14 C 19/2020-177 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 131 163 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že [anonymizováno] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce zrušen a byla nařízena jeho likvidace. Likvidátorem žalobce byl jmenován insolvenční správce JUDr. [jméno] [příjmení]. V průběhu likvidace byly likvidátorem zjištěny následující skutečnosti: Oznámením [anonymizována tři slova] fondu (dále též„ [anonymizováno]“) ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], rozhodl SZIF o neprovedení aktualizace půdy k žádosti žalobce ve vztahu k dílům půdních bloků ve čtverci [číslo], konkrétně k pozemku [parcelní číslo] nacházejícího se v k. ú. [obec], s odůvodněním, že žalobce nedoložil právní důvod užívání předmětného pozemku. Proti tomuto oznámení byla žalobcem podána námitka, která byla rozhodnutím [stát. instituce] ze dne 6. 10. 2015, [číslo jednací], zamítnuta a oznámení SZIF bylo potvrzeno. Žalobce podal proti výše uvedenému rozhodnutí Ministerstva zemědělství správní žalobu. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] – 96, byla obě výše uvedená rozhodnutí zrušena a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Následně tedy bylo SZIF vydáno Oznámení o provedení aktualizace evidence půdy ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], kterým byl žalobce již jako uživatel dílů půdních bloků ve čtverci [číslo] zaevidován, a to se zpětnou účinností k [datum]. V důsledku vydání výše uvedených nezákonných rozhodnutí zrušených následně Městským soudem v Praze, došlo k tomu, že žalobce nepodal žádost o dotace, které bude konkretizovat níže a na které by měl nárok, pokud by nebylo vydáno oznámení o neprovedení aktualizace evidence půdy. Žádosti o dotace nepodal, jelikož by s ohledem na to, že žalobce nebyl veden v evidenci půdy jako uživatel, nemohlo být žádostem o poskytnutí dotace vyhověno. Jednalo se pak o následující dotace: jednotné platby na plochu za rok 2015 ve výši 15 331 Kč, platba zemědělce dodržujícího zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí za rok 2015 ve výši 13 043 Kč, jednotné platby na plochu za rok 2016 ve výši 23 877 Kč, platby zemědělce dodržujícího zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí za rok 2016 ve výši 12 978 Kč, platby pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními za rok 2016 ve výši 15 114 Kč, jednotné platby na plochu za rok 2017 ve výši 23 051 Kč, platby zemědělce dodržujícího zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí za rok 2017 ve výši 12 648 Kč, platby pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními za rok 2016 ve výši 15 121 Kč. Výše uvedené dotace pak obdržela [právnická osoba] a.s., [IČO]. Vydáním nezákonných rozhodnutí tak žalobci vznikla škoda v celkové výši 131 163 Kč. V souladu s ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá mimo jiné za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno ve správním řízení, v souladu s ust. § 7 výše uvedeného zákona mají právo na náhradu škodu účastníci řízení, v němž bylo nezákonné rozhodnutí vydáno a z něhož jim vznikla škoda. S ohledem na výše uvedené se tak žalobce s nárokem na náhradu škody obrátil na žalovanou, a to přípisem ze dne [datum], kdy požadoval škodu uhradit. Žalovaná na zaslanou předžalobní výzvu reagovala přípisem ze dne [datum], ve kterém sdělila, že nárok na náhradu škody je neoprávněný, když škoda nemohla vzniknout, jelikož žalobce o dotace v dané době nežádal a předpokladem pro poskytnutí dotace je právě podání žádosti. V této souvislosti poukazuje žalobce na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 5207/2015. 2. Žalovaná nárok uplatněný v žalobě neuznává z níže uvedených důvodů. Z žaloby vyplývá, že titulem pro vznik nároku má být rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Toto rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Citovanému rozhodnutí Ministerstva zemědělství předcházelo rozhodnutí [anonymizována tři slova] fondu č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], označené jako Oznámení o neprovedení ohlášené změny v evidenci půdy vydané ve věci aktualizace evidence půdy podle § 3g zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o zemědělství“), kterým byla zamítnuta žádost žalobce o provedení aktualizace evidence půdy ve vztahu k dílům půdních