5 C 180/2022-153 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19.8.2022 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku s tím, že každý z účastníků vlastní jejich jednu ideální polovinu, žalobce užívá nemovitosti společně se svou rodinou, tedy manželkou a třemi dětmi, z nichž jedno je dosud nezletilé, výhradně se o ně stará, nese náklady spojené s jejich údržbou a opravami, žalovaný nemovitosti neužívá, byť má k dispozici prvé patro domu, nepodílí se na údržbě ani opravách, nepřispívá žalobci na úhradu pojistného. Žalobce nehodlá nadále ve spoluvlastnictví s žalovaným setrvat, chtěl by nadále využívat celé nemovitosti, žalovaný nehodlá nemovitosti osobně užívat ani v budoucnu, když žádal žalobce o umožnění pronajímání prvého patra domu cizí osobě.2. Žalovaný souhlasil se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, požadoval vypořádání podílového spoluvlastnictví vymezením bytových jednotek v předmětném domě, případně přikázáním nemovitostí do jeho vlastnictví.3. Spoluvlastnické právo účastníků k předmětným nemovitostem vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , každý z účastníků vlastní jejich jednu ideální polovinu.4. Jak již bylo shora uvedeno, žalovaný se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasil a za této situace soud ve smyslu § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil, když ve smyslu § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.5. Ve smyslu § 1143 o.z. musí soud při zrušení spoluvlastnictví současně rozhodnout o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Ve smyslu § 1144 o.z. je nutno nejprve posoudit, zda je možné nemovitosti reálně rozdělit. S ohledem na charakter nemovitostí vyplývající ze znaleckého posudku, který byl v průběhu řízení vypracován ohledně ceny nemovitostí, je zřejmé, že dům čp. , hodnota, není vertikálně reálně dělitelný, jedná se o rodinný dům, jehož dispoziční řešení přímo reálné rozdělení neumožňuje. Taková skutečnost je ostatně mezi účastníky i nesporná. Jak však vyplývá ze zprávy , právnická osoba, v , právnická osoba, , kterou si soud ohledně možného reálného rozdělení nemovitostí vyžádal, je možné konstrukčně dům rozdělit na dvě samostatné bytové jednotky nacházející se jedna v prvém a druhá v druhém nadzemním podlaží, pro bytovou jednotku v druhém nadzemním podlaží není vybudován samostatný vchod, ten však lze řešit vsazením venkovních dveří do obvodové zdi rodinného domu a zhotovením venkovního schodiště, čímž by se vstupovalo na podestu vnitřního schodiště bez nutnosti použití vchodu v přízemí domu, obě samostatné bytové jednotky by musely mít samostatné nezávislé uzamykatelné vchody, samostatné, oddělitelné technické instalace se samostatným odečtem spotřeby, bylo by nutné vyřešit nesamostatnou elektrickou instalaci společných prostor. Pozemky parc.č.st. , hodnota, a parc.č. , hodnota, by bylo možno geodeticky rozdělit tak, aby umožňovaly nezávislý přístup do domu pro uživatele samostatných bytových jednotek.6. Ve vztahu ke shora uvedenému tedy soud konstatuje, že nemovitosti není možno jako jeden funkční celek reálně dělit ve formě reálného rozdělení vertikálním způsobem na dvě samostatné věci. S ohledem na zprávu , právnická osoba, v , právnická osoba, by bylo možno uvažovat o možném vymezení bytových jednotek, což umožňuje ust. § 1165 o.z., podle něhož bytová jednotka může3 5 C 180/2022vzniknout rozhodnutím soudu při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Vymezení bytových jednotek je upraveno v ust. § 1158 a násl. o.z. v rámci části týkající se bytového spoluvlastnictví. Ze zprávy městského úřadu vyplývá, že současný stav nemovitostí bez stavebních a s tím spojených finančních nákladů neumožňuje přímo přistoupit k vymezení bytových jednotek, bylo by nutno provést dle názoru soudu stavební úpravy, které by zasáhly za současného spoluvlastnictví do charakteru nemovitosti, neboť v případě domu by muselo dojít nejprve z důvodu možného budoucího vymezení bytové jednotky v patře k vybourání části obvodové zdi, osazení dveří, vybudování venkovního schodiště na stávající úroveň podesty společného schodiště, bylo by nutno provést úpravy týkající se elektroinstalace, neboť i z výpovědí účastníků vyplývá, že společné prostory nemají samostatný obvod. Žalovaný sice uvedl, že je ochoten tyto náklady nést, žalobce však odmítá takového stavební úpravy realizovat, odmítá se na nich finančně podílet, jak v průběhu řízení