20 C 17/2021-35 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s přísl. z důvodu, že žalovaný uzavřel s žalobcem pojistnou smlouvu [číslo] v souladu s ust. § 2758 a násl. obč. zák. a to za účelem sjednání pojistného produktu„ pojištění majetku a odpovědnosti občanů“ v níž se žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit žalobci pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku [částka] s roční splatností. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne [datum] a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobce, kdy byl upozorněn na možnost zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný však pojistné neuhradil a účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni [datum]. Za období od [datum] do [datum] včetně činí dlužné pojistné částku ve výši [částka]. Veškeré snahy žalobce o mimosoudní řešení věci nebylo úspěšné, a proto žalobce dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalovanému předžalobní upomínku podle § 142a odst. 1 obč. zák. s dodatečnou lhůtou k plnění, avšak žalovaný přesto dlužnou částku neuhradil. Žalovaná částka se skládá z dlužného pojistného ve výši [částka] a poplatku za odeslání upomínky ve výši [částka] a dále žalobce požaduje uhradit zákonný úrok z prodlení za částky [částka] od prvního dne prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím opatrovnice a uvedl, že by soud měl posoudit náklady řízení žalobce, které přesahují žalovanou částku s ohledem na to, že se jedná o bagatelní věc a žalovaný zde vystupuje ve smluvním vztahu s žalobcem jako spotřebitel, který neměl možnost měnit smlouvu nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění. Upozornila na nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 3923/11, bod 27. Poukázal na případy, kdy pravidelným rysem takových smluv je skutečnost, že je často vymáhá někdo jiný na základě postoupení pohledávky a zisk je generován z nákladů řízení, které významně převyšují skutečně vynaložené náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Navrhla proto nepřiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení. Vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. 3. Žalobce v replice na vyjádření žalovaného uvedl, že jeho argumentace je zcela zcestná a judikatura, na které odkazuje zcela překonaná. Žalobce uplatňuje náhradu nákladů řízení zcela v souladu s platnými právním předpisy tj. vyhláškou MS ČR č. 120/2014 Sb. a advokátním tarifem (zák.č. 177/1996 Sb.). a judikatura se vztahuje na stav před účinností novely advokátního tarifu, tzn. před [datum]. Proto trvaů na úhradě nákladů řízení žalovaným a souhlasil s rozhodnutím soudu bez jednání. 4. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] o pojištění majetku a odpovědnosti občanů, bylo zjištěno, že žalobce jako pojistitel s žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů, varianta Excluzive, pojištění domácnosti, počátek pojištění byl sjednán na den [datum] s ročním pojistným ve výši [částka]. 5. Z upomínky dlužného pojistného ze dne [datum], informace o zániku pojistné smlouvy ze dne [datum], z upomínky před podáním žaloby ze dne [datum], z předžalobní upomínky ze dne [datum] s podacím archem soud zjistil, že pojištění zaniklo ke dni [datum] z důvodu nezaplacení pojistného. Žalovaný byl informován o zániku pojištění a opakovaně upomínán o dlužné pojistné s tím, že konečná dlužná částka činí celkem [částka] a byla mu rovněž zaslána předžalobní upomínka prostřednictvím právní zástupkyně žalobce. 6. Podle § 2758 občanského zákoníku se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný nesplnil svou povinnost vyplývající mu z platně uzavřené smlouvy o pojištění zaplatit žalobci dlužné pojistné po zániku pojištění za období od [datum] do [datum] včetně, proto soud žalobě jako plně důvodné vyhověl a přiznal žalobci úrok z prodlení v zákonné výši za od doby, kdy byl žalovaný v prodlení s úhradou předmětné částky. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výši nákladů soud určil jako náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a náhradu právního zastoupení sestávající z odměny za zastupování advokátem za tři úkony (převzetí věci, výzva, podání žaloby) po [částka] a náhrady jeho hotových výdajů za tři úkony po [částka] v souladu s § 14b, § 11 a § 13 vyhl. č. 177/96 Sb., a DPH 21 % ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Soud neshledal jako důvodný návrh žalovaného nepřiznat žalobci právo na náhradu nákladů řízení, neboť se zcela ztotožnil s argumentací žalobce a plně se na ni odkazuje.