12 C 51/2025-23 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 26. 5. 2025 domáhala zaplacení 12 115 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná byla vlastníkem (provozovatelem) vozidla registrační značky , SPZ, , přičemž v obdobích od 16. 1. 2024 do 8. 6. 2024 a od 9. 6. 2024 do 16. 9. 2024 neměla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Výše příspěvku činila s ohledem na druh vozidla 47 Kč denně, tj. za 145 dní a 100 dní činí základ příspěvku 6 815 Kč, resp. 4 700 Kč. Žalobkyně dále požaduje u obou uplatňovaných nároků úhradu částky ve výši 300 Kč za náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky. Žalovaná do dnešního dne ničeho nezaplatila.2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.3. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná byla vlastníkem vozidla shora uvedené registrační značky, přičemž ve shora uvedených obdobích neměla k tomuto vozidlu sjednáno povinné ručení, ačkoli vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozované (zjištěno z výpisů údajů o vozidle). Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k zaplacení příspěvků nepojištěných ve výši 6 815 Kč, resp. 4 700 Kč a poplatku 300 Kč za zaslání upomínky za každý ze dvou uplatněných nároků (zjištěno z upomínek). Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzvána k zaplacení dluhu (zjištěno z předžalobních výzev včetně podacích lístků). Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“) a podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“).6. Žalovaná tím, že neměla v části nepojištěných období od jejich počátku do 31. 3. 2024 sjednané povinné ručení ke svému vozidlu, které bylo v daném období evidováno v registru vozidel jako provozované, porušila povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona a v případě nepojištěných období od 1. 4. 2024 porušila povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti. Vznikla jí tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona, resp. podle § 45 odst. 2 – 4 zákona o pojištění odpovědnosti. Výši příspěvku stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., resp. č. 69/2024 Sb. V rozhodných obdobích příspěvek činil 47 Kč denně, tedy za 245 dní celkem 11 515 Kč. Žalobkyni dále vzniklo podle § 4 odst. 4 zákona, resp. podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každý z uplatněných nároků. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku) ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění platném ke dni provedení jednotlivých úkonů. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 400 Kč, tj. 1 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 1 500 Kč, tj. 315 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.