uvedl a pak za této situace není dle názoru soudu nutno se nějak odchylovat od ustálené judikatury v tom směru, že při reálném rozdělení je soud povinen se zabývat tím, zda jsou dosavadní spoluvlastníci nebo některý z nich ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Tuto zásadu je dle názoru soudu možno vztáhnout i na případné vypořádání podílového spoluvlastnictví formou vzniku bytového spoluvlastnictví a pokud žalobce odmítá takovéto náklady nést, není možno k takové formě vypořádání podílového spoluvlastnictví přistupovat. Nepochybně by se při současných cenách stavebního materiálu a cenách stavebních prací jednalo o finančně nezanedbatelnou investici a tuto skutečnost dle názoru soudu není nutno k návrhu žalovaného zjišťovat znaleckým posudkem, s ohledem na současný , podezřelý výraz, stav žalovaného, jak bude uveden níže, navíc není možné uvažovat o pracích provedených svépomocí. Navíc podle názoru soudu i v případě že by bylo možné okamžitě přistupovat k vymezení bytových jednotek a vzniku bytového spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem, nebylo by dle názoru soudu vhodné takovýmto způsobem podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádávat. Vymezení bytových jednotek, jak uvádí stavební úřad a jak požaduje žalovaný, by v podstatně nic na současných vztazích mezi účastníky neměnilo. Jak vyplývá z jejich tvrzení, mají vlastně v současné době fakticky vymezené k užívání části domu čp. , hodnota, , žalobce užívá přízemí domu, žalovaný má vymezeno pro svou osobu prvé patro domu, vznik bytových jednotek by vlastně takovou situaci kopíroval, bytová jednotka by se nacházela v přízemí a dále v prvém patře, ovšem stále by se jednalo o určitý druh spoluvlastnictví účastníků, protože by muselo být zakotveno spoluvlastnictví účastníků ke společným částem domu čp. , hodnota, , museli by tedy v rámci spoluvlastnictví opět řešit náklady týkající se oprav a údržby obvodových zdí, střechy apod.. Právě spory mezi účastníky jsou důvodem jejich vyhrocených vztahů, které i dle chování účastníků vůči sobě v jednací síni neodpovídají jejich vztahu sourozeneckému. Negativní vztahy účastníků ve své výpovědi popisuje i jejich sestra , jméno FO, , která bydlí v blízkosti domu č.p. , hodnota, v , adresa, , popisuje je i , podezřelý výraz, žalovaného , jméno FO, , z jejich výpovědí vyplývá, že se jedná o spory týkající se právě užívání nemovitostí ve formě údržby ze strany žalobce bez přispění žalovaného, snahy žalovaného o pronajmutí prostor v patře domu za nesouhlasu žalobce. Z výpovědí obou účastníků vyplývá, že žalobce v přízemí domu se svou rodinou fakticky bydlí, žalovaný bydlel v prvém patře domu se svou tehdejší manželkou do roku 2013, od té doby v domě nebydlí, bydlí v jiném domě, který si v , adresa, postavil. Žalobce ve své výpovědi žalovanému vyčítá, že prvé patro je žalovaným nevytápěné, nevětrané, nepřispěl žalobci na výměnu oken, ve společných prostorách vybudování nového chodníku, žalovaný za celou dobu opravil pouze část odlouplé zdi., od roku 2021 se žalovaný snaží patro pronajmout. Dle názoru soudu je tedy zřejmé, že případný vznik bytového spoluvlastnictví jako jakási forma realizace částečného rozdělení nemovitostí se zachováním spoluvlastnictví ke společným částem by spory mezi účastníky nevyřešila, pokud v současné době účastníci nedokážou řešit financování společné údržby, oprav apod. nemovitostí, lze jen těžko předpokládat, že by byla jiná situace při vzniku bytového spoluvlastnictví. Důležité však je, jak již bylo shora uvedeno, že žalobce s takovýmto řešením nesouhlasí, nehodlá se finančně podílet na stavebních úpravách. Za této situace tedy4 5 C 180/2022soud dospívá k závěru, že reálné dělení nemovitostí není možné, stejně jako případný vznik bytového spoluvlastnictví.7. Podle § 1147 o.z. tedy za této situace soud musí rozhodnout, kterému z účastníků nemovitosti za přiměřenou náhradu přikázat. Pro případ takovéhoto rozhodování soudu každý z účastníků žádá o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví.8. V tomto případě nelze vyjít z hlediska velikosti podílů každého z účastníků, protože tyto podíly jsou stejné, dle názoru soudu je nutno v tomto případě vyjít z charakteru nemovitostí, z toho k jakému účelu mají nemovitosti sloužit. Jedná se v případě domu čp. , hodnota, o rodinný dům, který by měl být využíván zejména k bydlení. Jak vyplývá z tvrzení účastníků, hodlá žalobce dům nadále