5 C 16/2026-38 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Dne 27.8.2025 podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 83 131 Kč s 12% úrokem ročně z částky 41 000 Kč od 21.5.2025 do zaplacení, s 12% úrokem z prodlení ročně z částky 41 000 Kč od 29.4.2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 053,48 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 929,33 Kč. V návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti , právnická osoba, , adresa, , IČ , IČO, , která s žalovanou dne 14.2.2023 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí jsou Smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty žalované peněžní prostředky ve výši 41 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i částku ve výši 45 142 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 39 836 Kč s úrokovou sazbou ve výši 12% ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, zavázala se zapůjčenou částku včetně úroku a poplatku uhradit v 24 měsíčních splátkách po 3 590 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 19.2.2025. Žádná splátka nebyla žalovanou uhrazena. Ke dni 9.7.2023 činila dlužná jistina částku 41 000 Kč, dlužný poplatek částku 45 152 Kč, jistina se úročí úrokem ve výši 12% ročně od 20.2.2025, tedy ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek z 28.4.2025 s účinností k témuž datu, žalovaná do data postoupení pohledávky ničeho neuhradila, žalobci dluží částku 83 131 Kč, sestávající se z jistiny 41 000 Kč, poplatku 42 131 Kč, dále dluží kapitalizovaný úrok 3 053,48 Kč (vypočten při sazbě 12% ročně z jistiny za dobu od 20.2.2025 do 28.4.2025), kapitalizovaný úrok z prodlení 929,33 Kč (vypočten při sazbě 12% ročně z jistiny za dobu od 20.2.2025, tedy od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky do 28.4.2025).2. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , adresa, , IČ , IČO, , byla dne 14.2.2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž byla žalované poskytnuta na účet č. , č. účtu, částka ve výši 41 000 Kč za podmínek ve formě sjednaných úroků, poplatků a splátek, jak žalobce v návrhu uvádí, s rozdíly níže uvedenými. Sjednaný poplatek nečinil částku 45 152 Kč, ale částku 41 336 Kč a sestával se z úroku 39 836 Kč vypočteného při úrokové sazbě 76% ročně (nikoli 12% ročně, jak uvádí žalobce v návrhu) na dobu řádného trvání smlouvy, poplatku za zpracování úvěru 1 500 Kč, dále bylo sjednáno pojištění 3 810 Kč a až teprve součet úroku, poplatku a pojištění dává v návrhu uvedenou částku 45 152 Kč. Součástí této smlouvy jsou příslušné smluvní podmínky, z nichž vyplývají i další sjednané povinnosti ze strany žalované, zejména se jedná o povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky v případě neuhrazení splátky úvěru, sankční poplatek 300 Kč za zaslanou upomínku, když ve smlouvách byl sjednán maximální počet upomínek dle druhu smlouvy, v tomto případě 16 možných upomínek, dále povinnost hradit poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve formě paušalizované náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 000 Kč. Dále žalobce soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávek, z níž vyplývá, že byla mezi žalobcem a poskytovatelem úvěru uzavřena dne 28.4.2025, doložil oznámení o postoupení pohledávky z 28.4.2025, nedoložil však, kdy toto podání předal k poštovní přepravě (z podacího lístku z 22.5.2025 nijak nevyplývá, že se vztahuje k této výzvě, navíc je dána téměř měsíční časová prodleva), doložil, že dne 30.7.2025 předal k poštovní přepravě předžalobní výzvu, v níž vyzval žalovanou k úhradě dluhu do 13.8.2025. Ze zprávy , právnická osoba, . , adresa, soud zjistil, že ve smlouvě uvedený účet je účtem žalované a že na tento účet byla z účtu žalobce částka 41 000 Kč připsána dne 16.2.2023.3. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce dne 14.2.2023 smlouvu mající dle jejího obsahu charakter smlouvy o úvěru dle § 2395 zákona č.3 5 C 16/202689/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o. z.) mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud na základě provedeného dokazování ve formě konstatování obsahu smlouvy shledává její neplatnost z následujících důvodů. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.4. V daném případě došlo při uzavírání shora uvedené smlouvy k ujednání, které se týká povinností žalované zaplatit žalobci s úvěrovou částkou i další částky, které byly ve smlouvě specifikovány jako úroky, shora uvedený poplatek, byl sjednán úrok při roční úrokové sazbě 76%. Pokud se jedná o takto sjednaný úrok, jedná se o úrok vyššího charakteru, z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky České národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu výši 7,45% ročně při smlouvách s fixací úrokové sazby na dobu jednoho roku až pěti let. Sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesahuje a lze tedy konstatovat, že v části týkající se sjednaných úroků je smlouva z tohoto důvodu neplatná. Pokud se jedná o smluvní pokutu, lze ohledně základní smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky konstatovat, že co do sjednané výše není v rozporu s dobrými mravy, svou výší nepřesahuje míru přiměřenou dle ustálené soudní judikatury, je však nutno přihlédnout k tomu, že se nejedná o jedinou ve smlouvách sjednanou smluvní pokutu, k prodlení žalované se vztahují různé další sankční povinnosti ve formě hrazení dosti vysokých částek za upomínky, hrazení poplatku za zahájení vymáhání dluhu. Veškeré povinnosti žalované v celkovém souhrnu způsobují dle názoru soudu zjevnou nevyváženost úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobce si do předtištěného formuláře smlouvy o úvěru zakotvil shora uvedené poplatky, v rámci těchto poplatků již byl shora konstatován v rozporu s dobrými mravy sjednaný úrok, v rámci tohoto poplatku pak za zpracování úvěru je sjednán poplatek ve výši 1 500 Kč. Administrativa by však u tohoto typu smluv neměla být s ohledem na charakter smlouvy nákladná, s ohledem na předtištěnost smlouvy a jednoduchost a rychlost vyplnění smlouvy by měla být jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost tohoto poplatku. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Je tedy zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaná smlouvu v popsané podobě uzavřela. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro její platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem, bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je shora uvedená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy vždy jeden celek. Na tom nemění nic skutečnost, že na místo ve smlouvě sjednaného úroku 76%4 5 C 16/2026ročně žalobce nyní požaduje na žalované úrok 12% ročně. Z důvodu konstatování této absolutní neplatnosti ze shora uvedených důvodů již pak není nutno přistupovat k posuzování jiných důvodů neplatnosti, např. dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.5. Za této situace při konstatování neplatnosti smlouvy má žalobce nárok na