18 C 54/2017 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou ze dne 21. 3. 2017 domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit částku 260 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. Tvrdil, že mu vznikla nemajetková újma v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru ze dne 21. 12. 2011, [číslo jednací]. Proti rozhodnutí podal žalobce dne 29. 12. 2011 odvolání. [příjmení] [příjmení] však rozhodnutím ze dne 16. 7. 2012, [číslo jednací], rozhodnutí o propuštění potvrdil. O žalobě žalobce proti tomuto rozhodnutí ze dne 14. 9. 2012 rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 6. 2015, č.j. 8 Ad 15/2012-67, tak, že žalobu žalobce zamítl. Následně Nejvyšší správní soud na základě kasační stížnosti ze dne 29. 7. 2015 vydal dne 11. 2. 2016 rozsudek č.j. 9 As 180/2015-86, zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2015, č.j. 8 Ad 15/2012-67, jakož i rozhodnutí odvolacího orgánu. V návaznosti na toto rozhodnutí pak ředitel [příjmení] jako odvolací orgán vydal dne 24. 3. 2016 rozhodnutí [číslo jednací], kterým rozhodnutí o propuštění zrušil a řízení zastavil. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 30. 3. 2016. Náhradu újmy žalobce požadoval jednak z důvodu nezákonného rozhodnutí ve výši 156 000 Kč a jednak z důvodu nepřiměřeně dlouhého řízení ve výši 104 000 Kč. Žalobce požadoval také omluvu. 2. Pokud jde o tvrzení žalobce k výši odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, jenž požadoval, žalobce uvedl, že v trestním řízení bylo prokázáno, že byl čestný a svědomitý, po celou dobu řízení žil v nejistotě, jestli neudělal něco špatně. Nebyla mu přiznána podpora v nezaměstnanosti. Případ byl velmi medializován a nedošlo k vydání žádného článku, ve kterém by bylo uvedeno, že k propuštění žalobce nedošlo. Dále uvedl, že pokud jde o náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a řízení o zproštění výkonu, jedná se o různé nároky a zásahy do různých sfér žalobce, a to i přes to, že nároky vycházejí ze stejného skutkového stavu. 3. Žalovaná s nárokem žalobce nesouhlasila, namítla, že řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé (s ohledem na pozdější vývoj řízení se soud koncentruje pouze na námitky žalované vůči nároku žalobce na náhradu újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení o propuštění žalobce ze služebního poměru). Dále uvedla, že je třeba zohlednit, že se žalobce domáhá odškodnění také za nezákonné trestní řízení a zproštění výkonu služby, přičemž dle žalované jde o jednu a tu samou újmu. Žalovaná také namítla, že soudy rozhodující ve správním soudnictví mohly vyčkávat vydání rozhodnutí v trestním řízení. Náhradu újmy nelze uplatňovat duplicitně. Žalovaná také vznesla námitku promlčení. 4. Soud prvního stupně poprvé ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 14. 11. 2017, č.j. 18 C 54/2017-66, kterým žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 70 000 Kč s příslušenstvím a zajistit zveřejnění omluvy. Ve zbytku žalobu žalobce zamítl. 5. Odvolací soud poté rozsudkem ze dne 14. 3. 2018, č.j. 55 Co 59/2018-121, rozsudek soudu prvního stupně co do nároku žalobce na zaplacení částky 70 000 Kč s příslušenstvím a zamítnutí nároku žalobce na zaplacení částky 34 000 Kč s příslušenstvím potvrdil, co do nároku žalobce na omluvu zamítl a co do částky 156 000 Kč s příslušenstvím a nákladového výroku zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 6. K dovolání žalované pak Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 10. 9. 2019, č.j. 30 Cdo 3507/2018-154, zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně v části, jíž bylo žalobci přiznáno odškodnění ve výši 70 000 Kč s příslušenstvím a zamítnut nárok na zaplacení částky 34 000 Kč s příslušenstvím. Nejvyšší soud tímto rozhodnutím mimo jiné soudu prvního stupně vytkl, že přiléhavě neposoudil, kdy nejpozději mohlo být rozhodnutí o odvolání vydáno, když mělo být vydáno bez zbytečného odkladu, a dále upozornil soud prvního stupně na rozhodnutí zvláštního senátu ze dne 15. 1. 2019, č.j. Konf 11/2018-16. 7. Poté soud prvního stupně usnesením z dne 30. 10. 2019, č.j. 18 C 54/2017-165, zastavil řízení co do částky 156 000 Kč s příslušenstvím a současně rozhodl o postoupení věci řediteli [anonymizována tři slova]. Dále žalobce k výzvě soudu upřesnil, že požaduje odškodnění ve výši 104 000 Kč s příslušenstvím pouze za nepřiměřenou délku řízení a nikoli za dílčí průtahy. 8. Předmětem řízení tak zůstal pouze nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy ve výši 104 000 Kč s příslušenstvím za nepřiměřeně dlouhé řízení o propuštění žalobce ze služebního poměru. 