15 C 260/2021-38 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalované, aby jí zaplatila částku ve výši 64 906,77 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu pro číslo účtu [bankovní účet], jejímž předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu v Kč pro žalovanou. Součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Sazebník [právnická osoba] Žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na účtu do výše limitu 60 000 Kč. Při překročení limitu je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná informována, že i po předchozích písemných upozorněních je na běžném účtu záporný zůstatek – nepovolený debet, který je nutno uhradit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nepovolený debet neuhradila, žalobkyně smlouvu ukončila, kdy o této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná informována o skutečnosti, že běžný účet byl zrušen v důsledku zániku smlouvy. Ke dni skončení smlouvy byl debetní zůstatek (dluh) žalované ve výši 64 906,77 Kč, který byl žalobkyní převeden na účet pohledávek. Žalobkyně rovněž požaduje úhradu částky ve výši 1 200 Kč v souvislosti s vymáháním pohledávky, jelikož žalovaná smlouvu s žalobkyní uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti. Žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, na výzvu k úhradě nereagovala. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], byl žalované ustanoven opatrovník z řad advokátů, jelikož žalovaná jako účastník nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněna za ni jednat a je tu nebezpečí prodlení. 3. Žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává ani z části, ani co do základu s odůvodněním, že žalobkyně netvrdí samotnou existenci záporného zůstatku na účtu, pouze že o něm informovala žalovanou, a rovněž nepředložila žádné důkazy o tom, že žalovanou vyrozumívala o existenci údajného záporného zůstatku, o výpovědi smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu ani o zrušení účtu. Žalobkyně rovněž nedoložila příslušná smluvní ujednání, která měla založit její právo na vypovězení smlouvy a rovněž nedoložila zaslání předžalobní výzvy. 4. K vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že existenci debetního zůstatku na běžném účtu žalované ke dni zrušení účtu dne [datum] prokazuje periodický výpis z účtu číslo [bankovní účet] ze dne [datum], ze kterého je zřejmé převedení nepovoleného záporného zůstatku na účtu na zvláštní účet zřízený pro vedení dlužné pohledávky. Dále žalobkyně uvedla, že součástí žaloby jsou rovněž všechny listinné důkazy prokazující tvrzené skutečnosti. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 6. Dne [datum] byla mezi žalobkyní s žalovanou uzavřena smlouva o zřízení a vedení běžného účtu, na základě které se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovanou běžný účet v měně Kč číslo [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky [anonymizována dvě slova] a Sazebník poplatků (Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu ze dne [datum], Všeobecné podmínky [anonymizována dvě slova], Sazebník poplatků). Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o povoleném debetu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na účtu do výše limitu 60 000 Kč, kdy povolený debet je splatný poslední den doby čerpání, která činí 180 dní. Při překročení limitu či doby čerpání je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet, a to počínaje dnem tohoto překroční. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky k povoleným debetům pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby (Smlouva o povoleném debetu ze dne [datum], Podmínky k povoleným debetům pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby). Žalobkyně pravidelně vystavovala periodické měsíční výpisy, které obsahovaly přehled o provedených transakcích žalované. K lednu 2021 se žalovaná dostala do nepovoleného debetního zůstatku na účtu ve výši minus 64 906,77 Kč, který byl následně převeden na zvláštní účet pohledávek (Periodické výpisy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], Historický výpis ke dni [datum]). Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k vyrovnání nepovoleného debetu, a to okamžitou úhradou minimální částky, která činila 3 005,57 Kč (Výzva k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne [datum]). Žalobkyně dopisem ze dne [datum] oznámila žalované, že odstupuje od předmětné smlouvy a následně dopisem ze dne [datum] oznámila žalované, že ruší daný účet a zřizuje zvláštní účet pohledávek (Odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu ze dne [datum], Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne [datum]). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani poté, co jí byla zaslána předžalobní výzva ze dne [datum] (Předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího archu). 7. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu, na základě které byl žalované zřízen běžný účet [číslo] [bankovní účet] a na základě smlouvy o povoleném debetu ze dne [datum] byl žalované poskytnut povolený debet na uvedeném běžném účtu s výší úvěrového limitu 60 000 Kč. Na základě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované do sjednané výše peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o sjednaný úrok z úvěru dojednaným způsobem splatit. Vztah mezi účastníky smluv je proto třeba posuzovat dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, tj. jako smlouvu o úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky čerpala, sjednaným způsobem je však nesplácela, proto žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila, tuto skutečnost ani v řízení netvrdila. 11. Dále se soud zabýval námitkou vznesenou žalovanou ohledně splatnosti nepovoleného debetu, resp. dlužné částky. Dle čl. 13 Všeobecných obchodních podmínek je v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu klient povinen, bez ohledu na důvod vzniku nepovoleného debetu, neprodleně uhradit bance veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. S ohledem na znění výše uvedeného ustanovení všeobecných obchodních podmínek dospěl soud k závěru, že bez ohledu na skutečnost, zda bylo žalovanému doručeno oznámení o odstoupení od smlouvy, je klient resp. žalovaná povinna zaplatit žalobkyni veškeré dlužné částky neprodleně po vzniku nepovoleného debetu. Pokud pak jde o předžalobní výzvu, jejíž doručení žalovaná rovněž sporovala, má soud za to, že odeslání předžalobní výzvy žalobkyně podacím archem prokázala. 12. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti shledal soud nárok žalobkyně jako důvodný a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku. 13. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni i nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. Dále soud přiznal žalobkyni nárok na částku ve výši 1 200 Kč z titulu náhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve smyslu dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jde o vztah mezi podnikateli. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 797 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 597 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 906,77 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ve věci samé, účast u soudního jednání dne 7. 9. 2022) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 000 Kč ve výši 4 200 Kč. 16. Podle ust. § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se