9 C 1/2024-19 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení celkem , částka, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou s žalovaným uzavřela dne , datum, . Na základě smlouvy byla žalovanému přenechaná částka , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši , částka, , nad rámec jistiny se zavázal uhradit poplatek , částka, . Vrátil však jen , částka, . Zbytek dluhu ani přes výzvu neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne , datum, v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.4. Žalobkyně podepsala s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému přenechala v hotovosti , částka, (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit včetně úroku , částka, s úrokovou sazbou 70,89 % ročně, poplatku za hotovostní režim splátek , částka, a poplatku za zpracování úvěru , částka, , a to v 60 týdenních splátkách ve výši , částka, . Celková částka splatná žalovaným tak činila , částka, (vše zjištěno z téže smlouvy). Dle evidenční karty klienta činil měsíční příjem žalovaného , částka, a měsíční výdaje , částka, . Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Dle tvrzení žalobkyně uhradil do zahájení soudního řízení , částka, . Žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného k zaplacení , částka, s příslušenstvím, a to do 7 dnů od doručení výzvy. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalovanému téhož dne. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil.5. Žalobkyně jen obecně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to odborným posouzením jeho příjmů a výdajů. Údaje o příjmech a výdajích žalovaného však nebyly doloženy příslušnými listinami (např. výpisem z účtu, nájemní smlouvou, výplatní páskou, apod.). Protože se žalobkyně nezúčastnila jednání dne , datum, , soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit rozhodné skutečnosti a označit k jejich prokázání důkazy.6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní coby podnikatelem a žalovaným coby spotřebitelem.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobkyně prokázala, že přenechala žalovanému , částka, . Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C679/18). V daném případě žalobkyně nezjišťovala, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žalovaného, spoléhala se jen na jím sdělené údaje. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Jinými slovy, poskytovatel by měl vždy úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit s jeho prohlášeními. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky.14. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu, vrátil však jen , částka, (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni , částka, (, částka, – , částka, ), a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši 15 % ročně z částky , částka, (výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ode dne , datum, do zaplacení. Splatnost soud určil dle § 1958 odst. 2 o. z. podle výzvy k plnění ze dne , datum, , v níž žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení do sedmi dnů ode dne doručení výzvy. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Žalobkyně dopis odeslala dne , datum, . Výzva tedy byla žalovanému doručena dne , datum, . Žalovaný tak byl povinen vrátit jistinu nejpozději dne , datum, . Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. , adresa, k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve věci úspěšnější, žádné náklady řízení mu však nevznikly.