30 C 128/2020-15 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce v žalobě, která byla doručena zdejšímu soudu dne 8.9.2020, tvrdí, že účastníci uzavřeli dne 30. 6. 2002 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu žalobce (dále„ pojistná smlouva“), a to s počátkem pojištění ode dne 1. 7. 2002. Na tuto pojistnou smlouvu se vztahují všeobecné pojistné podmínky pro smluvní pojištění odpovědnosti za škodu PPOS 95 schválené Ministerstvem financí ČR pod č.j. 323/23084/1995 dne 2. května 1995 (dále jen jako„ pojistné podmínky“) na něž je ve smlouvě je uveden výslovný odkaz. 2. Žalobce v žalobě tvrdí, že dne 13.2.2019 došlo ke škodní události tak, že žalobce v prostorách jím provozovaného autobazaru na adrese [adresa žalobce], nedostatečně zabezpečil vozidlo tovární značky VW Golf 1,6 TDi, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (dále jen jako„ předmětné vozidlo“), proti samovolnému rozjezdu (žalobce při provádění diagnostiky předmětného vozidla omylem vypnul elektromagnetickou ruční brzdu), načež se toto po určité době samovolně rozjelo a projelo drátěným oplocením autobazaru, v důsledku čehož došlo k poškození laku předmětného vozidla. Před vznikem škodní události byla ohledně předmětného vozidla uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě žalobce prodal předmětné vozidlo panu [celé jméno svědka], [IČO], se sídlem [adresa svědka] (dále jen jako„ poškozený“). 3. Oprava poškozeného laku předmětného vozidla byla odborným vyjádřením autolakovny vyčíslena na částku 97. 715,79 Kč a tuto částku žádá žalobce po žalované z titulu pojistného plnění zaplatit s příslušenstvím specifikovaném v žalobě tak, že k jistině požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % od 18.8.2020 do zaplacení. 4. Žalovaná odmítá žalobci plnit s tím, že vlastnické právo na poškozeného před škodní událostí nepřešlo, ač si poškozený již zakoupené vozidlo převzal a ponechal v autobazaru pro provedení dohodnutých úkonů a též po poškození jej zanechal v autobazaru k jeho uvedení do původního stavu. 5. Žalobce svá tvrzení doplnil tak, že předmětný vůz, který byl na poškozeného [příjmení] [celé jméno svědka] zaregistrován dne 15.2.2019, a byla mu téhož dne přidělena registrační značka, mu poškozený [příjmení] [celé jméno svědka] zpět odprodal, protože žalovaná nezaplatila pojistné plnění, za totožnou cenu za jakou si ho od žalobce koupil. Následně žalobce tento vůz se ztrátou prodal [jméno] [příjmení]. 6. Žalovaná uplatněný nárok neuznává, a to ani částečně. Žalovaná je přesvědčena, že v daném případě nevznikla pojistná událost – odpovědnost žalobce, a proto ani žalobci nevznikl nárok na pojistné plnění. 7. Žalovaná nečiní sporným, že se žalobcem uzavřela dne 30. 6. 2002 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem je (dle pojmenování smlouvy) pojištění odpovědnosti za škodu, a to s počátkem pojištění ode dne 1. 7. 2002, a že na tuto pojistnou smlouvu se vztahují všeobecné pojistné podmínky pro smluvní pojištění odpovědnosti za škodu PPOS 95 schválené Ministerstvem financí ČR pod č.j. 323/23084/1995 dne 2. května 1995. 8. Dne 15. 2. 2019 žalovaná od žalobce obdržela oznámení škodní události, která se dle žalobce měla stát dne 13. 2. 2019. Ke škodní události mělo dojít tak, že žalobce v prostorách jím provozovaného autobazaru, nedostatečně zabezpečil vozidlo tovární značky VW Golf 1,6 TDi, [registrační značka], proti samovolnému rozjezdu, když omylem vypnul elektromagnetickou ruční brzdu, načež se toto po určité době samovolně rozjelo a projelo drátěným oplocením autobazaru, v důsledku čehož došlo k poškození laku předmětného vozidla. Před vznikem škodní události byla ohledně předmětného vozidla uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě žalobce prodal předmětné vozidlo panu [celé jméno svědka], a z tohoto žalobce dovozuje, že je odpovědný za škodu na předmětném vozidle vůči poškozenému 9. Žalovaná na základě tohoto oznámení provedla šetření škodní události, a zjistila, že v době vzniku škodní události bylo předmětné vozidlo stále ještě ve vlastnictví žalobce a že se tedy nejednalo o cizí věc, ve vztahu k jejímuž poškození by mohla žalobci vzniknout odpovědnost za škodu. Přestože kupní smlouva byla mezi žalobcem a poškozeným uzavřena toliko v ústní formě, ze všech okolností případu je zcela zřejmé, že vůlí žalobce bylo převést vlastnické právo k předmětnému vozidlu na poškozeného a předat předmětné vozidlo poškozenému až v návaznosti na zaplacení kupní ceny. To znamená, že v daném případě byla nepochybně sjednána výhrada vlastnického práva ve smyslu ust. § 2132 občanského zákoníku, tedy vlastnické právo k předmětnému vozidlu vzniklo poškozenému nejdříve dne 15. 