16 C 60/2025-11 — Okresní soud v Příbrami

1. Manželka podala ke zdejšímu soudu návrh na rozvod manželství uzavřeného dne , datum, s tím, že v důsledku nevěry manžela a jeho neochoty na dalším setrvání manželství, se toto dostalo do krize, kterou se nepodařilo vyřešit, mezi manžely vymizela komunikace, manžel na manželku reaguje agresivně a křikem, což zasahuje do její důstojnosti a způsobuje jí psychické útrapy. Manželství neplní žádnou ze svých funkcí minimálně po dobu jednoho roku.2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil, podle něj spolu manželé nežijí ještě déle.3. Z oddacího listu účastníků, jejich osobních dokladů a účastnických výpovědí soud zjistil a vzal za prokázané, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, , u obou jako manželství první, z něhož se narodily dvě dnes již zletilé a zaopatřené děti. Jako partneři spolu nežijí osm a více let, byli fakticky spolubydlícími, vše se zhoršilo poté, co manželka , Anonymizováno, a následně zjistila, že manžel navázal jinou známost. Podle něj to byl však důsledek jejich odcizení, každý z nich sdílel jinou životní filozofii a měl jiný pohled na život a budoucí plány. Ač se manželka snažila manželství zachovat, manžel o to zájem neměl, společně nebydlí jeden až dva roky.4. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci soud manželství účastníků rozvedl, neboť bylo prokázáno, že toto neplní žádnou ze svých funkcí zhruba 8 let, kdy spolu manželé sice formálně bydleli, ale každý žil svým způsobem života, před rokem se manžel odstěhoval i ze společného bydliště. Ani jeden z manželů nemá zájem na zachování manželství, které dlouhodobě neplní své funkce, proto bylo návrhu vyhověno, přičemž příčinu rozpadu manželství soud spatřuje jednak v navázání mimomanželské známosti ze strany manžela a jednak v odlišném pohledu na společný život, kdy manžel odmítal řešit manželskou krizi a manželství zachovat.6. Ve smyslu § 23 z.ř.s. bylo rozhodnuto o nákladech řízení, které ani jeden z účastníků řízení nepožadoval.