5 C 113/2020-155 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal dne [datum] u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud určil, že je vlastníkem nemovité věci uvedené v I. výroku tohoto rozsudku. V žalobě uvedl, že dne [datum] byla mezi ním jako dárcem, žalovaným jako obdarovaným a manželkou žalobce jako oprávněnou z věcného břemene uzavřena smlouva darovací a smlouva o zřízení věcného břemene, na základě které žalobce žalovanému daroval předmětnou nemovitou věc a současně bylo zřízeno bezplatně ve prospěch žalobce a jeho manželky věcné břemeno užívání předmětné nemovité věci. V poslední době se žalovaný započal chovat k žalobci zvlášť hrubým způsobem, přičemž jej slovně napadá, uráží a dokonce mu i zvýšeným hlasem vyhrožuje. Ze strany žalovaného přitom došlo rovněž k fyzickému napadání žalobce, přičemž při posledním fyzickém napadení dne [datum] ve večerních hodinách žalovaný zakleknul žalobce v jeho posteli a vyhrožoval mu, že mu rozbije obličej. S ohledem na skutečnost, že žalovaný bydlí s žalobcem v jednom domě, je mu bezpochyby známo, že žalobce je již několik let v invalidním důchodu a dokonce prodělal operaci páteřních obratlů, může tak vykonávat pouze fyzicky nenáročnou práci a žalovaný tak svým hrubým jednáním úmyslně způsobuje žalobci újmu na jeho zdraví. Současně se žalovaný o rodinný dům a pozemek absolutně nestará, na domě jsou zapotřebí různé opravy, některé nejsou i přes domluvu s žalovaným dokončeny ani po dvou letech (např. oprava komínů), od nabytí daru žalovaný navštívil pouze přibližně dvakrát svého dědu, který v domě také žije, nejeví o něho žádný zájem a neposkytuje žalobci ani žádnou pomoc s péčí o něho. Žalovaný tak porušuje dobré mravy a toto jednání mu žalobce nemůže prominout. Dopisem z [datum] žalobce dar pro nevděk dle § 2072 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, odvolal s výzvou k poskytnutí součinnosti ohledně nápravy zapsaného stavu v katastru nemovitostí, v souladu s čl. V darovací smlouvy a § 2072 odst. 1 uvedeného zákona od darovací smlouvy odstoupil a žádal o vrácení daru. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobce spatřuje v tom, že žalovaný mu dobrovolně věc nevrátil a neposkytuje žalobci součinnost ohledně nápravy zapsaného stavu v katastru nemovitostí. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, dle jeho vyjádření tvrzení uvedená v žalobě nejsou pravdivá, vychází z mylných a zavádějících informací, které žalobce poskytl jím navrhovaným svědkům, když v celé věci jde pouze a jen o majetek, který by chtěla získat druhá strana sourozenců. Svědci navrhovaní žalobcem v nemovitosti nebydlí, žalobce ani matku žalovaného pravidelně nenavštěvují v takové míře, aby mohli poskytnout relevantní informace o soužití žalobce a žalovaného. Žalovaný se v rozporu s dobrými mravy nechová a spíše je to žalobce, kdo terorizuje žalovaného a jeho matku, která užívá předmětnou nemovitost, když toto chování žalobce je především zapříčiněno nadměrnou konzumací alkoholických nápojů, která spíše již hraničí s nebezpečnou závislostí. Alkoholické eskapády žalobce často musí řešit rychlá záchranná služba, která je žalovaným nebo jeho matkou k žalobci z tohoto důvodu přivolána. Kvůli alkoholu má žalobce problémy i s orgány činnými v trestním řízení v souvislosti s řízením pod vlivem alkoholu a nyní byl (datum vyhotovení písemného vyjádření [datum]) hospitalizován v nemocnici v [obec], kde napadl jiného pacienta a byl převezen na psychiatrii do [obec]. Žalovaný žalobci nikdy neublížil, nijak se k němu hrubě nechoval a nezavdal příčinu k odstoupení od darovací smlouvy. Nejsou pravdivá tvrzení, že se nestará o dům, pečuje o něj v rámci svých výdělkových možností, postupně jej vymaloval, opravil sklepní prostory a taktéž započal s opravami komína. Žalovaný tedy nemá důvod vracet poskytnutý dar. 3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobcem jako dárcem, žalovaným jako obdarovaným a [jméno] [příjmení], jako oprávněnou z věcného břemene, byla dne [datum] uzavřena smlouva darovací a smlouva o zřízení věcného břemene, kterou žalobce žalovanému daroval předmětnou nemovitou věc, současně žalovaný bezplatně zřídil ve prospěch žalobce a [jméno] [příjmení] jako svých rodičů, služebnost užívání spočívající v jejich právu 3 5 C 113/2020 nemovitou věc užívat v