5 C 219/2023-47 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu dne 4.10.2023 žalobu na stanovení výživného pro mladého dospělého pobírajícího zaopatřující příspěvek dle § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně- právní ochraně dětí, ve znění předpisů pozdějších (dále pouze Zákon), v níž uvedl, že rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [země] – [anonymizováno] [pobočka], [anonymizována dvě slova] [obec], ze dne 21.2.2023, [číslo jednací], byl mladému dospělému [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], ode dne 20.1.2023 přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1 Zákona ve výši 6 818 Kč měsíčně. V souladu s § 50u odst. 1 Zákona, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1 Zákona, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Na základě § 50u odst. 2 Zákona podává žalobu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [země], která poskytuje zaopatřovací příspěvek mladému dospělému. Na každém z žalovaných je požadováno měsíčně výživné 500 Kč od 1.1.2023. Žalovaní se k žalobě nijak nevyjádřili, k nařízenému jednání se bez jakékoliv omluvy nedostavili. Soud v průběhu řízení konstatoval obsah listin předložených soudu žalobcem, tedy potvrzení [stát. instituce] o vypracování individuálního plánu [jméno] [celé jméno žalované] jako mladého dospělého, potvrzení [příjmení] domova v [obec], že pobyt [jméno] [celé jméno žalované] byl ukončen 5.1.2023 na základě rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 29.11.2021, č.j. [číslo jednací], kterým byla prodloužena ústavní výchova jmenované do 5.1.2023, rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [země] ze dne 21.2.2023, [číslo jednací], o přiznání dávky zaopatřovacího příspěvku [jméno] [celé jméno žalované] v měsíční výši 6 818 Kč od 20.1.2023 a ve výši 6 892 Kč od 1.2.2023, když z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že při stanovení výše tohoto příspěvku bylo vycházeno z toho, že [celé jméno účastníka] pobírá invalidní důchod ve výši 10 358 Kč. Dále soud konstatoval obsah spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], tedy opatrovnický spis ještě nezletilé [jméno] [celé jméno žalované], zjistil, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 18.12.2017, č.j. [číslo jednací], bylo prodlouženo trvání ústavní výchovy tehdy nezletilé [jméno] [celé jméno žalované], bylo rozhodnuto o výživném tak, že její matka je od právní moci rozsudku, tedy od 14.2.2018, na výživu tehdy nezletilé [jméno] povinna přispívat výživné ve výši 200 Kč měsíčně, v případě jejího otce se jednalo od téhož data o výživné ve výši 300 Kč měsíčně. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14.3.2022, č.j. [číslo jednací], byla [celé jméno účastníka] [anonymizováno] na dobu 5 let v její [anonymizováno] 3 5 C 219/2023 pro [anonymizována dvě slova], která není jen přechodná, a to způsobem v rozsudku uvedeným, jejím opatrovníkem bylo s účinností od 25.3.2022 ustanoveno [územní celek]. Ze shora uvedeného opatrovnického spisu vyplývá, že žalovaní mají vyživovací povinnost ještě k dalším třem společným dětem, a to [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. [rok], [jméno] [celé jméno žalované], nar. [rok] a [jméno] [celé jméno žalované], nar. [rok], vyživovací povinnost k [jméno] [celé jméno žalovaného] činí v případě každého z žalovaných 1 000 Kč měsíčně, vyživovací povinnost k [jméno] [celé jméno žalované] činí v případě prvé žalované 500 Kč měsíčně a v případě druhého žalovaného 100 Kč měsíčně, vyživovací povinnost k [jméno] [celé jméno žalované] činí v případě druhého žalovaného 1 900 Kč měsíčně, tato dcera je ve výchově prvé žalované. Ze zprávy zaměstnavatele prvé žalované [právnická osoba] [obec a číslo] soud zjistil, že prvá žalovaná zde dosahuje průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 24 172 Kč, v druhém pololetí roku 2022 se jednalo o 22 801 Kč. Ze zprávy [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] soud zjistil, že druhý žalovaný zde pracoval od 3.3.2022 do 30.11.2022 a od 16.1.2023 do 20.4.2023, oba pracovní poměry byly ukončeny dohodou na jeho žádost, jeho průměrný čistý měsíční příjem zde v roce 2023 činil 15 649 Kč. Ze zprávy [územní celek] pak soud zjistil, že [celé jméno účastníka] v současné době studuje 3. ročník [ulice] [anonymizována dvě slova] v [obec], má stále vypracovaný individuální plán mladého dospělého, přes týden bydlí na internátě, ubytování a stravné je hrazeno z invalidního důchodu a zaopatřovacího příspěvku ve výši 4 000 Kč měsíčně, o víkendech a školních prázdninách bydlí u matky v nájemním bytě jejího přítele a na toto bydlení je jí přispíváno částkou 5 000 Kč měsíčně. Na základě provedeného dokazování soud dospívá k závěru, že nárok žalobce je zcela oprávněný. Bylo prokázáno, že na základě shora uvedeného rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [země] byl [jméno] [celé jméno žalované] jako mladému dospělému přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek od 20.1.2023, jehož výše v současné době činí 6 892 Kč měsíčně. Právo mladého dospělého na výživné tedy za této situace přešlo na Českou republiku a tímto je tedy dána aktivní legitimace žalobce v této věci dle § 50u odst. 2 Zákona. Žalobce požaduje svým způsobem minimální výši výživného 500 Kč měsíčně po každém z žalovaných, což dle názoru soudu odpovídá výdělkovým schopnostem každého z žalovaných. Prvá žalovaná je výdělečně činná, dosahuje pravidelného měsíčního příjmu kolem 24 000 Kč, z tohoto příjmu hradí výživné na další děti ve výši 1 500 Kč měsíčně, bydlí v nájemním bytě svého přítele, má ve své výchově další dceru. Za této situace podle názoru soudu je prvá žalovaná schopna částku 500 Kč měsíčně hradit. Stejně tak je v možnostech druhého žalovaného tuto částku 500 Kč měsíčně hradit, byl v nedávné době ještě zaměstnán, pobíral příjem kolem 15 000 Kč měsíčně, jeho vyživovací povinnost k dalším dětem představuje celkovou částku 3 000 Kč, zcela jistě je v jeho schopnostech a možnostech si zaměstnání s minimálně příjmem ve stejné výši opatřit a výživné 500 Kč státu hradit. Za této situace tedy soud uložil každému z žalovaných povinnost od 1.1.2023 státu výživné ve výši 500 Kč měsíčně hradit. Pokud jde o dlužné výživné, vychází soud z tvrzení opatrovníka [jméno] [celé jméno žalované], že k jejím rukám výživné ze strany rodičů hrazeno není, naopak matce [jméno] [celé jméno žalované] je vypláceno ze zaopatřovacího příspěvku a invalidního důchodu měsíčně 5 000 Kč za to, že [celé jméno účastníka] u ní o víkendech a prázdninách bydlí. Z tohoto důvodu pak není žádného důvodu neukládat žalovaným povinnost zaplatit i dlužné výživné vzniklé k datu rozhodnutí soudu, když se jedná v případě každého z žalovaných o dlužné výživné ve výši 5 500 Kč a soud uložil každému z žalovaných povinnost toto dlužné výživné státu splácet v měsíčních splátkách po 500 Kč, jak je ve výrokové části tohoto rozsudku uvedeno. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný a měl by mít dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci však žádné náklady nevznikly a proto soud rozhodl, že žalobce toto právo nemá. 4 5 C 219/2023