4 C 208/2025-151 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 99 061 Kč s příslušenstvím, když dle nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2020 byla žalovaná nájemkyně bytové jednotky č. , hodnota, v domě čp. , Anonymizováno, v , adresa, , jehož je vlastníkem. Žalovaná byla povinna platit nájemné ve výši 7000 Kč za každý započatý měsíc k 28. dni v měsíci předem. Za období od ledna 2020 do srpna 2022, tedy v souhrnu za 13 měsíců dluží na nájemném 91 000 Kč. Dále dluží nedoplatek za služby v roce 2019 ve výši 4 970Kč a za rok 2020 ve výši 5 335 Kč. Z těchto částek odečetl přeplatek v roce 2021 ve výši 2 051 Kč a celkový nedoplatek za služby tedy činí 8 061 Kč. Žalovaná za každé nájemné dostala stvrzenku, tedy doklad o uhrazení nájemného. Musí tedy doložit všechny stvrzenky, zda za dané období od ledna 2020 do srpna 2022 platila. Pokud ve dvou případech platila nájemné , jméno FO, bylo to vždy proti dokladu. Žalovaná mu klíče od bytu vrátila až na konci července 2022. Nový nájemce pan , jméno FO, se ho ptal, zda , jméno FO, platí a proč ji vyhodil z bytu, sdělil mu, že dluží za nájemné. V době pandemie covid žalovaná sdělovala, že nemá zaměstnání, vymlouvala se, že je ve finanční tísni s tím, že dluh zaplatí, až vymůže dlužné výživné. Několikrát jí osobně upomínal a po několika marných pokusech a výmluvách, přistoupil k předžalobní výzvě. Jako účastník řízení uvedl, že žalovaná prvé roky normálně platila, nebyl problém. Ke zpoždění docházelo od roku 2020. Protože měla tři děti, tak se zpožděním plateb ji vyhověl. Tvrdila, že vymáhala dlužné výživné. Nějaký list ohledně exekuce ukázala, proto to neřešil. Byt pronajal na velkou přímluvu pana Peška, že jsou to slušní lidi. Když se vystěhovala, aniž by mu o tom řekla, přestala komunikovat. Říkala, že nic nezaplatí, naopak požadovala vyúčtování. Vyhotovil předžalobní výzvu s tím, že promlčecí lhůta se touto prodlužuje. Doufal, že se žalovaná umoudří, dluh uzná a zaplatí. Pokud mu něco platila vždy to bylo proti potvrzení. Tam někdy nesouhlasí datumy kvůli příspěvku na sociálku. Na kotli byla shledána závada, udělal opatření tím, že vyčistil průduchy. Po další revizi vyvrtal díru do venkovního prostoru, čímž zajistil přísun vzduchu. Potom bylo vše v pořádku. , adresa, je tam dodnes.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když za užívání bytu nic nedluží, a to ani na nájemném, ani na poplatcích za služby spojené s užíváním bytu. Žalobci vždy řádně platila všechny platby spojené s užíváním, platila vždy všechny platby. Žalobce platby přebíral v hotovosti. Když byla v zaměstnání, peníze mu dávala matka, popřípadě dcera. V bytě bydlela do června 2022. Po ukončení užívání se přestěhovala do bytu ve vlastnictví , jméno FO, , s kterým také uzavřela nájemní smlouvu jako novým pronajímatelem ve stejném domě. Byl samozřejmě informován žalobcem o její platební morálce. Důvodem ukončení užívání bytu bylo to, že žalobce odmítl provést výměnu vadného kotle, který byl dle revize nevyhovující a dokonce životu nebezpečný. Tvrzení, že od roku 2020 do 2022 má dluh na nájemném považuje za smyšlený dluh. Je nelogické, aby dlužila nájem za 13 měsíců a žalobce strpěl užívání bytu bez poskytování finanční protihodnoty. Vznáší námitku promlčení. Jako účastnice řízení uvedla, že s žalobcem nikdy neměla problém, nájem vždy platila, nic mu nedluží. Pravidelně si pro nájemné chodil. Když chtěla vyúčtování, odmítl to s tím, že to není jeho povinnost. V červenci 2022 se vystěhovala, protože byl vadný kotel. Revize říkala, že se mohou udusit. Do července však nájem řádně platila. Když mu dávala peníze, dal jí žalobce potvrzení, bohužel je omylem vyhodila. Když peníze dávala matka či dcera potvrzení nedával. Poté, co v červenci 2022 přišel, že mu dluží, řekla, že nic nedluží. Párkrát se potom ještě potkali, jen jí pozdravil. Neříkala, že něco zaplatí z dlužného výživného, dlužné výživné s nájemným vůbec nesouvisí.3. Ve věci byla vyslechnuta jako svědkyně matka žalované paní , jméno FO, , která uvedla, že sama žalobci dávala několikrát nájemné. Peníze převzal a ihned odešel s tím, že až dcera přijde, že to zapíše. S žalobcem se potkávali, o žádném dluhu nikdy nemluvil. Problém byl jenom v kotli. S žalobcem nebyly žádné problémy až do revize kotle. Totéž prakticky potvrdil otec žalované , právnická osoba, , který jako svědek uvedl, že není pravda, že by byl dluh na nájemné, řešil se kotel. , jméno FO, jako svědek a jako bývalý pronajímatel žalované uvedl, že u něj bydlel její bratr, ten si našel práci v Praze. Žalovaná měla o byt zájem. Sešli se, sepsali smlouvu, žalovaná se nastěhovala, nájem řádně platila, nebyl problém. Problém byl s kotlem, který kapal. Když se přestěhovala k němu, přišel žalobce s tím, že mu dluží nájem. Sám tyto vztahy nikdy nezkoumal.4. Žalobce předložil kupní smlouvu ze 6. 