40 C 50/2020-91 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhá po žalované z titulu dědictví po panu [příjmení] [příjmení] vydání nakladatelského archivu, v evidenci žalované vedeného jako sbírkový fond [jméno] [příjmení]. Žaloba vychází z tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně, pan [jméno] [příjmení] st., byl významným českým nakladatelem a knihkupcem a součástí jeho nakladatelského archivu byl i sbírkový fond, který obsahoval dokumenty týkající se nakladatelské činnosti [jméno] [příjmení] jako první výtisky některých knih či smlouvy s autory, tak osobní dokumenty a fotografie rodiny [jméno] [příjmení]. Žalobkyně dále uvedla, že většina dokumentů ve sbírkovém fondům nějakým způsobem souvisí s uvedeným závodem, tj. knihkupectvím a nakladatelstvím [jméno] [příjmení], a to často i v případě, kdy se jedná například o písemnost na první pohled osobního charakteru. V písemnostech jsou například blahopřání a osobní dopisy adresované nakladateli, zároveň i tyto písemnosti mají souvislost se závodem, neboť tato blahopřání jsou od autorů, ilustrátorů či jiných bývalých či tehdy aktuálních spolupracovníků nakladatele a knihkupectví. Předmětem žaloby o vydání jsou pak dokumenty uvedené v příloze [číslo] žaloby, časově ohraničené rokem 1949. V roce 1949 bylo knihkupectví a nakladatelství [jméno] [příjmení] zestátněno. Předmětem zestátnění nebyl sbírkový fond, jehož vydání se žalobkyně touto žalobou domáhá, žalovaná jej nabyla na základě kupní smlouvy v roce 1976 od dr. [příjmení]. Žalobkyně má za to, že doktor [příjmení] nebyl vlastníkem nakladatelského fondu a nemohl jej tedy ani kupní smlouvu převést na žalovanou. Svou aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje z dědické posloupnosti po panu [příjmení] [příjmení] st., když je jeho vnučkou. V roce 1966 zemřel bez zanechání závěti pan [jméno] [příjmení] st., narozen [anonymizováno] [číslo], a dědici jeho majetku se stali synové [jméno] [příjmení] ml., [obec] [anonymizováno] a [obec] [anonymizováno]. V roce 1968 zemřel bez zanechání závěti pan [příjmení] [příjmení] a dědici jeho majetku se stali bratři [jméno] [příjmení] ml. a [obec] [anonymizováno]. V roce 1998 zemřel bez zanechání závěti pan [jméno] [příjmení] ml. a dědičkou jeho majetku se stala manželka [jméno] [příjmení], matka žalobkyně. V roce 2017 zemřela bez zanechání závěti paní [jméno] [příjmení] a dědičkou jejího majetku se stala dcera [celé jméno žalobkyně], žalobkyně. V roce 2018 zemřel bez zanechání závěti bezdětný pan [příjmení] [příjmení] a dědičkou jeho majetku se stala jeho neteř [celé jméno žalobkyně], žalobkyně. Žalobkyně žalovanou vyzvala k vydání sbírkového fondu bezodkladně poté, co se dozvěděla, že jej má v držení. Žalovaná sbírkový fond nevydala. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalovaná nenabyla sbírkový fond od [anonymizováno] [příjmení], jelikož [anonymizováno] [příjmení] byl ředitelem knihovny národního muzea v roce nabytí sbírkového fondu. Rovněž nesprávné je tvrzení žalobkyně, že se o existenci sbírkového fondu a skutečnosti, že je v držení žalované, dozvěděla až v roce 2018 O jeho existenci se přitom musela dozvědět již v roce 2014, kdy byl o této skutečnosti informován syn žalobkyně prostřednictvím jeho právní zástupkyně. Žalovaná v té době vydání sbírkového fondu odmítla, neboť jí nebyly předloženy dokumenty, které by prokazovaly právní nástupnictví žalobkyně, a z výzvy nebylo zřejmé, z jakého právního důvodu se vydání sbírkového fondu domáhala. Touto vadou trpí i tato žaloba. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 4. Pan [anonymizována dvě slova] st., [datum narození], se stal v roce 1914 majitelem a provozovatelem knihkupectví [jméno] [příjmení] se stanovištěm v [obec] [anonymizováno] [adresa], [ulice a číslo] (oznámení o udělení koncese k provozování živnosti knihkupecké – výnos z [datum], postoupení dědického podílu bratra p. [jméno] [příjmení] st. z [datum], prohlášení o nabytí zletilosti p. [jméno] [příjmení] st. z [datum]). Dne [datum] byl panu [jméno] [příjmení] st. udělen koncesní dekret k provozování živnosti nakladatelské se stanovištěm v [obec] [anonymizováno] [adresa], [ulice a číslo] (koncesní dekret z [datum]). 5. V rámci provozování podniku byl v knihkupectví stále přítomen tzv. nakladatelský archiv, obsahující nakladatelské smlouvy, návrhy obálek knih, korespondenci s autory apod., ale i účetní dokumenty nutné k provozu obchodu (přesný seznam věcí, které archiv obsahoval do roku 1949 je uveden v příloze k žalobě). Tento archiv se neustále doplňoval dle chodu podniku (výpověď svědka [celé jméno svědka]). 