12 C 7/2026-60 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 87 651 Kč s příslušenstvím, když s žalovaným uzavřel dne 17. 7. 2025 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo 18. 7. 2025. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru s úrokovou sazbou 68,82 % v měsíčním splátkách po 4 455 Kč. Součástí splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 144 Kč. Žalovaný své povinnosti neplnil. Před schválením úvěru byla zkoumána schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný uhradil pouze dvě částky, a to dne 19. 8. 2025 částku 4 455 Kč a dne 19. 9. 2025 částku 4 455 Kč. Poté se přes výzvy dostal do prodlení a úvěr byl zesplatněn. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den v prodlení s jejího úhradou. Smluvní pokuta tedy činí 4 551,12 Kč a částku 998 Kč.2. Žalovaný jako účastník řízení uvedl, že s návrhem souhlasí, že je to jeho chyba. Je v kontaktu s insolvenčním správcem, má více dluhů. Dostal se do těžké finanční situace, a proto přestal splácet. V novém zaměstnání nedostal 2 měsíce výplatu a bylo. Když smlouvu uzavíral, chtěl ji splácet, měl na to i finanční prostředky.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, vyplývá, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru, na základě které žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Tento se zavázal vrátit celkem 206 928 Kč, a to v měsíčních splátkách po 4 455 Kč. Mezi účastníky byla dohodnuta zápůjční úroková sazba 68,82 %, přičemž RPSN činilo 94,72 %. Mezi účastníky potom byla sjednána i smluvní pokuta. Žalobce dále zaslal dodatek ke smlouvě a technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu, přihlášku žalovaného do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry, oznámení o schválení úvěru, dodejka k oznámení o schválení úvěru, doklad o vyplacení úvěru, formulář hodnocení klienta, ověření v registru Solus a NRKI. Dále byla předložena karta klienta, výzva k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru zaslaná žalovanému, oznámení o zesplatnění úvěru, podací arch, předžalobní výzva.4. Na základě prováděného dokazování má soud skutkově za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, a že částka 70 000 Kč byla žalovanému skutečně poskytnuta. Před uzavřením úvěru žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Ze samotného tvrzení žalobce vyplývá, že do data zesplatnění úvěru bylo žalovaným uhrazeno 8 910 Kč. Za nesporné potom má soud i to, že žalovanému byla poskytnuta částka 70 000 Kč a tento se zavázal vrátit celkem 206 928 Kč, když zápůjční úroková sazba byla dohodnuta na 68,82 %. Žalovaný dluh nesplácel, proto byl úvěr ze zesplatněn. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužné částky, byla mu zaslána předžalobní upomínka.5. Soudy jsou povinny v nalézacím řízení i při pasivitě dlužníka zkoumat, zda smlouva o úvěru spotřebitelského charakteru není ve zjevném rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z.. Jestliže souhrn práv a povinností plynoucích ze smlouvy o úvěru je natolik nevýhodný a nevyvážený, že vede k nepřiměřenému postižení dlužníka, je třeba pokládat smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 o. z.. Při absolutní neplatnosti smlouvy nastupuje režim bezdůvodného obohacení, který ve smyslu ust. § 2993 o. z. znamená, že každá ze stran může požadovat pouze to, co v rámci neplatného závazku poskytla druhé straně. Mezi účastníky byla sjednána zápůjční úroková sazba 68,82 % a RPSN 94,72 %. Jedná se o úrok, který podstatně převyšuje obvyklé úrokové sazby uplatněné bankami při poskytování úvěru. Již z tohoto pohledu je nutno považovat smlouvu za absolutně neplatnou. Žalovanému byla poskytnuta částka 70 000 Kč, v rámci splátek zaplatil 8 910 Kč, na jistině tedy dluží 61 090 Kč. V rámci režimu bezdůvodného obohacení tedy žalobce může požadovat pouze to, co žalovanému poskytl. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit částku 61 090 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,50 % od 30. 12. 2025, neboť do prodlení se dostal až po předžalobní upomínce. Pokud se žalobce domáhá další částek a úroků, soud návrh v tomto rozsahu zamítl, neboť všechny požadované nároky vyplývající ze smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou, již nelze přiznat.6. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení podle poměru úspěchu ve věci 40 % nákladů řízení, když tyto celkem činí 29 653 Kč a sestávají z poplatku z návrhu 4 383 Kč, 4 úkony právní služby po 4 620 Kč, 4 režijní paušál po 450 Kč, cestovné k procesnímu soudu 304 Kč , ztráta času 300 Kč, 21% DPH 4 386 Kč. Z toho 40 % je 11 861 Kč.7. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalovanému zaplatit podle ust. § 160 o.s.ř. v zákonné lhůtě 3 dní, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.