4 C 68/2021-144 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky [částka], když právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Nedílnou součástí 2 4C 68/2021 byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal úvěr splácet a hradit z poskytnuté jistiny úvěru smluvní úrok ve výši 19,90% ročně, jehož sazba byla po celou dobu neměnná. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně a včas nehradil, banka úvěr ke dni [datum] zesplatnila, přičemž k tomuto dni činila jistina úvěru [částka], přičemž žalovaný byl z této částky povinen hradit nejen úroky z prodlení v zákonné výši, ale i smluvní úrok ve výši 19,90% ročně, tedy od [datum]. Pohledávka byla dále postoupena na [právnická osoba], [anonymizováno] a tento právní předchůdce žalobce uplatnil právo na zaplacení pohledávky z titulu smlouvy o úvěru u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne [datum], přičemž předmětem této žaloby bylo zaplacení dlužné částky ke dni zesplatnění a dále zákonného úroku. Nebylo uplatněno právo na zaplacení smluvního úroku ve výši 19,90% Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne [datum] rozhodl a uložil žalovanému dlužnou částku zaplatit a to nesplacenou jistinu [částka] s přísl. vyjma smluvního úroku. Žalobce uplatňuje právo na zaplacení smluvních úroků, které právní předchůdce žalobce neuplatnil v rámci předchozího nalézacího řízení. Smluvní úrok je uplatňován jakožto nárok zákonný ve smyslu § 502 a 506 obchodního zákoníku. Požaduje tedy smluvní úroky dle smlouvy o úvěru ve výši 19,90% ročně z nesplacené jistiny od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný po vydání rozsudku na pohledávku částečně hradil, došlo k částečnému uhrazení jistiny, z níž se úrok vypočítává, a proto byl kapitalizován dle jednotlivých splátek. Kapitalizovaného úroky od [datum] do [datum] činí [částka]. Dále je požadován smluvní úrok ve výši 19,90% ročně z částky [částka], která zbývala doplatit od [datum]. Žalovaný přes předžalobní upomínku dluh nezaplatil. 2. Žalovaný jako účastník řízení uvedl, že šest let mu již dluh strhávají a po osmi letech přijde toto, nerozumí toto. Neví, proč má zaplatit dalších [částka]. Z původní částky mu zbývá zaplatit minimum, celou dobu je mu strháváno z platu a nikdo nic neříkal. V současné době žádný trvalý pobyt nemá, přespává v autě. 3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi [právnická osoba] a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po [částka] s tím, že v čl. 2 bod 4 byla mezi účastníky sjednána roční úroková sazba 19,90%. Tato smlouva o úvěru je ze strany žalovaného podepsána. [příjmení], která je půjčena a úroková sazba včetně dalších položek, které se žalovaný zavázal splácet, jsou ve smlouvě zcela zřetelně uvedeny a vytučněny. Součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky, ze kterých vyplývá právo banky dluh při vyplnění povinnosti ze strany žalovaného zesplatnit. Z oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný je prokazováno, že banka prohlásila úvěr č. [bankovní účet] na částku [částka] za splatný ke dni [datum]. K tomuto dni činil dluh [částka], z toho nesplacená jistina [částka], smluvní úrok ke dni prohlášení [částka] a dále úroky z prodlení a poplatky za vedení účtu a smluvní pokuta [částka]. U Obvodního soudu pro Prahu 1 potom byla podána žaloba a Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl rozsudkem pro uznání tak, že žalovaný je povinen zaplatit částku [částka] včetně zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po [částka] Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodoval dne 19.6.2013 pod čj. 62C 4119/2013-12. Součástí tohoto rozsudku je pouze žalovaná částka, která se skládá tak, jak bylo výše uvedeno z jistiny a smluvních úroků ke dni splatnosti a smluvní pokuty a dalších částek, avšak pouze se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. s tím, že smluvní úrok dále předmětem žaloby nebyl. Smlouvou o postoupení pohledávek potom byla pohledávka postoupena z [jméno] [příjmení] [příjmení], dříve [příjmení] [anonymizována dvě slova], na [anonymizována dvě slova], který podával žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 1 a další smlouvou o postoupení pohledávek byla postoupena na žalobce. Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován. Žalobce potom vypočítává smluvní úrok z úvěru ve sjednané výši 19,90% ročně z nesplacené jistiny od [datum], tedy den následující po zesplatnění úvěru s tím, že je úrok 3 4C 68/2021 kapitalizován a spočítán vždy ke dni tak, jak je dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze strany žalovaného plněno, když se plněním ponižuje jistina. Výpočet potom odpovídá výpisu z úhradového účtu, ve kterém je přehled plateb na jistinu pohledávky placených žalovaným žalobci. Předmětem postoupení potom byla dlužná částka, která se sestávala z odkoupené pohledávky, odkoupeného úroku, odkoupeného sankčního úroku, odkoupených poplatků a odkoupené smluvní pokuty. Na základě prováděného dokazování tedy není sporu o skutkovém základu, když je nepochybné, že žalovaný sjednal s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky, dostal se do prodlení a úvěr byl zesplatněn. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 mu bylo uloženo zaplatit jistinu, kapitalizované smluvní úroky, kapitalizované zákonné úroky a dále zákonné úroky. 4. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne [datum], je nutno vycházet z tehdy platné úpravy a to z obchodního zákoníku, který ve svým ust. § 497 zakotvuje, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 502 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle ust. § 503 obchodního zákoníku závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo rozhodnuto zaplatit pouze kapitalizované sjednané úroky a úroky z prodlení. Je tedy třeba odlišovat dvoje úroky, když součástí smlouvy o úvěru jsou tzv. dohodnuté smluvní úroky v daném případě 19,90%. Od těchto úroků je třeba odlišit sankční úrok, tj. úrok z prodlení, který je možno žalovat až v případě, kdy se dlužník dostane do prodlení. Co se týká dohodnutých úroků, smlouva o úvěru ve smyslu obchodního zákona nemůže být sjednána jako bezúročná. Závazek zaplatit úroky patří k zákonným znakům smlouvy o úvěru a je její podstatnou částí. V daném případě byly nepochybně sjednány úroky ve výši 19,90%, což v té době odpovídalo obvyklým úrokům požadované na úvěry, které poskytují banky v místě sídle dlužníka a v době uzavření smlouvy. Je třeba dát za pravdu žalovanému, že tyto úroky nebyly předmětem žaloby, o které rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 1 a že žalobce až po osmi letech tyto žaluje. [jméno] tato skutečnost však nic nemění na tom, že úrok je příslušenství pohledávky a že žalovaného stíhá povinnost je platit od poskytnutí úvěru do vrácení peněz. I po zesplatnění úvěru z nesplacené jistiny nadále běží obchodní úrok, jakožto odměna za poskytnuté peněžní prostředky, které dlužník v dohodnuté době nevrátil a to až do jejího vrácení a v případě prodlení dlužníka běží zároveň též úrok z prodlení, jako sankce za prodlení s úhradou peněžitého závazku. Jinými slovy dohodnutý úrok je jako odměna za poskytnuté peněžní prostředky, úrok z prodlení je sankce za to, že nebylo placeno. Žalobce potom smluvní úrok správně vypočítával od [datum] podle toho, jak žalovaný splácel, když do [datum] byl tento úrok ve výši [částka] již součástí rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1. Soud se v daném případě zabýval i otázkou dobrých mravů, neboť vždy platilo a platí, že výkon práva a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu právě s dobrými mravy. Smyslem tohoto ustanovení je zamezit výkonu práva, který sice odpovídá zákonu, avšak odporuje dobrým mravům, jenž lze definovat jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jenž v historickém vývoji osvědčuje jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující části společnosti a mají povahu norem základních. Na druhé straně však fungování systému psaného práva je založeno zejména na důsledném dodržování pravidel vyplývajících z právních předpisů a korektiv dobrých mravů, nesmí být za újmu principu právní jistoty a nesmí nepřiměřeně oslabovat subjektivní práva účastníků vyplývajících z právních norem. Měl by být tedy používán jen výjimečných situací, kdy k výkonu práva založeného zákonem dochází z jiných důvodů, než je 4 4C 68/2021 dosaženo hospodá