6. Výměrem z [datum] byla do všech majetkových podstat a práv včetně všech podniků a závodů tvořících hospodářský celek firmy [jméno] [příjmení], knihkupectví, [obec] [anonymizováno], [ulice] [anonymizována dvě slova], zavedena národní správa a jmenován národní správce, Družstvo knihkupců a nakladatelů n.s. /Kniha lidu/, a to podle §3 dekretu presidenta č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů (výměr Ministerstva informací z 29. 10. 1949, č. j. 55571/49-III/2). Přípisem ze dne [datum] p. [jméno] [příjmení] st. požádal Ministerstvo informací v [obec] o zrušení výměru, neboť bylo prokázáno, že není osobou státně nespolehlivou a po návratu z tábora ve [anonymizováno]. [jméno] [anonymizováno] [příjmení], odkud byl propuštěn dne [datum], je znovu schopen starat se o plynulý chod podniku (dopis ze dne [datum]). 7. Výměrem Ministerstva informací a osvěty z 31. 12. 1952, č.j. 68.470/52-VI/2 byla národním správcem jmenována souhrnná likvidační národní správa býv. nakladatelských a knihkupeckých podniků, která dopisem ze dne [datum] oznámila p. [jméno] [příjmení] st., že právě skončila likvidace jeho bývalého podniku (cit. přípis). K přípisu je přiložen likvidační přehled, z nějž žalobkyně dovozuje, že„ sbírkový fond“ nebyl součástí likvidace, nicméně soud tuto skutečnost z předloženého likvidačního přehledu není schopen jednoznačně dovodit. Jednotlivé položky uvedené v přiloženém dokumentu jsou příliš obecného charakteru k tomu, aby z něj mohlo být úspěšně dovozeno, že sbírkový fond v něm zahrnut není. Firma„ [jméno] [příjmení]“ byla vymazána z obchodního rejstříku ke dni [datum] (rozhodnutí Lidového soudu civilního v [obec], odd. [anonymizováno], z [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo]) 8. Dne [datum] Knihovna Národního muzea zakoupila od podniku Antikvariát kniha, [ulice a číslo], [obec a číslo] knihy, grafika a doklady tvořící archivní fond nakladatele [jméno] [příjmení] za částku [částka] (dodací list [číslo] z [datum], faktura [číslo]). 9. Součástí sbírkového fondu [jméno] [příjmení] jsou listiny ryze nakladatelské, tak i listiny osobního charakteru, jejichž hodnota je dokumentační, nikoli finanční. Jde například o přípis národního podniku [příjmení] z [datum], kterým tento podnik oznamuje přijetí p. [jméno] [příjmení] st. do zaměstnání, mzdové výměry v tomto podniku apod., přípis p. [příjmení] st. ve věci starobního důchodu z [datum] či výměr Státního úřadu sociálního zabezpečení z [datum] nebo osobní dopis prof. [příjmení] p. [příjmení] st. ze dne [datum]. Vydání dokumentů vzniklých po roce 1949 však žalobkyně nežádá (cit. dokumenty). V rodinné pozůstalosti po [jméno] [příjmení] se též nacházejí listiny vydané po roce 1949 (podpisová listina umělců z„ výtvarného umění“ z [datum], kondolence [jméno] [příjmení] z [datum]). 10. Dopisem ze dne [datum] požádala žalobkyně, prostřednictvím svého syna [celé jméno svědka], o vrácení materiálů osobní povahy za nakladatelského fondu [jméno] [příjmení] a současně o umožnění nahlédnutí do tohoto fondu (dopis z [datum]). V odpovědi na tento přípis žalovaná tazateli dne [datum] sdělila, že soubor získala koupí na základě kupní smlouvy z roku 1976, přes [příjmení] [příjmení], [obec a číslo]. Vzhledem k obsahu archivních materiálů, kdy řada z nich je po roce 1950, se žalovaná domnívá, že tento soubor Národnímu muzeu prodala rodina [příjmení]. [anonymizováno] (dopisy ze srpna 2014). Dopisem ze dne [datum] žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k vydání sbírkového fondu, což žalovaná dopisem ze dne [datum] opětovně odmítla (cit. dopisy). 11. Svou aktivní legitimace v řízení žalobkyně dovozuje z těchto skutečností. Křestního listu pana [jméno] [příjmení] st., rodného listu jeho syna, [jméno] [příjmení] ml., rozhodnutí Státního notářství pro [část Prahy] zn. [spisová značka], který bylo rozhodnuto ve věci dědictví po [anonymizována dvě slova] st. tak, že dědici veškerého jeho majetku se stali rovným dílem synové [jméno] [příjmení] ml., [obec] [anonymizováno] a [obec] [anonymizováno]. Po smrti p. [jméno] [příjmení] se jeho dědici stali bratři [jméno] [příjmení] ml. a [obec] [anonymizováno] (rozhodnutí Státního notářství pro [část Prahy] zn. 10 D 552/68). V roce 1998 zemřel p. [jméno] [příjmení] ml. a jeho dědičkami se staly pozůstalá manželka [jméno] a pozůstalá dcera [jméno] (nesporované tvrz