4 C 206/2025-14 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Z oddacího listu a výslechu účastníků soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství jako shora uvedeno. U obou se jedná o manželství prvé. Oba jsou národnosti ukrajinské. Z manželství se narodily tři nezletilé děti. Poslední společné bydliště měli a mají v , Anonymizováno, .2. Manželka podala návrh na rozvod manželství a jako účastnice řízení uvedla, že v průběhu manželství si přestali rozumět. V současné době nežijí ve společné domácnosti a manželské soužití by obnovit nešlo.3. Manžel jako účastník řízení uvedl, že s rozvodem souhlasí. Manželství bylo dobré, pak si přestali rozumět. Nežijí ve společné domácnosti a manželské soužití by obnovit nešlo.4. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. 8 Nc 1062/2025-39 ze dne 31. 12. 2025 bylo rozhodnuto o úpravě poměrů pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů.5. Podle článku 30 Smlouvy č. 123/2002 Sb. rozvod manželství se řídí právním státem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičních orgánů obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany jsou. Podle čl. 110 odst. 1 ukrajinského zákona o rodině, návrh na rozvod může podat jeden z manželů. Podle čl. 112 odst. 2 soud může manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí a tyto okolnosti mají podstatný význam.6. V daném případě mají oba manželé pobyt na území České republiky a je proto dána pravomoc českého soudu. Oba manželé potom s rozvodem souhlasí. Oba prohlásili, že v současné době nežijí ve společné domácnosti a manželské soužití by obnovit nešlo. Poměry k nezletilým dětem byly upraveny. Na základě shodných tvrzení obou manželů proto dospěl soud k závěru, že jsou splněny předpoklady proto, aby manželství bylo rozvedeno, když za hlavní příčinu rozvratu lze v souladu s návrhy obou účastníků označit citové odcizení.7. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ustanovení § 23 z. ř. s. a nepřiznal žádnému z účastníků právo na jejich náhradu.