11. 2003, na základě které se stal vlastníkem předmětného bytu, výpisy z katastru nemovitostí, které jeho vlastnické právo potvrzují. Dále byla předložena nájemní smlouva z 1. 1. 2020 ohledně pronájmu předmětného bytu s tím, že bylo sjednáno nájemné ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala nájemné, včetně záloh za služby, platit vždy k 28. dni v měsíci předem v hotovosti na následující měsíc. Součástí je evidenční list bytu ohledně dohodnuté částky 7 000 Kč a protokol o předání a převzetí bytu, který žalovaná podepsala. Dále předložil ukončení nájemní smlouvy a předávací protokol, které však žalovanou nejsou podepsány. Předžalobní výzvou ze dne 10. 6. 2023 vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky 99 061 Kč, a to do 30 dnů od doručení. Soudu dále bylo předloženo vyúčtování plynu a elektřiny za žalované období a potvrzení o platbách, respektive stvrzenky, dle kterých žalovaná na nájem ve výši 7 000 Kč platila.5. Mezi účastníky je nesporné a z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu, ohledně kterého byla s žalovanou uzavřena nájemní smlouva, dle které se žalovaná zavázala platit nájem ve výši 7 000 Kč měsíčně do 28. dne v měsíci předem. Nepochybné potom je to, že v červenci 2022 byt vyklidila. Žaloba byla podána 30. 10. 2025. Žalobce uplatňuje dlužné nájemné za 13 měsíců od ledna 2020 do srpna 2022 a vyúčtování za rok 2019 a 2020.6. Podle ust. § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájem. Okresní soud se v prvé řadě zabýval námitkou promlčení. Dluh na nájemném se podle občanského zákoníku promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě, přičemž promlčecí doba začíná běžet ode dne následujícím po dni, kdy mělo být konkrétní nájemné zaplaceno. Protože se nájemné platí v opakujících se dávkách, promlčuje se a posuzuje u každého měsíčního nájemného samostatně. Soud k promlčení nepřihlíží automaticky ale až k vznesené námitce promlčení. Lhůta přestává běžet v momentě, kdy pronajímatel podá u soudu žalobu na zaplacení dluhů. Podle ust. § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinné plnit. Podle ust. § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Dle ust. § 629 odst. 1 o. z. , promlčecí lhůta trvá tři roky a dle ust. § 619 odst. 1 o. z. počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Účelem institutu promlčení je jednak stimulovat subjekty k včasnému vykonání subjektivních občanských práv, jednak čelit tomu, aby dlužníci nebyli ohledně svých povinností vystaveni po časově neurčitou dobu donucujícímu zákroku. Tím promlčení v souladu s požadavkem právní jistoty brání existenci dlouhotrvajících občanských subjektivních práv a jim odpovídajících povinností. Jestliže je čas plnění ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit bez vyzvání. V takovém případě běží promlčecí lhůta bez dalšího ode dne, kdy se stal závazek splatným. Okresní soud se neztotožňuje s námitkou žalobce, že podáním předžalobní upomínky nebo vyzváním k zaplacení se promlčecí lhůta staví. V daném případě se nejedná o plnění splatné až na výzvu věřitele, jako je tomu třeba při vadném plnění či náhradách škody. V daném případě tedy promlčecí lhůta začíná běžet po splatnosti jednotlivých nájmech a tato se staví až v momentě podání žaloby na zaplacení dluhu. Žalobce požaduje poslední nájemné v srpnu 2022, když žalovaná v červenci 2022 byt vyklidila. Žaloba potom byla podána až 30. 10. 2025, tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Soud se dále zabýval tím, zda námitka promlčení nebyla vznesena v rozporu s dobrými mravy. Jak vyplývá z výslechu všech svědků, důvodem přestěhování žalované potom nebyl dluh na nájemném, ale závadový kotel. Ani jeden ze svědků potom nepotvrdil, že by žalovaná slibovala, že něco zaplatí. Naopak rodiče žalované potvrdili, že se o dluhu na nájmu nemluvilo až do jejího vystěhování v roce 2022. Od července 2022 tedy žalovaná neslibovala, že něco zaplatí, naopak tvrdila, že nic nedluží. Žalobce tedy mě měl možnost podat žalobu již před uplynutím tříleté promlčecí lhůty, což se však nestalo. Na základě shora uvedených úvah, tedy