20 C 234/2018 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplacení částky v celkové výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu náhrady nemajetkové újmy, která měla žalobci vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v průtazích v řízení o vydání územního rozhodnutí pro stavbu obytného areálu v [část obce], ul. [ulice] (dále jen„ stavba”), jehož byl žalobce jako vlastník sousedních pozemků stavby, účastníkem. [právnická osoba] podala dne [datum] u [anonymizováno] části [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] části, odbor výstavby (dále jen„ [anonymizováno]) žádost o vydání výše uvedeného územního rozhodnutí, přičemž [anonymizováno] toto rozhodnutí ke dni [datum] vydal, a to pod [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], sp.zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] [anonymizována dvě slova]. Žalobce rozhodnutí napadl odvoláním, které bylo rozhodnutím [stát. instituce], odbor stavební (dále jen„ [anonymizováno]) ze dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] [číslo] [rok] [spisová značka] odmítnuto. Žalobce se tak obrátil správní žalobou proti rozhodnutí správního orgánu na soud, přičemž [název soudu] dne [datum rozhodnutí], rozsudkem č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnutí [anonymizováno] zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení. [anonymizováno] následně vydala dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] rozhodnutí o zastavení územního řízení ke stavbě, přičemž toto rozhodnutí bylo potvrzeno [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Před vydáním rozhodnutí soudu však byla stavba již postavena, a proto přestože byl žalobce u správního řízení soudního úspěšný, došlo následně k zastavení správního řízení, a úspěch žalobce v soudním řízení, tak neměl vliv na celkový průběh územního řízení, když řízení před správním soudem trvalo nepřiměřeně dlouho (zhruba [anonymizováno] roku). Žalobce se domáhá odškodnění za nepřiměřenou délku správního řízení včetně řízení soudního správního, jež trvalo více než [anonymizováno] let, a to od [datum] do [datum], přičemž složitost samotné věci nebyla nikterak veliká, délku neopodstatňovala a sám žalobce svým chováním ke způsobeným průtahům nepřispěl. Příčinnou souvislost spatřuje žalobce v tom, že předmětné územní rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah a způsob výkonu jeho vlastnického práva. Žalobce požaduje za nepřiměřenou délku řízení finanční zadostiučinění ve výši [částka] ([částka] x (0,5 + 0,5 + 6)), když dle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp.zn. [stanovisko NS] se při stanovení přiměřeného zadostiučinění při porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě pohybuje v částce [částka] až [částka] za každý rok trvání řízení (za první dva roky v poloviční výši), a to s ohledem na to, že se kvůli průtahu řízení nedomohl ochrany svých vlastnických práv, přestože byl se svou žalobou u správního soudu úspěšný. Svůj nárok žalobce uplatnil u žalovaného žádostí ze dne [datum], které však nebylo vyhověno. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává a navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout. Žalovaný uvedl, že průběh řízení stavebního úřadu byl bez zbytečných průtahů s ohledem k náročnosti posouzení podkladů a do chvíle, kdy byl správní spis odeslán soudu k žádným průtahům nedošlo. Po rozhodnutí správního soudu obor výstavby v souladu s právními předpisy řízení zastavil, neboť ke stavbě již bylo vydáno pravomocné stavební povolení. Žalovaný shodně jako žalobce potvrdil, že celková doba řízení (správního i soudního) trvala celkem [anonymizováno] let a [anonymizováno] měsíce, což konstatoval jako průtah s tím, že celková délka řízení tak lze hodnotit jako nepřiměřená, avšak věc lze označit po stránce právní i skutkové za složitou. Dle žalovaného však nebyla prokázána škoda ani existence nemajetkové újmy, když intenzita dopadu případného nesprávného úředního postupu nemohla být taková, aby žalobci vůbec nějaká nemajetková újma vznikla. Na předmětnou stavbu byla již během let [rok] až [rok] vydána stavební povolení a žalobce tak nemohl být po vydání těchto povolení již v nejistotě, přestože o jeho správní žalobě nebylo ještě rozhodnuto. A s ohledem na to, že není prokázána majetková či nemajetková újma není splněna ani podmínka příčinné souvislosti mezi nepřiměřenou délkou správního řízení a újmou. 