15 C 35/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 112 500 Kč, která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného před správními orgány a před soudy, a to za období od [datum] do [datum], tj. za cca 4 roky a 5 měsíců. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalobce je spolkem zabývajícím se organizací a provozováním cyklistických a motocyklových sportů. Za účelem výkonu této činnosti žalobce v roce 2012 získal areál motokrosové dráhy ve [obec] a začal na základě příslušného veřejnoprávního povolení provádět terénní úpravy, aby se na dráze mohly jezdit náročnější tréninky a závody. Od roku 2015 však žalobce nemohl svoji činnost vykonávat v důsledku řízení o zastavení prací na sportovišti vedeném [stát. instituce] a [anonymizována dvě slova] [územní celek]. Ve věci bylo vedeno též soudní řízení [název soudu]. Ve správním řízení bylo vydáno několik nezákonných rozhodnutí a docházelo v něm opakovaně k průtahům, ale i jeho celková délka byla nejen s ohledem na typ řízení zcela nepřiměřená. Dlouho trvající nejistota ohledně výsledku řízení a dalšího výkonu činnosti žalobce pochopitelně žalobci způsobila zásadní nemajetkovou újmu. Nárok na její náhradu činí celkem 112 500 Kč. Tento nárok žalobce uplatil u žalovaného s tím, že v rámci předběžného uplatnění nároku byl ochoten přijmout na jeho uspokojení toliko základní náhradu způsobené újmy ve výši 90 000 Kč. Žalovaný ovšem nárok nejen neuspokojil, ale vůbec se k němu nevyjádřil. Žalobce svůj nárok u žalovaného uplatnil [datum], takže se stal splatným [datum]. Následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím práva žalobce na náhradu jeho nemajetkové újmy je tedy úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. z jistiny 112 500 Kč za období od [datum] do zaplacení. S ohledem na povahu nároku žalobce navíc uplatňuje nárok na úrok z prodlení z tohoto úroku, a to za dobu od doručení žaloby zdejšímu soudu do zaplacení ve výši 10 % p. a. Žalobní tvrzení následně k výzvě soudu žalobce doplnil tak, že pokud jde o požadovanou částku, částka 90 000 Kč představuje základní náhradu nemajetkové újmy způsobené žalobci nepřiměřenou délkou řízení, částka 112 500 Kč pak představuje částku zvýšenou s ohledem na konkrétní okolnosti projednávané věci ve smyslu stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila následovně. Žalovaná je přesvědčena o nedůvodnosti nároku žalobce a neodůvodněnosti výše jím požadovaného odškodnění. Pokud jde o celkovou délku řízení, tato odpovídá průběhu řízení, přičemž průběh správního i soudního řízení lze hodnotit jako pravidelný a řádný, bez zbytečných prodlev. Složitost řízení lze v daném případě obecně hodnotit jako značně vysokou, a to z důvodu počtu instancí, na nichž byla věc řešena, a množství podávaných opravných prostředků a dalších podání žalobce vč. námitky systémové podjatosti všech úředních osob zúčastněných na řízení, velmi vysokého počtu účastníků (cca 4 desítky), kterým bylo nutno doručovat, i z důvodu složitosti věci samé, kdy bylo třeba opakovaně provádět kontrolní prohlídky na místě, musela být vypracována odborná posouzení dopadu činnosti žalobce na životní prostředí a hydrologické a geologické poměry v místě prováděných terénních úprav vč. zaměření těchto úprav atd. Složitost věci plyne i ze skutečnosti, že předmětné terénní úpravy zasáhly značně velkou rozlohu terénu (cca 40 pozemků v k. ú. [obec]). Zcela zásadním faktorem, od něhož se odvíjí délka předmětného řízení, resp. sama jeho existence, je jednání žalobce, který vydání správního rozhodnutí ze dne [datum], od něhož odvíjí jím napadané řízení, zapříčinil vlastním protiprávním jednáním v rozporu s vydanými souhlasy stavebního úřadu (z let 2007 – 2008) a v rozporu s právními předpisy na ochranu životního prostředí a právními předpisy upravujícími nakládání s odpady. Soud následně shledal žalobce vinným přečinem ohrožení a poškození životního prostředí a uložil mu trest propadnutí majetku – pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Příčinou správního řízení o zastavení prací – terénních úprav je výhradně protiprávní činnost žalobce a délka uvedeného řízení (vč. soudního přezkumu) je z převážné části zapříčiněna množstvím žalobcem uplatňovaných opravných prostředků a námitek (např. podjatosti všech zúčastněných úředních osob). Žalovaná má za to, že při posuzování žalobou vznesených nároků je nutno zohlednit, že