65 C 159/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou domáhá na žalovaném zaplacení částky ve výši 2.150 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky. Žalobce k žalobě uvedl, že je příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě Zřizovací listiny v platném znění je žalobce oprávněn hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání. 2. Dne 20. 1. 2020 provedl žalobce odtah motorového vozidla [registrační značka]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobcem. Žalobce se pokusil písemně kontaktovat žalovaného, kdy mu zasílal oznámení o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, informoval jej o částce za odtah a jejím navyšování za každý další den parkování vozidla na parkovišti žalobce a vyzýval jej k úhradě částky za odtah a parkovné dle příslušného nařízení hlavního města Prahy. 3. Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobcem stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy v platném znění. Cena za odtah je tedy určena dle nařízení platného a účinného v den odtahu, parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. Žalobce se pokusil o kontakt s žalovaným a vyzval jej k úhradě dlužné částky. Dluh žalovaného je tedy tvořen částkou za odtah ve výši 1.900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Celková výše dlužné částky tedy k dnešnímu dni činí 2 150,00 Kč. 4. Žalovaný k žalobě uvedl, že ji neuznává a současně sdělil, že předmětné vozidlo neužíval, užívala je [právnická osoba], a to na základě smlouvy o zapůjčení vozidla uzavřené mezi žalovaným a touto společností. Vozidlo si od žalovaného převzal jednatel dané společnosti pan [jméno] [příjmení], narozen [datum], trvale bytem [adresa]. Veškerou odpovědnost za odtah tak nese uvedená společnost. 5. Žalobce ani žalovaný se k prvnímu jednání ve věci dne 5. 1. 2021 nedostavili, soud tak jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. 6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 7. Soud má za prokázané, že žalobce sepsal dne 20.1.2020 protokol o odtahu vozidla [číslo] ze kterého se podává, že byl sepsán v ulici Vodičkova 19, Praha 1, týkal se vozu [registrační značka], tovární značka [anonymizováno], vozidlo si převzal dne 20. 1. 2020 [jméno] [příjmení], narozen [datum], celkem k úhradě je uvedena částka 2.500 Kč (1900 Kč odtah + 250 Kč parkovné). (viz důkaz protokol o odtahu [číslo]) 8. Soud má dále za prokázané, že vozidlo [registrační značka] je dle osvědčení o registraci vozidla evidováno na žalovaného. (viz důkaz osvědčení o registraci vozidla [registrační značka]) 9. Soud má dále za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 2.150 Kč výzvou ze dne 10.3. 2020 a 22. 1. 2020 (viz důkaz výzva k uhrazení ze dne 10. 3. 2020, výzva k uhrazení ze dne 22. 1. 2020, včetně dodejky) 10. Z usnesení Rady Hlavního města Prahy č. 184 ze dne 12. 2. 2013 se podává, že se schvaluje nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidle včetně jejich střežení na parkovišti. Z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidle včetně jejich střežení na parkovišti se podává, že maximální cena za jeden nucený odtah úplný je 1.900 Kč a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí i jen započatý den je 250 Kč (§ 2). (viz důkaz usnesení Rady Hlavního města Prahy č. 184 ze dne 12. 2. 2013, nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidle včetně jejich střežení na parkovišti) <i>Podle § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:“ zákon č. 361/2000 Sb.“) řidič nesmí zastavit a stát</i> <i>a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti,</i> <i>b) před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,</i> <i>c) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi,</i> <i>d) na křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatky a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatce tvaru "T" na protější straně vyúsťující pozemní komunikace,</i> <i>e) v připojovacím nebo odbočovacím pruhu,</i> <i>f) u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou " Zastávka autobusu", " Zastávka tramvaje" nebo " Zastávka trolejbusu" a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou " Zastávka autobusu nebo trolejbusu" nebo " Zastávka tramvaje", platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor,</i> <i>g) na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 15 m před nimi a za nimi,</i> <i>h) v místě, kde by vozidlo zakrývalo svislou dopravní značku nebo vodorovnou dopravní značku "Směrové šipky" nebo "Nápis na vozovce",</i> <i>i) ve vyhrazeném jízdním pruhu a jízdním pruhu pro cyklisty,</i> <i>j) v jízdních pruzích vyznačených na vozovce mimo pravého jízdního pruhu,</i> <i>k) ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní značky "Podélná čára souvislá" nebo nástupního ostrůvku tam, kde by mezi touto dopravní značkou nebo nástupním ostrůvkem a vozidlem nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m,</i> <i>l) na mostě,</i> <i>m) v tunelu; to neplatí v případě nouzového stání na místě označeném dopravní značkou "Nouzové stání"; v případě nouzového stání musí řidič vypnout motor,</i> <i>n) před vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z místa ležícího mimo pozemní komunikaci,</i> <i>o) na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno,</i> <i>p) na tramvajovém pásu,</i> <i>q) na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu na pozemní komunikaci,</i> <i>r) na jiných místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidel.</i> <i>V době od 5.00 do 19.00 hodin je zakázáno stání tam, kde by nezůstal mezi vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní pruh široký nejméně 3,5 m.</i> <i>Na silnicích I. třídy a za snížené viditelnosti i na silnicích II. a III. třídy je mimo obec zakázáno zastavení a stání jinde než na místech označených dopravní značkou jako parkoviště.</i> <i>Na dopravním okruhu označeném dopravní značkou "Okruh" nebo "Změna směru okruhu" je zakázáno stání.</i> <i>O odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.</i> <i>Zákaz zastavení a stání podle odstavce 1 neplatí pro řidiče vozidel bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při plnění služebních povinností, řidiče vozidla obecní policie při výkonu její působnosti a řidiče vozidel jednotek požární ochrany, zdravotnické záchranné služby a Horské služby při řešení mimořádných událostí. Řidič tohoto vozidla je při zastavení a stání povinen učinit opatření nezbytná k tomu, aby neohrozil bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo aby takové ohrožení co nejvíce zmírnil.</i> 11. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění soud konstatuje, že má za prokázané, že dne 20. 1. 2020 došlo k odtahu vozidla ve vlastnictví žalovaného, a to na pokyn strážníka Městské policie hl. m. Prahy, na základě ust. § 27 zákona č. 361/2000 Sb.. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že odpovědnost provozovatele vozidla je dána ustanovením § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., přičemž se jedná o odpovědnost objektivní, tzn. bez ohledu na zavinění. Je proto zcela irelevantní, kdo v inkriminovaném čase vozidlo řídil. 12. Odpovědnost provozovatele vozidla je dána ustanovením § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., přičemž se jedná o odpovědnost objektivní, tzn. bez ohledu na zavinění. Závazkový vztah je založen způsobením škody, tedy vzniku nákladů spojených s odtahem. Tento vztah přitom vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, jež byla k nucenému odtahu vozidla oprávněna a jíž vznikla škoda (náklady). V daném případě tak mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový právní vztah, který je založen způsob