2. 2019, tedy 2 dny po vzniku škodní události. Již na základě tohoto je tedy zřejmé, že není splněna základní podmínka pro vznik nároku na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. 10. Dále bez ohledu na trvání vlastnického práva žalobce k předmětnému vozidlu v době vzniku škodní události je zřejmé, že v daném případě nedošlo k přechodu nebezpečí škody na věci, neboť k tomu dochází (v režimu ust. § 2121 odst. 1 i v režimu ust. § 2132 občanského zákoníku) až převzetím věci. Pokud žalobce argumentuje prohlášením poškozeného na faktuře, pak toto žalovaná zásadně odmítá akceptovat, neboť ze všech okolností je zcela zřejmé, že toto prohlášení nemůže odpovídat skutečnosti a že poškozený ve skutečnosti svým podpisem potvrdil jen převzetí faktury. Sám žalobce potvrdil, že jeho vůlí bylo předat předmětné vozidlo poškozenému až po zaplacení kupní ceny. Předmětné vozidlo se po celou dobu nacházelo v prostorách žalobcem provozovaného autobazaru a po celou tuto dobu bylo v dispoziční sféře výlučně žalobce. Naopak poškozený neměl žádnou reálnou možnost s předmětným vozidlem nakládat a jakékoliv nakládání s vozidlem by mu nebylo umožněno před zaplacením kupní ceny. 11. Podle následného vyjádření poškozeného, které žalovaná obdržela dne 8. 3. 2019, nebylo ještě v této době vozidlo poškozeným převzato a poškozený stále čekal na jeho uvedení do původního stavu. Za takového stavu působí žalobcovo tvrzení ohledně převzetí předmětného vozidla dnem vystavení faktury poměrně absurdně. Navíc předmětné vozidlo nebylo dne 13. 2. 2019 registrováno, nemělo tedy ani registrační značku, a tudíž reálně k převzetí vozidla dojít ani nemohlo. Za takového stavu je zřejmé, že nedošlo k přechodu nebezpečí škody na věci na poškozeného, protože žalobce poškozenému neumožnil s předmětným vozidlem nakládat, a tudíž vzniklá škoda jde v celém rozsahu k tíži žalobce. 12. Žalovaná této souvislosti odkazuje na čl. 1 odst. 1 věty první pojistných podmínek, podle kterého platí, že pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti pojištěného za škodu vzniklou jiné osobě úrazem nebo nemocí této osoby, poškozením, zničením nebo pohřešováním věci, kterou má tato osoba ve vlastnictví nebo v užívání. V daném případě je přitom zcela zřejmé, že tato základní podmínka splněna není, neboť předmětné vozidlo v době vzniku škodní události nebylo ani ve vlastnictví jiné osoby ani v užívání jiné osoby. 13. Žalobce se dle svého vlastního prohlášení o vzniku škodní události dozvěděl již v den vzniku škodné události a přesto o této skutečnosti informoval poškozeného až dne 15. 2. 2019, resp. až po zaplacení kupní ceny. Tedy namísto toho, aby žalobce okamžitě informoval poškozeného, který byl dle jeho vlastního tvrzení v té době již vlastníkem předmětného vozidla, tak vyčkával další dva dny, dokud nebyla zaplacena kupní cena. Poté se žalobce s poškozeným dohodl na opravě předmětného vozidla ve lhůtě jednoho měsíce, ale tato dohoda nebyla ze strany žalobce dodržena, neboť ještě ve stanovisku ze dne 13. 6. 2019 (tedy 4 měsíce po vzniku škodní události) žalobce sám uvádí, že předmětné vozidlo opraveno není. Přestože tedy dle domluvy bylo povinností žalobce uvést předmětné vozidlo do původního stavu (nechat jej opravit), žalobce toto neučinil a namísto toho vyčkával na výplatu pojistného plnění, na které zcela zjevně nemá nárok. Takové jednání považuje žalovaná minimálně ve vztahu k poškozenému za jednání v rozporu s dobrými mravy a svědčí to o tom, že žalobce není schopen nebo ochoten dostát svým závazkům. 14. Žalovaná nemá žádné informace o způsobu vypořádání mezi žalobcem a poškozeným, nicméně textace žaloby nasvědčuje tomu, že doposud žádné náklady na opravu předmětného vozidla žalobcem vynaloženy nebyly. Pojištění odpovědnosti je pojištění škodové, a tudíž případné pojistné plnění má pouze sanovat vzniklý majetkový úbytek na straně pojištěného v důsledku vzniku pojistné události. Pokud žalobce uplatňuje nárok na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti, měl by prokázat, že buďto konkrétní vzniklou škodu nahradil anebo že je po něm nějaká konkrétní náhrada vzniklé škody požadována ze strany poškozeného. Nic takového ale žalovaný netvrdí ani neprokazuje, a proto žalované není ani zcela zřejmé, z jakého důvodu se žalobce po žalované pojistného plnění vůbec domáhá. Toto ale žalovaná uvádí pouze na okraj, neboť bez ohledu na poskytnutí či neposkytnutí náhrady škody je v tomto př