13 C 102/2025-26 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se podaným návrhem domáhá po žalovaném, aby jí zaplatil částku 20 000 Kč s příslušenstvím tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (původně , Anonymizováno, ), IČ , IČO, poskytla žalovanému dne , datum, částku 20 000 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupeních pohledávek ze dne , datum, nejprve společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „1. Smlouva o postoupení“) a následně postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (dále jen „2. Smlouva o postoupení“) žalobkyni. Žalovaná částka tvoří nesplacenou jistinu ve výši 20 000 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z žalované částky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně nedoložila Smlouvu o úvěru s původním věřitelem, doložila pouze potvrzení o platbě ve výši 20 000 Kč s tím, že je zaslala s tím, že době zaslala společnost , právnická osoba, na bankovní účet č. , č. účtu, (zjištěno z potvrzení o platbě z „, Anonymizováno, ). Pohledávka byla následně postoupena společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, (jak vyplývá z „1. Smlouva o postoupení“) a následně žalobkyni (jak vyplývá z 2. Smlouva o postoupení). Ze seznamu pohledávek doloženého žalobkyní vyplývá, že žalovanou částku dluží žalovaný. Z podacího lístku a dopisu označeného „Oznámení o postoupení pohledávky a Výzva k úhradě před podáním žaloby“ soud zjistil, že žalovanému byla dne 7. 9. 2024 zaslána předžalobní upomínka, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, proto se stala pohledávka dne 17. 9. 2024 splatnou.4. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem5. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalovanému částku 20 000 Kč. Smlouva o spotřebitelském úvěru však nebyla uzavřena platně. Žalobkyně nijak nedoložila, že by její právní předchůdkyně žalobkyně prověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (tedy jeho schopnost poskytnutý úvěr řádně splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost dané smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C - 679/18).9. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, když bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil.10. Protože je smlouva absolutně neplatná, není dán právní důvod, pro který právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky. Žalovaný se tedy na její úkor bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému zaplatit částku z titulu bezdůvodného obohacení, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni prodlení (dne následující po splatnosti). Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Splatnost soud určil dle § 1958 odst. 2 o. z. podle výzvy k plnění, kdy k datu odeslání přičetla 10 dní úložní dobu a tím získala splatnost 17. 9. 2024, neboť žalovaný měl zaplatit v okamžiku doručení a doručení je tak odvozeno fikcí. Protože žalovaný svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Lhůta k plnění byla dle § 160 o. s. ř. určena třídenní11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud oproti návrhu podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) po 300 Kč, tj. 600 Kč, jednoho úkonu právní služby po 400 Kč (žaloba), tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč a náhrady 21 % DPH počítané z částky 1 300 Kč, tj. ve výši 272 Kč, a zaplaceného soudního poplatku 800 Lhůta k plnění byla dle § 160 o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.