1 C 96/2023-42 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobkyně se ve své žalobě domáhala na žalované zaplacení částky 21 396,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 396,76 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení ve výši 5,5 % ročně. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou dne 10. 6. 2000 Leasingovou smlouvu [číslo] jejíž 2 1 C 96/2003 nedílnou součástí byly smluvní podmínky, splátkový kalendář a předávací protokol. Na jejím přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované, jakožto leasingovému nájemci, k užívání předmět leasingu na dobu 36 měsíců a žalovaná se zavázala za užívání předmětu leasingu uhradit 36 měsíčních leasingových splátek. Žalovaná uhradila poslední splátku dne 15. 11. 2001, dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek, tím porušila podmínky smlouvy a smlouva tak byla předčasně ukončena ke dni 30. 4. 2002, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalovaná tak byla povinna uhradit souhrn všech splátek za dobu, na kterou byla smlouva původně sjednána, včetně veškerých nákladů a poplatků. Pohledávka byla společností [právnická osoba] postoupena na žalobkyni ke dni 15. 3. 2019 na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019. Ke dni postoupení činila dlužná částka celkem 21 396,76 Kč, příslušenství pak tvoří zákonný úrok z prodlení z této částky od 1. 5. 2002 do zaplacení. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaná však ničeho nezaplatila. V průběhu jednání vznesla žalovaná námitku promlčení pohledávky. Z leasingové smlouvy ze dne 10. 6. 2000, [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) přenechala žalované do užívání předmět leasingu – osobní automobil, a žalovaná se zavázala hradit leasingové splátky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 3. 2019 je dále zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z výzvy k plnění ze dne 12. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky. Soud učinil skutkový závěr o tom, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka podle smlouvy o postoupení pohledávek, pohledávka vznikla z titulu leasingové smlouvy ze dne 10. 6. 2000, [číslo] uzavřené dle ust. § 262 odst. 1 a § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Dlužná částka byla splatná ke dni 30. 4. 2002, žaloba byla podána dne 9. 12. 2022, celá dlužná částka je tak k námitce žalované dle ust. § 609 a násl. o.z., promlčená. Proto byla žaloba k námitce žalované zamítnuta. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, měla by tak mít proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Protože se však žalovaná práva na náhradu nákladů řízení vzdala, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.