příčinou vedení žalobou napadaného správního řízení (a tím nepřímo i jeho délky) je protiprávní činnost žalobce (prováděná v rozporu se zákonnými předpisy i vydanými souhlasy stavebního úřadu). Žalobce přispěl k prodloužení délky řízení i např. tím, že v řízení před Krajským soudem v Brně sp. zn. [spisová značka] vzal žalobce žalobu zpět až dne [datum], ačkoli uvedl, že je uspokojen postupem správních úřadů v obnoveném řízení – vydáním rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum]. Správní i soudní orgány v řízení postupovaly pravidelně, řádně a bez zbytečných prodlev. Délka napadaného řízení je přičitatelná výhradně žalobci (stejně jako samotná nutnost uvedené řízení vést). Žalovaná je přesvědčena, že význam věci pro žalobce je, oproti žalobním tvrzením, zcela marginální. O nízkém významu předmětu řízení pro žalobce (a to již od počátku) svědčí chování žalobce nesměřující k vybudování sportoviště v souladu s vydanými souhlasy a na vymezeném pozemku – jeho protiprávní postup při navážení materiálu a odpadů v rozsahu a způsobem, který zapříčinil nevratné škody na životním prostředí a překrytí zemědělské půdy na desítkách dalších pozemků ve vlastnictví jiných subjektů. Ke snížení významu věci pro žalobce muselo dále nutně dojít ve spojitosti s uzavřením smlouvy ze [datum], kterou žalobce převedl spolku [příjmení] [příjmení], z. s., pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] (největší z pozemků, které v dané době žalobce v tomto katastrálním území vlastnil, a pro údajně plánované sportoviště tudíž nejvýznamnější). K naprostému vymizení významu řízení pro žalobce pak nutně došlo po vydání rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 19. 11. 2018, čj. [číslo jednací], kterým byly žalobci odňaty i zbylé pozemky, které v k. ú. [obec] vlastnil a na nichž údajně chtěl vybudovat sportoviště. Tvrzení o„ zásadním dopadu“ předběžně vykonatelných rozhodnutí stavebního úřadu o nařízení zastavení provádění terénních úprav (navážení odpadového materiálu) do činnosti žalobce je pak rovněž nutno zcela odmítnout, neboť obdobnou výzvu (ze dne 30. 9. 2011, čj. [spisová značka] [číslo] [rok]) obdržel od stavebního úřadu již právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [anonymizováno], [IČO]), žalobce si tedy musel být vědom toho, že předmětné terénní úpravy jsou prováděny v rozporu s vydanými souhlasy i právními předpisy, a proto stavební úřad již od roku 2011 usiluje o zastavení jejich provádění a o jejich odstranění. Nejistota žalobce ohledně výsledku řízení musela nutně skončit spolu s pozbytím vlastnictví k předmětným pozemkům, resp. lze o jakékoli nejistotě pochybovat již od vynesení citovaného rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 19. 11. 2018, čj. [číslo jednací]. Žalovaná dále k výši odškodnění požadované žalobcem uvedla, že tato naprosto neodpovídá částkám stanoveným ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, které jako základní částku odškodnění uvádí 15 000 Kč – 20 000 Kč za jeden rok trvání řízení, přičemž za první dva roky řízení je odškodnění stanoveno v poloviční výši. Žalobce považuje požadovanou částku odškodnění za nepřiměřenou a poukazuje rovněž na to, že žalobce požaduje odškodnění i za dobu, kdy nebyl vlastníkem pozemků, na nichž mělo údajné sportoviště vzniknout, a kdy se ho proto již netýkala jakákoli nejistota ohledně výsledku řízení S přihlédnutím k žalobcem vymezenému rozhodnému období tak lze uzavřít, že žalobce může požadovat odškodnění nejvýše za období [datum] – [datum] (tj. za cca 3 roky a 8 měsíců). 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 4. Ze žádosti o přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uplatnil nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 90 000 Kč u [stát. instituce]. 5. Z rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobce byl uznán vinným přečinem ohrožení a poškození životního prostředí podle § 293 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. c), písm. d) tr. zákoníku a byl odsouzen k trestu uveřejnění rozsudku a k trestu propadnutí věcí, a to pozemků p. [číslo] vše v k. ú. [obec], okres [okres]. 6. Ze spisového materiálu stavebního úřadu – spisu MÚ [obec], odbor stavebního a územně plánovacího úřadu č. spisu [číslo] [rok], a spisů [anonymizováno] [územní celek] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], [anonymizováno] [číslo] [rok], [anonymizováno]