozidel s předložením dokladu o pravomocném ukončení řízení o přestupku. Ze sdělení Policie ČR ze dne 4. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalobce byl odkázán se svou žádostí o dohledání předmětného motocyklu na občansko-soudní řízení, neboť policie není oprávněna a nemá žádný zákonný důvod dohledávat označený motocykl, o němž žalobce tvrdí, že jej v minulosti prodal třetí osobě, avšak důvod, proč nedošlo k převodu vlastnického práva, sám nezná. Z výpisu z portálu občana z registru vozidel bylo zjištěno, že žalobce je registrován jako vlastník předmětného motocyklu.4. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalobce jako registrovaný vlastník shora popsaného motocyklu jej pravděpodobně kolem roku 1996 prodal předchůdci žalovaného, jehož rodina motocykl užívala pouze krátce, a následně byl opět prodán třetí osobě. Bližší podrobnosti si žalobce, ani žalovaný po tak dlouhé době již nevybavili. Rozhodující však je, že ani jeden z nich není dlouhá léta vlastníkem předmětného motocyklu, o kterém není ani jisté, zda vůbec k dnešnímu dni ještě existuje. Jelikož žalobce nedisponuje motocyklem ani doklady k němu, stejně tak jako žalovaný, a žalobce nemá možnost sám požádat o zápis změny vlastníka, soud proto dané žalobě vyhověl a určil, že žalobce není vlastníkem uvedeného motocyklu.5. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce byl ve věci zcela úspěšný, žádné náklady řízení však nepožadoval.