12 C 116/2020-18 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 364 578,58 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru poskytnutého žalobkyní dne [datum] na základě smlouvy o hotovostním úvěru [číslo] (dále„ Smlouva o úvěru“). Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalobkyně se uhrazení dlužné částky domáhala rovněž předžalobní výzvou ze dne [datum], žalovaný však na svém dluhu ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože byl usnesením ze dne 13. 7. 2020, č. j. 12 C 116/2020-14, vyzván, aby se k žalobě vyjádřil. Soud zároveň vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pouze na základě listinných důkazů dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). Žalovaný se nevyjádřil, ačkoli byl poučen, že nevyjádří-li se v soudem poskytnuté lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci rozhodl, aniž by jednání nařizoval, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Rozsudek byl vyhlášen veřejně. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byl poskytnut bezúčelový úvěr ve výši [částka] s roční úrokovou sazbou 9,49 %. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 41 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 15. dni v měsíci. Celková částka, kterou měl žalovaný ke dni [datum] (tedy ke dni poslední splátky) zaplatit, byla [částka]. 5. Z dopisu o zesplatnění úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že k uvedenému dni byl žalovanému úvěr zesplatněn a zároveň ztratil výhodu splátek. 6. Ze článku 5. smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně je oprávněná žalovanému účtovat smluvní pokutu [částka] za každou opožděnou splátku či platbu a dále, že je žalobkyně oprávněna po zesplatnění úvěru požadovat jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3% z nesplacené jistiny. 7. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil pouze jednu splátku ve výši [částka] ke dni [datum]. Splátky ke dni [datum], [datum] a [datum] žalovaný neuhradil, přičemž žalobkyně v takovém případě uplatnila vůči žalovanému smluvní pokutu ve výši [částka] za každou neuhrazenou splátku (celkově tak žalobkyně požadovala částku [částka] za každý měsíc, ve kterém žalovaný na splátce ničeho neuhradil). Dále bylo ze splátkového kalendáře zjištěno, že poslední splátka byla žalovanému stanovena částkou [částka], splatnou ke dni [datum]. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. 9. Na základě provedených listinných důkazů má tedy soud za prokázaný skutkový stav uvedený výše, kdy mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Dále bylo prokázáno, že účastníci sjednali podmínky pro poskytnutí úvěru a jeho vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když nehradil řádně a včas tři splátky úvěru ve výši [částka], z toho důvodu žalobkyně požadovala za každou nesplacenou částku smluvní pokutu ve výši [částka] a úvěr zesplatnila, přičemž poslední splátky byla stanovena ve výši [částka]. Žalobkyně postupovala zcela v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve výše uvedené smlouvě o úvěru, zatímco žalovaný své závazky nedodržel a neplnil ani na základě předžalobní výzvy. 10. Na posuzovaný právní vztah dopadají ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku ve výši 364 578,58 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení pak soud vycházel z ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších nařízení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 51 174,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 14. Pokud jde o lhůty k plnění, uložil soud zaplacení jednotlivých částek ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. s tím, že částka náhrady nákladů řízení je splatná k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).