rozsahu ve smlouvě uvedeném, darovací smlouva obsahuje ujednání o možnosti odstoupení od smlouvy tehdy, pokud žalovaný žalobci ublíží úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně poruší dobré mravy. Dopisem z [datum], doručeným žalovanému [datum], žalobce s odkazem na § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), od darovací smlouvy odstoupil a požádal žalovaného o vrácení daru, vyzval jej k součinnosti ohledně nápravy zapsaného stavu v katastru nemovitostí. V tomto dopise uvedl, že v poslední době se žalovaný započal vůči žalobci jako dárci chovat zvlášť hrubým způsobem, přičemž jej slovně napadá, uráží a dokonce i zvýšeným hlasem vyhrožuje, dochází z jeho strany i k fyzickému napadání žalobce, přičemž při posledním fyzickém napadení dne [datum] ve večerních hodinách žalovaný žalobce zakleknul v jeho posteli a vyhrožoval, že mu rozbije obličej. Protože žalovaný s žalobcem bydlí v jednom bytě, je mu známo, že žalobce je již několik let v invalidním důchodu a dokonce prodělal operaci páteřních obratlů, může vykonávat pouze fyzicky nenáročnou práci a svým hrubým jednáním tak úmyslně způsobil žalobci újmu na zdraví. 4. Podle § 2072 odst. 1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. 5. Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru dle shora uvedeného ustanovení o.z. je třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání, které zjevně porušuje dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížil. Pokud se jedná o žalobu, lze konstatovat, že žaloba obsahuje jakési tři okruhy důvodů, pro které je vrácení daru požadováno. Vzhledem k tomu, že důvody vrácení daru musí být uvedeny již v listině, kterým je od darovací smlouvy pro nevděk odstupováno, musí důvody uvedené v žalobě korespondovat s důvody uvedenými v odstoupení od smlouvy. V tomto směru je tedy nutno konstatovat, že pokud žaloba obsahuje v rámci popisu důvodů nevděku žalovaného vůči žalobci skutečnosti týkající se nedostatečné péče žalovaného o darovanou nemovitost ve formě neprovádění oprav, péče o otce žalobce, takovéto důvody nejsou uvedeny v listině z [datum], kterou bylo od darovací smlouvy odstoupeno a takováto skutečnost brání tomu, aby vůbec byly takovéto skutečnosti posuzovány v rámci tohoto řízení v tom směru, zda se případně jedná o důvody, které mohly k odstoupení od darovací smlouvy vést. Žaloba stejně jako písemné odstoupení od smlouvy obsahuje nejprve důvod vrácení daru v tom směru, že je žalobcem žalovanému vytknuto, že se v poslední době započal chovat k žalobci zvlášť hrubým způsobem, přičemž jej slovně napadá, uráží, zvýšeným hlasem mu vyhrožuje. [příjmení] způsobem jsou tyto výtky uvedeny i v písemném odstoupení od smlouvy. K platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je však nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu, protože jen tak při současném splnění zákonných předpokladů nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního úkonu dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12.2.2021, sp.zn. 11 C 249/2019). Takováto určitost však v rámci takto v žalobě i v písemném odstoupení od smlouvy splněna v tomto směru není. Není jasné, co je míněno pojmem poslední doba, není určité jakým konkrétním způsobem a kdy byl žalobce žalovaným slovně napaden a uražen, kdy a jakým konkrétním způsobem mu bylo zvýšeným hlasem vyhrožováno. Není tedy zřejmé ani jakou konkrétní intenzitu taková jednání měla, aby bylo možno posoudit, zda se jednalo o zjevné porušení dobrých mravů a že se jednalo o jednání, kterým bylo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti žalovaným žalobci ublíženo. V tomto směru se tedy jedná dle názoru soudu o písemné odstoupení od smlouvy zcela neurčité, které nemohlo z důvodu této neurčitosti vést k naplnění účinků odstoupení od smlouvy. Oproti tomu další skutečnost uvedená v písemném odstoupení 4 5 C 113/2020 od smlouvy a v žalobě, která ze strany žalobce je uváděna jako důvod nevděku a odstoupení od smlouvy, již určitá je, neboť žalobce uvádí, že byl ze strany žalovaného dne [datum] fyzicky napaden tím způsobem, že jej žalovaný zakleknul v jeho posteli a vyhrožoval, že mu rozbije obličej. Žalobce v odstoupení od smlouvy uvádí, že v tomto jednání žalovaného shledává zvlášť hrubé chování vůči němu a toto jednání, jako ze strany žalovaného úmyslné