15 C 133/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení jízdného a přirážky podle uzavřené smlouvy o přepravě osob vzhledem k tomu, že se žalovaná při revizi jízdenek neprokázala platnou jízdenkou dne [datum] na lince [anonymizována dvě slova] hromadné dopravy provozované žalobkyní, a té tak jakožto přepravci vznikl nárok na zaplacení jízdného 30 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč, kterou žalovaná, ač revizorem vyzvána, na místě a ani dodatečně neuhradila (zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]). Právní vztahy mezi cestujícím a dopravcem v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizováno]) vycházejí zejména z ustanovení § 18a zákona o silniční dopravě č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, která stanovují základní povinnosti cestujícího a dopravce při přepravě. Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] výzvu k úhradě dlužné částky. Ode dne prodlení požaduje žalobkyně přiznat i zákonný úrok z prodlení. 2. Usnesením ze dne 23. 6. 2022, č. j. 15 C 133/2022-20, soud žalovanou vyzval, aby se vyjádřila k žalobě a zároveň sdělila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud žalovanou poučil o tom, že v případě, kdy výzva zůstane bez vyjádření, bude mít soud za to, že žalovaná nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. Toto usnesení společně s žalobou bylo žalované doručeno fikcí dne [datum] po uplynutí 10 dnů od zanechání výzvy na adrese žalované. 3. Žalovaná se k návrhu na zahájení řízení ani k dalším bodům výzvy nevyjádřila. Žalobkyně dala svůj souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání již ve svém žalobním návrhu. Vzhledem k uvedenému soud jednání ve věci nenařídil a po prostudování spisu rozhodl bez jednání. 4. Ze shora uvedeného zápisu o provedené přepravní kontrole soud zjistil a vzal za prokázané skutečnosti shora tvrzené žalobkyní. Ostatně žalovaná údaje v žalobě rozvedené ani nerozporovala, nebylo tvrzeno, tím méně prokazováno, že by dlužná částka byla před vyhlášením rozsudku k rukám žalobkyně uhrazena. 5. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, kvalifikuje soud jednání žalované, která použila veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem byl [ulice] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], a která se na výzvu kontrolního orgánu neprokázala platnou jízdenkou, po právní stránce postupem podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona o drahách a ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb. (přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční přepravu) s použitím smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením dlužné částky, uložil soud žalované zaplatit rovněž úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo ve výroku II. rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náhrada nákladů řízení účelně vynaložených žalobkyní sestává ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 400 Kč a nákladů právního zastoupení žalobkyně, které tvoří odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 200 Kč, 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. 8. Ohledně místa plnění a pariční lhůty soud postupoval dle § 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 o. s. ř.