16 C 25/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce (instituce) se žalobou ze dne 29. 4. 2020 vedenou pod sp. zn. 16 C 25/2020 domáhal nahrazení výroku I., II., a IV nálezu [anonymizována dvě slova] [země] ze dne 7. 11. 2019 č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] a rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 3. 2020, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok], a dále vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s příslušenstvím. 2. Žalovaný (spotřebitel) se ve své žalobě ze dne 30. 4. 2020 vedené původně pod sp. zn. [spisová značka] domáhal nahrazení nálezu [anonymizována dvě slova] [země] ze dne 7. 11. 2019 č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] a rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 3. 2020, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok]. Dle § 250b odst. 1 o.s.ř. došlo ke spojení žalob do společného řízení. 3. Podáním doručeným dne 18. 8. 2021 vzal žalobce (instituce) svou žalobu zpět. Soud tak řízení o žalobě žalobce (instituce) ve výroku I. dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil. 4. V řízení je tak pokračováno o žalobě žalovaného (spotřebitele) původně vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Pro přehlednost žalovaný je dále označován jako spotřebitel a žalobce jako instituce. 5. Na návrh spotřebitele byla připuštěna dne 14. 9. 2021 změna žaloby tak, že spotřebitel se nově domáhá: aby soud nahradil nález [anonymizována dvě slova], č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne 7. 11. 2019 ve znění rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 3. 2020, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] ve výroku III. takto: žalovaná, [právnická osoba], je povinna zaplatit žalobci, [celé jméno žalované], [datum narození] částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% p. a. z částky [částka] od 23. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“. 6. Spotřebitel v žalobě uvedl, že se žalobou domáhá nahrazení nálezu [anonymizována tři slova] [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne 7. 11. 2019, ve znění rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 3. 2020, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok], kdy je přesvědčen, že byl dotčen na svých právech. 7. Spotřebitel se návrhem k [anonymizována dvě slova] ze dne 10. 7. 2018 domáhal určení neplatnosti pojistné smlouvy [číslo] ze dne 24. 2. 2011 a vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi uhrazeným pojistným a mimořádnými výběry spolu s úrokem z prodlení. 8. Spotřebitel je přesvědčen, že [anonymizována dvě slova] dospěl k výroku III. Nálezu ve znění Rozhodnutí o námitkách nedostatečným zjištěním skutkových okolností a nesprávným právním posouzením skutkových zjištění, které svědčí o úmyslu instituce bezdůvodně se obohatit a o nemravnosti námitky promlčení vznesené institucí. 9. Spotřebitel namítá, že Nález [anonymizována dvě slova] je zatížen vadami, a to že [anonymizována dvě slova] nesprávně zúčtoval vzájemné peněžité plnění, dále finanční arbitr nesprávně vyhodnotil námitku nemravnosti, kterou vůči námitce promlčení vznesl spotřebitel a [anonymizována dvě slova] nedostatečně zjistil a nesprávně vyhodnotil předložené důkazy prokazující úmysl instituce bezdůvodně se obohatit na úkor spotřebitele. 10. Spotřebitel však souhlasí se závěrem [anonymizována dvě slova] o neplatnosti Pojistné smlouvy; důvody neplatnosti Pojistné smlouvy však shledává zejména v nesjednání rozsahu pojistného plnění, kdy důsledkem nesjednání nákladové a poplatkové struktury pojištění a rizikového pojistného v Pojistné smlouvě je neurčitost ujednání Pojistné smlouvy o rozsahu pojistného plnění v případě pojistné události ve smyslu § 2 zákona o pojistné smlouvě, které je esenciální náležitostí pojistné smlouvy. Pojistná smlouva je tedy absolutně neplatná z důvodu nesjednání rozsahu pojistného plnění. 11. V řízení před [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že spotřebitel uhradil instituci na pojistném k datu vydání Nálezu celkem [částka]; instituce spotřebiteli z Pojistné smlouvy plnila z titulu mimořádných výběrů celkem [částka]. Instituce se tak z neplatné Pojistné smlouvy bezdůvodně obohatila o částku ve výši [částka]. Tato částka byla předmětem řízení před [anonymizována dvě slova]. 12. Instituce při uplatnění námitky promlčení není v dobré víře, neboť věděla, že tak získá finanční prostředky, které by si nemohla ponechat, pokud by Pojistná smlouva byla platná, neboť by je musela vždy vyplatit spotřebiteli, resp. osobě oprávněné. 