Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 2018 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 2018 občanského zákoníku definuje ručení jako závazek osoby (ručitele) uspokojit věřitele, pokud dlužník nesplní svůj dluh, přičemž k platnosti ručení je nutný souhlas věřitele a písemná forma ručitelského prohlášení.
§ 2018 Ručení
(1) Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.
(2) Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.
Paragraf 2018 občanského zákoníku definuje ručení jako závazek osoby (ručitele) uspokojit věřitele, pokud dlužník nesplní svůj dluh, přičemž k platnosti ručení je nutný souhlas věřitele a písemná forma ručitelského prohlášení.
Co to znamená v praxi
Pokud se někdo stane ručitelem, zavazuje se zaplatit dluh za dlužníka, jestliže dlužník sám nezaplatí.
Věřitel musí s ručením souhlasit; pokud ručitele nepřijme, nemůže po něm nic požadovat.
Ručitelské prohlášení musí být vždy v písemné formě, ústní dohoda o ručení není platná.
Ručitel se stává dlužníkovým ručitelem až poté, co věřiteli prohlásí, že ho uspokojí v případě nesplnění dluhu dlužníkem.
Na co si dát pozor
Bez písemné formy je ručitelské prohlášení neplatné.
Pokud věřitel ručitele nepřijme, ručení nevznikne a věřitel nemůže po ručiteli nic žádat.