15 C 95/2019 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí o zproštění výkonu služby vydaného na základě § 40 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, jakož i v důsledku nesprávného úředního postupu způsobeného nepřiměřenou délkou řízení o zproštění výkonu služby. Nemajetková újma vznikala žalobci v souvislosti se správním řízením od [datum] do [datum]. Žalobce požaduje zadostiučinění z důvodu vydání nezákonného rozhodnutí náměstka [příjmení] pro zpravodajské složky ve věcech služebního poměru [číslo jednací] ze dne 2. listopadu 2011 o zproštění výkonu služby žalobce. Žalobce byl v rozmezí let 1994 až 2011 na základě služebního poměru činným příslušníkem [příjmení]. Žalobce byl za trvání jeho služebního poměru v rámci [příjmení] zařazen na služební místo na úseku sledování. S ohledem na to, že byl na základě nezákonného rozhodnutí zproštěn výkonu služby, byla jeho kariéra důstojníka v řadách [příjmení] podstatným způsobem narušena, ačkoli se nikdy žádného protiprávního jednání nedopustil, jak ostatně dovodil trestní a Nejvyšší správní soud. Předmětným správním řízením v širším smyslu vedeným na základě nezákonného rozhodnutí bylo navíc zásadním způsobem zasaženo do žalobcových osobnostních práv. Toto správní řízení žalobce snášel psychicky velmi špatně, trpěl nespavostí a celkovou apatií. Zároveň byly v důsledku trestního stíhání nenávratně narušeny jeho rodinné vztahy. Služba v bezpečnostních složkách je navíc v kruzích jejich příslušníků vnímána jako záležitost cti. Zproštění výkonu služby za značně nejasných okolností pak působí takto výkonu služby zproštěným příslušníkům značnou křivdu, neboť službu pro stát nevnímají jako běžné zaměstnání, ale jako poslání. V souvislosti s touto kauzou dokonce jeden z kolegů žalobce spáchal sebevraždu, další se o ni pokusil. Tyto skutečnosti žalobce lidsky velmi zasáhly, neboť se jednalo o jeho blízké a dlouholeté kolegy, a jde o tragédie, které žalobce psychicky tíží dodnes. Žalobce taktéž trpěl problémy existenčního rázu, jelikož mu byla v době správního řízení v širším smyslu upřena podpora v nezaměstnanosti. Tento stav byl částečně napraven až v důsledku jednání rodičů žalobce, kteří ho zaměstnali jako správce nemovitosti. Toto povolání však zcela neodpovídalo osobním vlastnostem a schopnostem žalobce. 2. Žalobce dále uvedl, že nemajetková újma byla žalobci zároveň způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Řízení ve věci žalobce trvalo nepřetržitě od [datum] do [datum]. Za takového stavu je třeba mít za to, že je takováto délka ve vztahu k věci žalobce zcela nepřiměřená, a to zejména s ohledem na následující skutečnosti. Věc žalobce není možné považovat za hmotněprávně, procesně ani skutkově složitou, rozhodně ne dostatečně složitou proto, aby konečné rozhodnutí bylo vydáno po téměř 7 letech od zahájení řízení. Správní řízení probíhalo výhradně na území České republiky, nebylo třeba provádět žádné úkony v cizině, ani aplikovat cizí právo. Z hlediska hmotněprávního se taktéž nejedná o věc složitou, neboť se rozhodnutí o zproštění výkonu služby týkalo toliko aplikace a interpretace jednoho hmotněprávního ustanovení. S ohledem na minimální množství výpovědí, znaleckých zkoumání či listinných a jiných důkazů je třeba považovat prováděné dokazování ve věci za nikoli rozsáhlé. Nebylo třeba žádat jiné správní orgány o provedení úkonů, doručování písemností bylo vždy bezproblémové. Tím, že nebylo v dané věci nutné ani účelné provádět rozsáhlé dokazování, není věc žalobce složitá ani po stránce skutkové. Žalobcova procesní aktivita spočívala zásadně v podávání zákonných opravných prostředků proti nezákonnému rozhodnutí. Žalobce nepřispěl svojí nečinností ani jinými obstrukcemi k prodlužování délky řízení. Nepřiměřenou délku řízení způsobily svým postupem právě orgány veřejné moci, zejména [příjmení]. Žalobce byl nucen pro ochranu svého práva podat odvolání proti nezákonnému rozhodnutí, kdy bylo 2x zamítnuto (podruhé v důsledku kasačního zásahu Městského soudu v Praze, který rozhodnutí o odvolání I zrušil). Žalobce se tak 2x musel domáhat správní žalobou nápravy u Městského soudu v Praze, který mu 2x vyhověl a věc vždy vrátil [příjmení] k dalšímu řízení. Nepřiměřenost délky byla rovněž způsobena tím, že proti oběma rozsudkům Městského soudu v Praze byla ze strany [příjmení] podána kasační stížnost, která byla v obou případech zamítnuta. Nebýt těchto