9 C 55/2024-9 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal zrušení vyživovací povinnosti ke svému synovi (žalovanému) stanovené naposledy rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne , datum, . Tvrdil, že žalovaný je již plnoletý a nestuduje. Měl by být zaměstnán a bydlet u matky. Není s ním v kontaktu, údajně se zadlužuje a své dluhy nesplácí. Dluží dohromady přibližně , částka, , a to společnostem , Anonymizováno, , , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal při jednání dne , datum, v nepřítomnosti účastníků, kteří se bez omluvy nedostavili, a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.4. Žalobce je otec žalovaného. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , byla žalobci uložena povinnost přispívat na výživu žalovaného částkou , částka, měsíčně počínaje dnem , datum, (zjištěno z rozsudku č. j. , spisová značka, ).5. Žalobce tvrdil, že žalovaný již nestuduje a měl by být zaměstnaný. Tato tvrzení však nijak nekonkretizoval (např. uvedením zaměstnavatele) ani neoznačil žádné důkazy, které by jeho tvrzení prokazovaly. Tvrzené zadlužování žalovaného rovněž nebylo prokázáno. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalovaný nemá žádné exekuce, ani proti němu není u zdejšího soudu vedeno žádné soudní řízení o zaplacení. Soudu tedy nejsou známy žádné skutečnosti, ze kterých by vyplýval zánik vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému (ani z opatrovnického spisu žádné takové skutečnosti nevyplynuly). Zánik vyživovací povinnosti neplyne bez dalšího ani z dosažení zletilosti žalovaného.6. Je třeba zdůraznit, že řízení o zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému je řízením sporným, v němž odpovědnost za výsledek má žalobce, který je povinen nejen tvrdit rozhodné skutečnosti, nýbrž je i prokázat důkazy (listinami, výslechy svědků, případně účastníků, apod.). Protože se však žalobce nezúčastnil jednání soudu konaného dne , datum, , soud mu nemohl poskytnout poučení o potřebě doplnit rozhodné skutečnosti a označit k jejich prokázání důkazy.7. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.8. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.9. Na základě zjištěných skutečností posouzených podle uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobce (otec žalovaného) tvrdil, že žalovaný již nestuduje a měl by být zaměstnán. Svá tvrzení však nijak neprokázal. Nesplnil tedy svou procesní povinnost (neunesl břemeno tvrzení a důkazní). Jinými slovy řečeno, žalobce neprokázal, že žalovaný je schopen sám se živit, a že tedy jeho vyživovací povinnost k němu zanikla. Soud proto žalobu zamítl.10. Žádnému z účastníků soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalovaný byl ve věci úspěšný, žádné náklady řízení mu však nevznikly.