4 C 50/2024-39 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 15 185 Kč s příslušenstvím, když je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku na základě § 18 zákona č. 168/19992 4 C 50/2024Sb.,o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle ust. § 1 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. V případně porušení této povinnosti vzniká nárok na příspěvek. Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla SPZ , SPZ, , číslo TP , Anonymizováno, neměl v období od 6. 10. 2022 do 22. 5. 2023 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobci proto vznikl nárok na příspěvek ve výši 14 885 Kč. Žalobci dále vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, a to příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes předžalobní výzvu nezaplatil.2. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl neznámého pobytu, byl mu ustanoven opatrovník z řad advokátů, který ponechal rozhodnutí na úvaze soudu, přičemž je nutno vycházet z listin tak, jak jsou založeny ve spise.3. Žalobcem byly předloženy listinné důkazy zejména výzva, upomínky, předžalobní upomínka. Dle sdělení MěÚ , adresa, sice žalovaný není evidován jako vlastník, ale z kupní smlouvy ze dne 31.5.2022 plyne, že předmětné vozidlo koupil od , jméno FO, . Dle zprávy pojišťovny , jméno FO, také ukončil u pojišťovny pojištění vozidla právě z důvodu jeho prodeje. Protože faktickým vlastníkem nepojištěné vozidla je žalovaný, je to žalovaný jehož povinností bylo v uvedeném období sjednat k vozidlu pojištění.4. Na základě prováděného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla neměl v období od 6. 10. 2022 do 22. 5. 2023 uzavřeno pojištění z provozu vozidla, čímž žalobci vzniká nárok na příspěvek. Pojištění zaniklo neplacením. Žalobce v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb. zjistil, že povinné ručení placeno není. Protože v uvedeném období žalovaný jako vlastník neměl sjednáno pojištění, ačkoliv to bylo jeho povinností podle ustanovení § 1 zákona, přísluší žalobci podle ustanovení § 4 právo na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušena povinnost, tedy 229 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla v daném případě 65 Kč. Podle ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/ 1999 Sb., potom žalobci náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení příspěvku , příspěvek zaplacen není. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a uložil žalovanému žalovanou částku zaplatit, včetně zákonného úroku z prodlení.5. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení, jež činí za soudní poplatek z návrhu 800 Kč, 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, jeden úkon po 1 740 Kč a paušál 300 Kč, ztráta času za 8 půlhodin po 100 Kč, cestovné k procesnímu soudu 1 617,60 Kč, 21% DPH 1 188,10 Kč, celkem 7 645,70 Kč.6. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalovanému zaplatit podle ust. § 160 o.s.ř. v zákonné lhůtě 3 dní, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.7. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl zastoupen opatrovníkem z řad advokátů přísluší tomuto odměna , a to za dva úkony právní služby po 1 740 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč, 21% DPH, celkem 4 936,80 Kč. Tyto náklady potom ponese stát.