11 C 3/2026-70 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou ze dne 15. 5. 2025 podanou původně u Okresního soudu v Tachově domáhal určení vlastnictví motorového vozidla uvedeného shora ve výroku I. tohoto rozsudku s tvrzením, že uzavřel dne 12. 4. 2025 kupní smlouvu s žalovaným, kterou mu toto motorové vozidlo prodal za sjednanou kupní cenu. Žalovaný vozidlo převzal a účastníci smlouvy se dohodli, že přepsání vlastnictví vozidla v registru zařídí žalovaný. K tomu však nedošlo, jak následně zjistil žalobce, když po něm správní orgány začaly vymáhat zaplacení pokuty za překročení rychlosti, tedy za přestupek, ke kterému došlo po přechodu vlastnictví vozidla na žalovaného dle uzavřené kupní smlouvy. Žalobce je tak nadále veden jako vlastník předmětného vozidla v příslušné evidenci.2. Žaloba byla postoupena Okresnímu soudu v Příbrami jako soudu místně příslušnému usnesením ze dne 10. 11. 2025, a to dne 6. 1. 2026.3. Žalobce se k jednání soudu omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy a k věci se žádným způsobem nevyjádřil. Soud projednal a rozhodl věc bez jejich přítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř.4. Soud provedl k důkazu kupní smlouvu ze dne 12. 4. 2025, z níž zjistil, že žalobce jako prodávající prodal žalovanému jako kupujícími osobní vozidlo , jméno FO, , jméno FO, , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , VIN: , VIN kód, , rok výroby 1998 za sjednanou kupní cenu 4 000 Kč. V čl. VI smlouvy bylo ujednáno, že přepis změn v evidenci vlastníků motorových vozidel zajistí kupující na své náklady a k tomu mu žalobce zároveň udělil písemnou plnou moc. Dle sdělení , právnická osoba, v , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 12. 2. 2026 je žalobce nadále veden jako vlastník, provozovatel předmětného vozidla, což je potvrzeno i kartou tohoto vozidla, které je vedeno jako provozované. Žalobce se stal vlastníkem tohoto vozidla na základě kupní smlouvy ze dne 27. 8. 2014 uzavřené s , právnická osoba, , , adresa, . , právnická osoba, v Příbrami výzvou č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 17. 4 .2025 vyzývá žalobce jako provozovatele předmětného vozidla k zaplacení pokuty 750 Kč v souvislosti s přestupkem překročení nejvyšší povolené rychlosti dne 14. 4. 2025 v obci , adresa, .5. Ze strany žalobce nebyla doložena předžalobní výzva před podáním žaloby ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř.6. Podle ustanovení § 8 odst. 4 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění účinném od 01. 08. 2018 platí, že k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží v případě převodu vlastnického práva mimo jiné i protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, jakožto i technický průkaz.7. Pokud tak žalobce nedisponuje protokolem o evidenční kontrole silničního vozidla ne starším než 30 dní a žalovaný mu pro účely jeho obstarání neposkytl potřebnou součinnost spočívající v poskytnutí vozidla a jeho technického průkazu, není žalobce schopen docílit zápisu změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel a má tak naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k vozidlu.8. Naléhavý právní zájem na určení právního vztahu ve smyslu § 80 o. s. ř. je dán zejména tam, kde by se bez tohoto určení stalo právní postavení žalobce nejistým. Soud má za prokázáno, že v současné době je právní postavení žalobce nejisté a je třeba tak poskytnout mu právní ochranu. Žalobce požadované určení je objektivně vzato způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva, když zápis v příslušné evidenci vlastníků motorových vozidel neodpovídá skutečnému stavu.9. V tomto směru lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006 („Pokud odvolací soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě má žalobce naléhavý právní zájem na navrhovaném určení, je jeho závěr správný, neboť bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. V tomto případě proto není rozhodné, že se touto určovací žalobou neřeší vydání věci (vozidla), tedy splnění povinnosti, ale jejím prostřednictvím lze dodržet povinnost týkající se evidence motorových silničních vozidel a vytvoří se jí též právní základ, který by mohl účastníky vést k odvrácení např. sporu o vydání věci.“).10. Určovací výrok soudního rozhodnutí, z kterého plyne, že žalobce není vlastníkem předmětného vozidla, neboť toto vlastnictví převedl uzavřením kupní smlouvy a předáním předmětu prodeje žalovanému, je v této situaci jediným způsobem, jak se žalobce může zbavit objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupky spáchané s již prodaným vozidlem, příp. povinnosti platit příspěvky do garančního fondu, protože podle registru vozidel provozuje vozidlo, aniž by zaplatil povinné ručení, event. dosáhne změny údajů v registru silničních vozidel.11. Protože soud má za prokázáno, že žalobce prokazatelně není vlastníkem vozidla uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku, i když je stále zapsán jako jeho vlastník v evidenci motorových vozidel; a současně žalobce neví, kde se vozidlo nachází, neboť od převodu vlastnického práva ve prospěch žalovaného není v jeho dispozici, žalobě v celém rozsahu vyhověl.12. Okresní soud v Tachově v souvislosti s podanou žalobou nevyměřil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek z podané žaloby, který činí dle položky 4 bod 1 písm. c) sazebníku poplatku zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích 2 000 Kč, proto soud uložil tuto povinnost žalobci v rozsudku.13. Co se týká náhrady nákladů řízení, soud dle ustanovení § 142a odst. 2 o. s. ř. přiznal žalobci nárok na náhradu za zaplacení soudního poplatku 2 000 Kč za podanou žalobu. Žalobce sice dle tohoto ustanovení odst. 1 o. s. ř. nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť nezaslal minimálně sedm dní před podáním žaloby žalovanému předžalobní výzvu, nicméně s ohledem na všechny okolnosti věci a nesoučinnost žalovaného soud má zato, že nepřiznání nákladů, které je fakticky žalobce nucen v souvislosti s uplatněním a vymáháním jeho práva vynaložit, by byl nepřiměřené tvrdé. Další náklady dle§ 151 odst. 3 o. s. ř. soud již žalobci nepřiznal. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.