13. Spotřebitel je přesvědčen, že instituce nemohla řádně vznést námitku promlčení, neboť jednání v rozporu s odbornou péčí a nikoliv v dobré víře musí jít k tíži instituci, která nemůže z této skutečnosti těžit. Spotřebitel je přesvědčen, že instituce věděla o neurčitosti Pojistné smlouvy od počátku pojištění, byla s tímto stavem srozuměna a svým aktivním jednáním se jej snažila překlenout, přičemž zároveň hájila výlučně své ekonomické zájmy, a to na úkor oprávněných zájmů spotřebitele. 14. Instituce navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Instituce nesouhlasí s tím, že je Pojistná smlouva neplatná, neboť je přesvědčena, že Pojistná smlouva byla uzavřena platně a určitě. 15. Instituce uvedla, že spotřebitel se v návrhu k [anonymizována dvě slova] domáhal vyslovení neplatnosti pojistné smlouvy [číslo] o životním pojištění [anonymizována dvě slova], kterou uzavřela instituce a spotřebitel dne 24. 2. 2011, a dále se domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplaceného pojistného s příslušenstvím. 16. Pojistná smlouva byla uzavřena dne 24. 2. 2011 za účinnosti SOZ. Již při uzavření smlouvy měl spotřebitel k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohl dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost Pojistné smlouvy a měl tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. Spotřebitel se o údajném bezdůvodném obohacení mohl dozvědět již při uzavírání Pojistné smlouvy, neboť od tohoto momentu měl k dispozici veškeré informace, ze kterých mohl dovodit případnou neplatnost Pojistné smlouvy. Spotřebitel byla navíc o vývoji informována prostřednictvím výročních dopisů a informačních dopisů o aktuálním stavu pojištění. 17. Instituce ve vztahu k běhu dvouleté subjektivní promlčecí doby poukazuje na skutečnost, že spotřebitel byla v době uzavření Pojistné smlouvy obchodním zástupcem společnosti [právnická osoba] s registračním [číslo]. Nadto však instituce upozorňuje, že Pojistnou smlouvu uzavřel spotřebitel sám se sebou, tedy na straně jedné jakožto pojistník a na straně druhé jakožto pojišťovací zprostředkovatel. Za toto uzavření obdržel spotřebitel provizi v odpovídající výši. Tento postup byl spotřebitelem ostatně opakován i v případě dalších pojistných smluv o investičním životním pojištění, kupříkladu u pojistné smlouvy [číslo] kterou spotřebitel uzavřel rovněž sám se sebou, přičemž za toto uzavření taktéž obdržel provizi. Instituce je proto přesvědčena, že spotřebitel byl s nákladovou strukturou Pojistné smlouvy podrobně seznámen. Vzhledem k tomu, že spotřebitel aktivně uzavírala smlouvy o investičním životním pojištění v době uzavření Pojistné smlouvy jakožto podřízený pojišťovací zprostředkovatel, je nemožné, aby o fungování nákladové struktury neměl ponětí. Opačná situace by jinak byla v rozporu s povinností odborné péče, kterou spotřebitel v době uzavření Pojistné smlouvy jakožto pojišťovací zprostředkovatel měl v souladu s čl. 5 .2.1 smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené dne 27. 9. 2010. Nadto byla spotřebitel povinen k vysokému standardu odborné způsobilosti v souladu s ust. § 6 ve spojení s § 18 zákona č. 38/2004 Sb., pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, v tehdejším znění. Právo na vydání bezdůvodného obohacení je tak promlčeno uplynutím promlčecí doby dle § 107 SOZ, neboť návrh na zahájení řízení u [anonymizována dvě slova] byl podán až dne 10. 7. 2018. 18. Tvrzení spotřebitele, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, instituce kategoricky odmítá. Pokud spotřebitel náhle po více než 7 letech od uzavření Pojistné smlouvy tvrdí, že jeho Pojistná smlouva je neplatná, je to právě spotřebitel, kdo se v rozporu s dobrými mravy snaží neoprávněně získat zpět své finančního prostředky, a to navzdory skutečnosti, že instituce řádně po celou dobu poskytovala spotřebiteli pojistné krytí. 19. Instituce uvedla, že i kdyby byla Pojistná smlouva v některých částech neurčitá, a potažmo neplatná, jednalo by se maximálně o neplatnost relativní, které je nutné se dovolat u soudu, což však spotřebitel neučinil a její právo tak učinit se promlčelo ještě před podáním Návrhu, neboť Pojistná smlouva byla uzavřena 24. 2. 2011, zatímco Návrh byl podán až v roce 2018. Instituce je rovněž přesvědčena, že tato údajná neplatnost by se navíc vztahovala pouze k dílčím ujednáním Pojistné smlouvy a neměla by za následek neplatnost celé Pojistné smlouvy. Pojistná smlouva byla uzavřena platně a určitě. Před uzavřením byly spotřebiteli poskytnuty zákonem vyžadované informace a spotřebitel měl možnost a dostatek času se seznámit s Pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami, a to včetně obchodních podmínek, které tvořily nedílnou součást Pojistné smlouvy a které pojednávaly o účtovaných poplatcích a nákladech. Instituce proto shrnuje,