18 C 48/2019-42 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky 8 450 Kč s příslušenstvím, přičemž částka 8 450 Kč představuje zbývající kupní cenu za dodané zboží a příslušenství tvoří smluvní úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. 2. Žaloba podaná dne 4. 2. 2019 je založena na tvrzení, že na základě rámcové kupní smlouvy uzavřené dne 19. 10. 2017 mezi žalobkyní a žalovanou č. 1 (dále jen„ předmětná smlouva“) dodala žalobkyně ve dnech 2. 3. 2018 a 9. 3. 2018 žalované č. 1 objednané zboží, jehož cena byla vyfakturována v případě prvé dodávky fakturou [číslo] ze dne 2. 3. 2018 splatnou 2. 3. 2018 v částce 12 950 Kč a v případě druhé dodávky fakturou [číslo] ze dne 9. 3. 2018 splatnou 8. 4. 2018 v částce 1 809 Kč. Na emailové výzvy ze dne 20. 4. 2018, 29. 4. 2018 a 7. 5. 2018 k zaplacení dlužné částky 14 759 Kč žalovaná č. 1 nereagovala. Po následné předžalobní výzvě ze dne 3. 9. 2018 ke splnění povinnosti k úhradě dluhu žalovaná č. 1 uhradila žalobkyni dne 5. 10. 2018 částku 1 809 Kč. Zbývající dluh uhrazen nebyl. Následně žalobkyně vyzvala ke splnění povinnosti k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 3. 12. 2018 žalovanou č. 2, která se na základě ručitelského prohlášení ze dne 19. 10. 2017 zavázala uspokojit pohledávky vzniklé z předmětné smlouvy včetně příslušenství, pakliže nebudou uspokojeny žalovanou č. 1. Posléze žalovaná č. 1 uhradila žalobkyni dne 19. 12. 2018 částku 4 000 Kč a dne 31. 12. 2018 částku 500 Kč. Konečný zbývající dluh v částce 8 450 Kč pak nebyl žalobkyni uhrazen žádnou ze žalovaných. 3. Žalované se k žalobě nevyjádřily. 4. Na řádně doručenou výzvu, aby se ve lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci samé rozhodnuto bez nařízení jednání, účastnice nereagovaly, přičemž byly poučeny, že nevyjádří-li se, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím o věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Za dané situace soud zvolil postup podle ustanovení § 115a o. s. ř. a rozhodl o věci bez nařízení jednání. 5. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 89/2012 Sb.“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen„ nařízení vlády č. 351/2013 Sb.“). 6. Z listin, které předložila k důkazu žalobkyně, soud zjistil a vzal za prokázané, že na základě předmětné smlouvy žalobkyně vyfakturovala žalované č. 1 v případě prvé dodávky zboží fakturou [číslo] ze dne 2. 3. 2018 splatnou 2. 3. 2018 kupní cenu v částce 12 950 Kč a v případě druhé dodávky zboží fakturou [číslo] ze dne 9. 3. 2018 splatnou 8. 4. 2018 kupní cenu v částce 1 809 Kč. Žalovaná č. 2 dne 19. 10. 2017 písemně prohlásila vůči žalobkyni, že uspokojí pohledávky vzniklé z předmětné smlouvy včetně příslušenství, pakliže nebudou uspokojeny žalovanou č. 1. V předžalobní výzvě ze dne 3. 9. 2018 vyzvala žalobkyně žalovanou č. 1 k úhradě dluhu z předmětné smlouvy v částce 14 759 Kč nejpozději do 19. 9. 2018 s upozorněním, že nestane-li se tak, bude záležitost řešena soudní cestou. V předžalobní výzvě ze dne 3. 12. 2018 vyzvala žalobkyně žalovanou č. 2 k úhradě dluhu z předmětné smlouvy v částce 12 950 Kč nejpozději do 14. 12. 2018, s upozorněním, že nestane-li se tak, bude záležitost řešena soudní cestou. V řízení pak nebylo sporné, že žalovaná č. 1 zaplatila žalobkyni dne 5. 10. 2018 částku 1 890 Kč, dne 19. 12. 2018 částku 4 000 Kč a dne 31. 12. 2018 částku 500 Kč. Soud tudíž činí závěr, že žalovaná č. 1 těmito částečnými platbami uznala vůči žalobkyni i zbytek dluhu z předmětné smlouvy (§ 2054 zákona č. 89/2012 Sb.), tedy částku 8 450 Kč představující zbývající kupní cenu za dodané zboží a příslušenství tvořící smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 12 950 Kč od 3. 3. 2018 do 19. 12. 2019, z částky 8 950 Kč od 20. 12. 2018 do 31. 12. 2018, z částky 8 450 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení a z částky 1 809 Kč od 9. 4. 2018 do 5. 10. 2018 a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (§ 513 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a žalovaná č. 2 je ručitelkou žalované č. 1, neboť vůči žalobkyni písemně prohlásila, že tento zbytek dluhu z předmětné smlouvy uspokojí, pokud ho žalovaná č. 1 nesplní (§ 2018 zákona č. 89/2012 Sb.). Soud proto žalobě vyhověl (výrok I.). 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla úspěch ve věci a náleží jí náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou ve výši 4 650 Kč, tj. v souhrnu 5 050 Kč Náklady zastoupení přitom představuje odměna za poskytování právních služeb ve výši 3 750 Kč (1 500 x 2 + 750) a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč (300 x 3) podle ustanovení § 7 bod 4/, § 11 odst. 1 písm. a/ a d/, § 11 odst. 2 písm. h/ a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Výrok o místu plnění (k rukám advokátky) vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.). 8. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 9. Tento rozsudek obsahuje pouze zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4, § 202 odst. 2 o. s. ř.).