3. K tomuto žalobce uvedl, že pokud se jedná o mu vzniklou újmu, ta se v případě průtahů v řízení, presumuje a odkázal na související judikaturu. Dále uvedl, že nemajetková újma spočívá přímo v tom, že došlo k průtahu v řízení, tj. k zásahu do práva na to, aby věc byla vyřízena bez zbytečných průtahů. Pokud by věc byla vyřízena včas a bez zbytečných průtahů, věc by se vrátila do stádia územního řízení, ve kterém by se předmětná stavba řádně posoudila, k čemuž nedošlo, neboť bylo o správní žalobě rozhodnuto příliš pozdě. 4. Mezi účastníky není sporu o tom, že celková délka předmětného správního řízení trvala [anonymizováno] let a [anonymizováno] měsíce, a to od [datum] do [datum]. 5. Soud v tomto řízení provedl dokazování, přičemž jednotlivé důkazy hodnotil v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.”), jak každý samostatně, tak i v jejich vzájemných souvislostech a dospěl na tomto základě k následujícím skutkovým zjištěním. 6. S ohledem na to, že předběžné projednání nároku je podmínkou meritorního projednání věci, soud konstatuje, že z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce u žalovaného uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši tak, jak je požadována touto žalobou způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce správního řízení a soudního řízení. 7. Soud k důkazu provedl předmětný správní spis, ze kterého bylo zejména shodně s tvrzením účastníků zjištěno, že celková délka řízení (správního i soudního) činila [anonymizováno] let a [anonymizováno] měsíce. Žalobce využíval aktivně procesních prostředků, jež mu ve správním řízení svědčily. Soud se nezabýval jednotlivými rozhodnutími, která byla v průběhu správního a soudního řízení vydána, neboť relevantní pro rozhodnutí o náhradě újmy je pouze celková délka řízení, která je nespornou. 8. V rámci prováděného dokazování byl na jednání konaném dne [datum] vyslechnut účastník [celé jméno žalobce]. Žalobce vypověděl, že předmětné pozemky, které byly zastavěny obytným areálem„ [ulice]“, byly určeny územním plánem jako stabilizované území, tj. určeny pro dostavbu území, přičemž se jednalo převážně o jednopodlažní rodinné domy. V rámci předmětného správního řízení, jehož byl žalobce účastníkem řízení, však bylo navrženo, aby zástavba byla hmotnější a více zatěžující okolí, a to bylo dáno i tím, že byly uplatněny výjimky pro vzdálenosti odstupu mezi stavbami. Přičemž při zástavbě byly zkráceny odstopové vzdálenosti k okolní zástavbě, tak jak to předpokládala tehdy platná vyhláška [číslo] hl. m. [obec], neboť byla povolena výjimka. Stavba byla umístěna, přičemž žalobce i jeho sousedé uplatňovali námitky, z důvodu zátěže obytného domu, který měl velké množství bytových jednotek, zásobování, a dalších okolností jako řešení napojení technické infrastruktury a inženýrských sítí. Do dnešního dne dochází k problému vzdutí na kanalizaci, neboť přečerpávací stanice zřejmě není schopna zvládat zátěž z předmětných obytných domů. Území, do kterého žalobce umisťoval svůj rodinný dům, je tak nyní zcela jiné, prostředí je hlučnější, místní zátěže do území je větší, jsou tam problémy s kanalizací, přičemž dochází i k poruchám na některých konstrukcích, to vše žalobce považuje za výsledek stavu, který byl založen územním rozhodnutím nebo rozhodnutím o umístění stavby jako takové. Argumentováno bylo, že jeho domek je daleko od předmětné stavby, tj. cca [anonymizováno] m od předmětných bytových domů. Žalobce uvedl, že jej samotného se to dotklo zejména tím, že čtvrť již není klidnou, je zde zvýšen hluk, emise a další zátěže na okolí, která se stavbou bytového domu souvisejí, rovněž poruchy kanalizace, které před stavbou obytného domu žalobce nezaznamenal a větší infrastruktura. Z obytného domu, který je pětipodlažní, je vidět z balkónů a teras na pozemek domku, přestože mezi bytovým domem a domem žalobce jsou další 2 domy. Výjezd z obytného domu na komunikaci je přímo na ulici, kde má žalobce dům, rovněž má za to, že toto napojení nebylo vhodné. Auta někdy parkují před jeho vjezdem. 9. Po právní stránce soud vychází ze zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění. Podle § 1 odst. 1 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanoveným tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo n