26 C 105/2014 — Obvodní soud pro Prahu 1

Žalobce se žalobou, podanou dne [datum] (a doplněnou podáním ze dne [datum]), domáhal na žalované zaplacení částky 95.070.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. Tvrdil, že v důsledku nezákonných rozhodnutí a nesprávného úředního postupu celních orgánů mu vznikla škoda v podobě ušlého zisku ze smluvních vztahů s třetími subjekty. Žalobce uzavřel dne [datum] smlouvu se [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), kterou se zavázal pro tohoto smluvního partnera rezervovat výrobní kapacitu a smluvní partner se zavázal odebrat minimální množství hard disků (HDD), LCD monitorů (LCD) a počítačů (PC). Z roku 2009 měl žalobce zkušenost, že komponenty pro výrobu HDD, LCD a PC (které si dovážel ze zahraničí) nebyly zatížení clem – sazba cla činila 0%. Celní orgány však přesto dodatečnými platebními výměry žalobci na tyto komponenty vyměřily clo ve výši 5%. Stalo se tak celkem 11 rozhodnutími Celního úřadu [obec] ze dne [datum] a Celního úřadu [obec] z [datum], [datum] a [datum], která byla k odvolání žalobce potvrzena Celním ředitelstvím [obec]. Uvedená rozhodnutí byla následně zrušena Krajským soudem v Ostravě rozsudkem ze dne 11.10.2012, sp.zn. 22 Af 43/2011, pro nepřezkoumatelnost. Žalobce dále tvrdí, že v květnu 2010 požádal celní úřad o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží (dále jen„ ZISZ“), která ale byla vydána až [datum] (po 28 měsících), a tvrdí, že celní orgány neměly až do vydání ZISZ rozhodovat o sazebním zařazení zboží. Tím, že celní orgány rozhodly o sazebním zařazení zboží, byť věděly, že ve věci je podána žádost o ZISZ, porušily čl. 244 a 248 Nařízení Komise č. 2454/1993 EH. Navíc žalobce předložil celním orgánům ZISZ vydané celními orgány v jiných členských státech EU, kterých se mohl dovolávat i vůči českým celním orgánům, ty se s ní ovšem nijak nevypořádaly. Žalobce tvrdí, že v příčinné souvislosti s výše popsaným postupem celních orgánů mu vznikla škoda v podobě ušlého zisku z kontraktu se [právnická osoba]. Ta s ním totiž ukončila spolupráci v r. 2012. V důsledku zatížení dovozu komponentů clem došlo k omezení odběru garantovaného množství výrobků a nedodržení vytížení výrobních kapacit ze strany zahraničního odběratele, neboť cena výrobků se navýšila o náklady 5% a produkty se staly neprodejné z důvodu vysoké ceny. Ušlý zisk za období od roku 2010 do roku 2014 žalobce vyčíslil částkou 78.770.000 Kč. Dne [datum] žalobce uzavřel smlouvu se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], předmětem smlouvy byla rezervace výrobní kapacity žalobce pro montáž LCD monitorů v určeném minimálním objemu. V souvislosti s touto smlouvou žalobce požádal o vydání ZISZ, kterou Celní úřad pro Olomoucký kraj dne [datum] vydal. Žalobce proti rozhodnutí o ZISZ podal odvolání, na základě kterého Generální ředitelství cel vydanou ZISZ dne [datum] zrušilo a věc vrátilo k dalšímu řízení. V důsledku těchto nezákonných rozhodnutí a nesprávného úředního postupu celních orgánů došlo opět k zatížení dovážených komponentů na výrobu garantovaných produktů dle smlouvy dovozním clem 5%, pročež [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se žalobcem dne [datum] ukončila obchodní spolupráci. Žalobci tím ušel zisk ve výši 10.000.000 Kč. Naposledy žalobce tvrdí, že výše uvedeným postupem celních orgánů byl zmařen chystaný kontrakt se [právnická osoba]. [právnická osoba], v důsledku čehož žalobci ušel zisk 6.300.000 Kč. Svůj nárok na náhradu škody žalobce uplatnil u žalované podáním ze dne [datum], žalovaná však nárok dopisem ze dne [datum] odmítla. Žalovaná ve své obraně potvrdila, že žalobce u ní předmětný nárok uplatnil dne [datum] a že tento nárok odmítla uspokojit. Nerozporovala ani skutkový děj, pokud jde o průběh řízení před celními orgány a správním soudem, jen doplnila, že ve věci kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě rozhodoval dne 19.11.2013 pod sp.zn. 2 Afs 85/2012 Nejvyšší správní soud, který sice kasační stížnost zamítl, nicméně odůvodnění jeho rozhodnutí žalovaná považuje pro věc samu za významné. V důsledku rozhodnutí správních soudů se řízení o doměření cla vrátilo do stádia odvolacího řízení, které již bylo ukončeno. Generální ředitelství cel vydalo dne [číslo] a [datum] celkem 11 nových rozhodnutí, jimiž byla rozhodnutí celního úřadu o doměření cla opětovně potvrzena. Žalobce tato rozhodnutí znovu napadl správní žalobou u Krajského soudu v Ostravě, projednávanou pod sp.zn. 22 Af 52/2014, o které dosud (v době vyhotovení písemné obrany ze dne [datum]) nebylo rozhodnuto. K řízení o vydání ZISZ žalovaná uvedla, že existence či neexistence ZISZ nemůže nikomu bránit v podnikání či jej v tomto podnikání omezovat. Účelem ZISZ není určení celní sazby, nýbrž stanovení kódu celní nomenklatury, do kterého má být zboží zařazeno. Takové stanovení nemůže nikomu způsobit škodu. Existence či předložení ZISZ není podmínkou pro celní řízení a záleží na samotném subjektu, zda si o ni požádá či nikoli. V daném případě žalobce podal žádost o ZISZ dne [datum] a požadovaná ZISZ č. CZ [číslo] byla vydána dne [datum] (žalobci doručena dne [datum]), a tedy v zákonné lhůtě. Tato ZISZ č. CZ [číslo] však nikdy nenabyla právní moci (a už vůbec nemohla být způsobilá ovlivnit rozhodování celních úřadů v r. 2010), neboť žalobce ji napadl odvoláním, na jehož základě byla v odvolacím řízení zrušena a vrácena celnímu úřadu k novému projednání. Žalobce pak vzal svou žádost o vydání ZISZ dne [datum] zpět a řízení bylo dne [datum] zastaveno. Poukazuje-li žalobce na ZISZ, vydanou německými a nizozemskými celními orgány, ta se týkala jinak deklarovaného zboží. I v případě, že by postup celních orgánů v řízení o vydání ZISZ byl vadný a mohla z něj vzniknout škoda (což žalovaná popírá), nebylo by možno domáhat se její náhrady z titulu nesprávného úředního postupu, pokud se tento postup odrazil v konečném rozhodnutí celních orgánů. Z výše uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Z nesporných tvrzení účastníků, doplněných listinnými důkazy, zejména spisem Krajského soudu v Ostravě, sp.zn. 22 Af 43/2011, a dále rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.12.2015, sp.zn. 22 Af 52/2014, soud zjistil níže uvedený skutkový stav věci: I. Ohledně vyměřovacího řízení bylo zjištěno: Celní úřad [obec] svým rozhodnutím ze dne 28.4.2010, [číslo jednací], a Celní úřad [obec] rozhodnutími ze dne 13.7.2010, č.j. 8421-3/2010-096100-021, č.j. 8417-3/2010-096100-021, č.j. 8420-3/2010-096100-021, č.j. 8413-3/2010-096100-021, ze dne 3.9.2010, č.j. 10255-3/2010-096100-021, č.j. 10253-3/2010-096100-021, ze dne 8.7.2010 č.j. 8252-3/2010-096100-021, č.j. 8282-3/2010-096100-021, č.j. 8283-3/2010-096100-021, č.j. 8254-3/2010-096100-021 (celkem 11 rozhodnutími) vydal dodatečné platební výměry, kterými žalobci vyměřil clo ve výši 5% na žalobcem dovážené zboží – komponenty pro LCD monitory. Žalobce podal proti těmto platebním výměrům odvolání, která Celní ředitelství [obec] zamítlo rozhodnutími ze dne 29.9.2010, č.j. 4169-2/2010-140100-21, ze dne 15.12.2010 č.j. 6154-4/2010-140100-21, č.j. 6156-2/2010-140100-21, č.j. 6163-2/2010-140100-21, č.j. 6164-2/2010-140100-21, ze dne 21.12.2010, č.j. 6159-2/2010-140100-21, č.j. 6160-2/2010-140100-21, č.j. 6161-2/2010-140100-24, č.j. 6162-2/2010-140100-21, ze dne 23.12.2010 č.j. 7138-3/2010-140100-21, č.j. 7139-3/2010-140100-21. Žalobce podal proti výše uvedeným rozhodnutím Celního ředitelství [obec] žalobu ke správnímu soudu, Krajskému soudu v Ostravě, který svým rozsudkem ze dne 11.10.2012, sp.zn. 22 Af 43/2011, rozhodnutí odvolacího orgánu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (tedy do stádia odvolacího řízení). Žalovaný správní orgán (dříve [příjmení] ředitelství cel, poté Generální ředitelství cel) podal proti zrušujícímu rozsudku kasační stížnost, která byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 19.11.2013, sp.zn. 2 Afs 85/2012, zamítnuta. Odvolací orgán, Generální ředitelství cel, znovu o odvolání žalobce rozhodl rozhodnutími ze dne [číslo] až [datum], kterými opětovně žalobcova odvolání zamítl a rozhodnutí celních úřadů, jimiž bylo vyměřeno clo, potvrdil. Tato rozhodnutí odvolacího orgánu žalobce opětovně napadl správní žalobou, která byla projednávána u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 22 Af 52/2014 a bylo o ní rozhodnuto dne [datum]. Rozhodnutí Generálního ředitelství cel byla opět zrušena a věc byla podruhé vrácena tomuto orgánu k dalšímu řízení (z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.12.2015, č.j. 22 Af 52/2014-54, bylo zjištěno, že důvodem zrušení rozhodnutí byla„ nezákonnost v metodice sazebního zařazení“). Generální ředitelství cel podalo proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě kasační stížnost, o které zatím nebylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto. II. K řízení o vydání ZISZ bylo zjištěno: Žalobce podal dne [datum] žádost o ZISZ, na jejímž základě Celní úřad pro [územní celek] vydal dne [datum] ZISZ č. CZ [číslo], kterou zařadil zboží„ Šasi LED monitoru“ do celní nomenklatury [číslo] (zjištěno ze