9. Z provedených důkazů soud zjistil následující. 10. Z uplatnění nároku ze dne 28. 9. 2016 a doručenky soud zjistil, že žalobce dne 28. 9. 2016 doručil do datové schránky žalované žádost o odškodnění nemajetkové újmy, mimo jiné za nepřiměřenou délku řízení o propuštění žalobce ze služebního poměru ve výši 104 000 Kč. 11. Z přípisu ze dne 17. 3. 2017 soud zjistil, že žalovaná nárok žalobce odmítla. Razítko podpisu bylo připojeno dne 19. 3. 2017. 12. Z rozhodnutí o propuštění ze dne 21. 12. 2011 soud zjistil, že kancléř [příjmení] dne 21. 12. 2011 rozhodl o propuštění žalobce ze služebního poměru z důvodu porušení služebního slibu zavrženíhodným jednáním, které má znaky trestního činu zpronevěry a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 22. 12. 2011. 13. Z odvolání ze dne 2. 1. 2012 soud zjistil, že žalobce podal dne 2. 1. 2012 u [příjmení] odvolání proti rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru. 14. Z postoupení odvolání ze dne 13. 1. 2012 soud zjistil, že kancléř [příjmení] postoupl řediteli [příjmení] odvolání žalobce proti rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru. 15. Z žádosti ze dne 19. 1. 2012 soud zjistil, že [příjmení] požádala o součinnost. 16. Z odpovědi ze dne 27. 1. 2012 soud zjistil, že [právnická osoba] odpověděla na žádost o součinnost. 17. Z odpovědi ze dne 30. 1. 2012 soud zjistil, že [právnická osoba] odpověděla na žádost o součinnost. 18. Z návrhu na jmenování poradní komise ze dne 30. 1. 2012 soud zjistil, že předseda poradní komise navrhl jmenovat poradní komisi v jím stanoveném složení. 19. Z oznámení ze dne 31. 1. 2012 soud zjistil, že ředitel [příjmení] jmenoval poradní komisi. 20. Z odpovědi ze dne 10. 2. 012 soud zjistil, že [právnická osoba] odpověděla na žádost o součinnost. 21. Z uplatnění nároku ze dne 8. 2. 2012 soud zjistil, že žalobce u [příjmení] uplatnil nárok na náklady odvolacího řízení. 22. Ze stanoviska ze dne 15. 2. 2012 soud zjistil, že [příjmení] reagovala na uplatnění nároku na náklady odvolacího řízení ze strany žalobce. 23. Ze služebního záznamu ze dne 29. 2. 2012 soud zjistil, že dne 29. 2. 2012 byl spis postoupen poradní komisi. 24. Z pozvání na jednání poradní komise ze dne 18. 4. 2012 soud zjistil, že žalobce byl pozván na jednání poradní komise dne 24. 4. 2012. 25. Z protokolu o nahlédnutí do spisu a vyjádření ze dne 24. 4. 2012 soud zjistil, že žalobce nahlédl do spisu a učinil vyjádření. 26. Z žádosti ze dne 18. 5. 2012 soud zjistil, že předseda poradní komise požádal personální odbor o součinnost. 27. Ze stanoviska ze dne 21. 5. 2012 soud zjistil, že odbor personální odpověděl na žádost o součinnost. 28. Z žádosti ze dne 24. 5. 2012 soud zjistil, že předseda poradní komise požádal dopravní odbor o součinnost. 29. Z upozornění na nečinnost ze dne 31. 5. 2012 soud zjistil, že žalobce upozornil na nedodržení 90 denní lhůty a požádal o vydání rozhodnutí bez zbytečného odkladu. 30. Z poskytnutí informací ze dne 1. 6. 2012 soud zjistil, že odbor dopravní odpověděl na žádost o součinnost. 31. Z odpovědi na nečinnost ze dne 12. 6. 2012 soud zjistil, že ředitel [příjmení] reagoval na upozornění na nečinnost. 32. Z vyjádření k podkladům ze dne 12. 6. 2012 soud zjistil, že žalobce podal vyjádření ve věci. 33. Z doplnění nákladů ze dne 18. 6. 2012 soud zjistil, že žalobce doplnil nárok na náklady řízení. 34. Ze zápisu z jednání poradní komise ze dne 10. 7. 2012 soud zjistil, že poradní komise se sešla dne 24. 4. 2012, 11. 6. 2012, 15. 6. 2012, 28. 6. 2012, 9. 7. 2012 a 10. 7. 2012, aby projednala odvolání žalobce proti rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru. 35. Z doporučení poradní komise ze dne 13. 7. 2012 soud zjistil, že poradní komise doporučila potvrzení výroku rozhodnutí a částečné doplnění. 36. Z rozhodnutí ze dne 16. 7. 2012 soud zjistil, že ředitel [příjmení] jako odvolací orgán dne 16. 7. 2012 potvrdil a částečně doplnil rozhodnutí o propuštění žalobce ze dne 21. 12. 2011. 37. Ze správní žaloby ze dne 14. 9. 2012 soud zjistil, že žalobce podal dne 14. 9. 2012 proti rozhodnutí ze dne 16. 7. 2012 žalobu. 38. Z doplnění podání ze dne 17. 9. 2012 soud zjistil, že žalobce doplnil žalobu o jedno vyhotovení s nalepenými kolky. 39. Z žádosti ze dne 2. 10. 2012 soud zjistil, že správní soud vyzval [příjmení] o vyjádření a zaslání spisu. 40. Z podání ze dne 8. 10. 2012 soud zjistil, že [příjmení] vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 41. Z vyjádření ze dne 1. 11. 2012 soud zjistil, že [příjmení] podala vyjádření ve