22 C 209/2017 — Obvodní soud pro Prahu 1

1.) Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 29 610 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřel Smlouvu o sdružených dodávky a odběru zemního plynu [číslo] to pro odběrné místo [adresa žalovaného]. Na základě této smlouvy byla žalovanému dne [datum] vystavena faktura [číslo] znějící na žalovanou částku se splatností ke dni [datum] za fakturační období od [datum] do [datum] Cena za sdružené dodávky plynu byla sjednaná podle ceníku žalobce, který je nedílnou součástí předmětné smlouvy. Žalovaný na dlužnou částku ve výši 29 610 Kč neuhradil ničeho, a to přes urgenci ze strany žalobce. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu požaduje žalobce v soudním řízení rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to od [datum]. 2.) Žalovaný se prostřednictvím mu ustanoveného opatrovníka k žalobě vyjádřil tak, že navrhl žalobu zamítnout. 3.) Mezinárodní příslušnost zdejší soud dovodil na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení evropského parlamentu a rady č. 1215/2012, tedy na základě skutečnosti, že služby byly žalovanému poskytnuty na území ČR. 4.) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Mezi účastníky pak byla dne [datum] uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalovanému, do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], 3. patro, byt [číslo] zemní plyn a žalovaný se zavázal plyn odebírat a platit za jeho spotřebu žalobci cenu, která bude účtována dle ceníku žalobce (Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo]). Tato smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. [příjmení] dne pak byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o připojení k distribuční soustavě kategorie maloodběratel – domácnost (Smlouva o připojení k distribuční soustavě ze dne [datum]). Žalobce vyúčtoval žalovanému poskytnuté služby za období [datum] do [datum] fakturou ze dne [datum] znějící na částku 29 610 Kč, a to se splatností k [datum], avšak žalovaný neuhradil ničeho a dostal se tak do prodlení s plněním svého závazku (faktura ze dne [datum]). K zaplacení dlužné částky pak byl žalovaný vyzván emailem ze dne [datum], dopisem ze dne [datum] (doložen bez doložení odeslání), také předžalobní upomínkou ze dne [datum], ke které byla doložena i dodejka (výzva k uhrazení dlužné částky zaslané emailem ze dne [datum], dopis ze dne [datum], výzva k úhradě, včetně dodejky). 5.) Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 6.) Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. 7.) Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: Dle ustanovení § 72 odst. 2 zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění [účinnost], smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce nebo obchodník s plynem dodávat plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet přepravu plynu, distribuci plynu, uskladnění plynu a oprávněný zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. 8.) V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na základě které se žalovaný zavázal hradit cenu za dodávku plynu a služby s tím spojené. Žalobce pak řádně vyúčtoval poskytnuté služby, kdy ze strany žalovaného nebyla uhrazena částka 29. 610 Kč. Žalobce má tak v souladu s výše uvedeným nárok na úhradu za poskytnutí neuhrazených služeb, které žalovanému vyúčtoval za období od [datum] do [datum]. Soud proto uzavřel, že nárok žalobce je co do jistiny zcela oprávněný. Soud tedy žalobci přiznal rovněž požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky, přičemž výše úroků vychází z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 079 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 481 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 610 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 300 Kč za žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 800 Kč ve výši 798 Kč. Ke snížení náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 14b a.t. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téhož žalobce, kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období či čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 10.) Lhůta k plnění uvedená ve výrocích soudu vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. místem plnění povinnosti uvedené ve výroku II. je sídlo advokáta, a to v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.