bloků uvedeným v tomto oznámení a nacházejícím se v k. ú. [obec], ve čtverci [číslo]. Rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo nakonec rozhodnuto ve prospěch žalobce vychází z toho, že správní orgán se řídil právním názorem [název soudu]. V této souvislosti žalovaný uvádí, že právní konstrukce posuzování právních důvodů užívání zemědělské půdy vychází jednak z § 3g zákona o zemědělství a dále je doplněna judikáty správních soudů. Při řízení o aktualizaci evidence půdy, vedeném podle § 3g zákona o zemědělství, jsou právní důvody užívání zemědělské půdy posuzovány, ať již Státním zemědělským intervenčním fondem či žalovaným, pro účely provedení zápisu do evidence půdy. Jak vyplývá z žaloby, náhrada údajné škody se skládá ze součtu částek, které měly být žalobci vyplaceny v rámci v žalobě citovaných dotačních titulů. K tomu je však nutné poznamenat, že o vyplacení těchto dotací je vedeno samostatné správní řízení zakončené rozhodnutím, přičemž předpokladem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace je splnění celé řady podmínek a nikoliv tedy jen a pouze splnění podmínky zápisu žadatele o dotaci jako uživatele půdních bloků, jichž se dotační titul týká, do evidence půdy. Mezi tyto další podmínky patří jednak včasné podání žádosti o dotaci a jednak plnění ostatních věcných podmínek stanovených pro jednotlivé dotační tituly dle příslušných nařízení vlády. Jestliže totiž žadatel v rámci předepsaných náležitostí žádosti o dotaci prokáže, že je vlastníkem či oprávněným uživatelem k půdnímu bloku či dílu půdního bloku, aniž by např. tyto uživatelské vztahy byly následně řádně zaevidovány a zároveň splňuje podmínky pro poskytnutí dotace na zemědělskou půdu, neměl by oporu v zákoně závěr, že by mu požadovaná dotace neměla být poskytnuta jen z důvodu závady zápisu v evidenci využití zemědělské půdy. Pokud jde o podání žádosti o dotaci, je třeba vycházet z tehdy platných příslušných právních předpisů. Titulem pro vznik domnělého nároku na náhradu škody je rozhodnutí [stát. instituce], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Dle § 2 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění do [datum], je podmínkou pro získání dotace podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 15. května příslušného kalendářního roku. V době pro podání žádosti o dotaci v roce 2015 žádné nezákonné rozhodnutí neexistovalo, a tedy jím nemohla být ani způsobena žádná škoda. Z výše uvedených skutečností v případě požadovaného ušlého zisku z dotace – jednotné platby na plochu a platby zemědělce dodržujícího zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí za rok 2015 v celkové výši 28 374 Kč vyplývá, že všechny předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. splněny nejsou. Nezákonné rozhodnutí žalovaného ze dne [datum] nemohlo být příčinou tvrzené škody – ušlého zisku z jednotné platby na plochu a platby zemědělce dodržujícího zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí za rok 2015, jelikož v době jeho vydání již uběhla lhůta pro podání žádosti o tuto dotaci. Vydání zákonného rozhodnutí o žádosti žalobce v říjnu roku 2015 by tedy nemohlo zabránit situaci, že žalobce předmětnou dotaci nezískal, pokud žalobce nezahájil dotační řízení. Mezi nezákonným rozhodnutím žalovaného ze dne [datum] a tímto ušlým ziskem žalobce tedy není vztah příčinné souvislosti. Dle § 4 odst. 1 písm. a) 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády ve spojení s čl. 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, má žadatel povinnost v jednotné žádosti uvést všechny jím obhospodařované díly půdních bloků, a to i ty, na které dotaci nežádá, ale obhospodařuje. V jednotné žádosti za rok 2015 a stejně tak v letech 2016 a 2017 žalobce předmětné díly půdních bloků neuvádí (konkrétně se jedná kód [číslo], který je uveden v žádosti [právnická osoba] a.s., sídlem [adresa svědka], [číslo] [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“) z roku 2015 uvedena pod pořadovým [číslo] v roce 2016 pod pořadovým [číslo] v roce 2017 pod pořadovým [číslo])., a tedy je namístě závěr, že tyto díly původních bloků ani neobhospodařoval a tedy neplnil další podmínku dotace. [příjmení] v konkrétním případě správní orgány mohly v rámci své kompetence provést zápis do evidence, musí posoudit, který z podnikatelů tyto pozemky už