skutečností (nezákonné rozhodnutí by bylo na základě podaného odvolání zrušeno, neboť neexistoval právní podklad pro jeho vydání), mohlo by celé řízení trvat o více než 6 let kratší dobu. Vzhledem k výše uvedenému je tedy třeba mít za to, že nepřiměřená délka řízení byla způsobena procesním postupem příslušných orgánů veřejné moci. 3. Za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím o zproštění výkonu služby požaduje žalobce částku 150 000 Kč. Tato výše je odůvodněna specifickou povahou řízení o zproštění výkonu služby a jeho dopadem na osobnost o další poměry příslušníka. Za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem požaduje žalobce jako zadostiučinění částku 166 000 Kč, představující 2 000 Kč za každý z 83 měsíců řízení vedeného proti osobě žalobce. Žalobce taktéž požaduje omluvu [země] – [stát. instituce]. 4. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila následovně. Žalovaná konstatuje nesporným, že posuzované řízení bylo zahájeno [datum] vydáním rozhodnutí o zproštění výkonu služby [číslo jednací] a ukončeno doručením rozhodnutí kasačního soudu č. j. [číslo jednací] dne 20. 9. 2018. Uvedené řízení nijak významem nepřekračuje řízení trestní, které bylo se žalobcem zahájeno, a ani řízení o propuštění ze služebního poměru. K tomuto„ ochrannému“ opatření musel služební funkcionář přistoupit, jelikož byl k němu povinován ustanovením § 40 odst. 1 zákona o služebním poměru. Jde vlastně pouze o řízení, které bylo paralelním s řízením o propuštění ze služebního poměru a konečné rozhodnutí bylo závislé na tomto řízení o propuštění i na řízení trestním. Jelikož trestní řízení bylo v roce 2015 a řízení o propuštění ze služebního poměru v roce 2016 vůči žalobci zastaveno, ztratilo řízení o zproštění výkonu služby v podstatě smysl a bylo dále v podstatě pouze o procesních úkonech, kdy nakonec bylo zastaveno pro pominutí důvodů zproštění. Význam tohoto řízení tak dopadal na žalovaného s naprosto minimální intenzitou. Řízení o zproštění výkonu služby nemohlo být ukončeno dříve než uvedená řízení. Žalovaná poukázala na to, že nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení o předběžné otázce, tj. řízení o propuštění ze služebního poměru, které běželo současně s nyní posuzovaným řízením, je řešeno Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná tedy poukazuje na možnou duplicitu vzneseného nároku, popř. na to, že výsledek řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] je třeba zohlednit i v rámci posouzení nároku vzneseného v tomto řízení. Význam tohoto řízení pro žalobce byl„ nulový“. Žalobce uvádí zcela zavádějící údaje o ztrátě zaměstnání, nemožnosti najít zaměstnání nové a o finančních problémech. Těmito skutečnostmi žalobce již argumentoval v řízení pod výše uvedenou spisovou značkou a s tímto řízením zcela jistě nemají souvislost. Zproštění výkonu služby v žádném případě neznamená ztrátu zaměstnání a ani existenční problémy finančního rázu. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 6. Z rozhodnutí náměstka pro zpravodajské složky ve věcech služebního poměru [číslo jednací] ze dne 2. 11. 2011 bylo zjištěno, že žalobce byl podle § 40 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zproštěn výkonu služby dnem [datum]. 7. Z rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] ze dne 31. 1. 2012, [číslo jednací] bylo zjištěno, že odvolání žalobce ze dne [datum] bylo zamítnuto a výše uvedené rozhodnutí náměstka pro zpravodajské složky ze dne [datum] bylo potvrzeno. 8. Z žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce podal proti shora uvedenému rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] ze dne [datum] žalobu k Městskému soudu v Praze. 9. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 3. 2016 bylo zjištěno, že rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zrušeno a věc byla [anonymizována tři slova] vrácena k dalšímu řízení. 10. Z rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] ze dne 14. 7. 2016, [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že rozhodnutí náměstka pro zpravodajské složky ve věcech služebního poměru [číslo jednací] ze dne 2. 11. 2011 bylo potvrzeno a odvolání bylo zamítnuto. 11. Z žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce podal proti rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] ze dne 14. 7. 2016, [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] žalobu k M