25 C 1/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se po žalované domáhá plnění ve výši 2 521,68 Kč představující nezaplacenou cenu za odebraný zemní plyn dle faktury [číslo] ze dne 10. 5. 2021 vystavené žalobkyně žalované za období od 12. 6. 2020 do 4. 5. 2021 se splatností 31. 5. 2021 na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] ze dne 19. 4. 2018. V předmětné smlouvě se žalobkyně zavázala dodávat žalované zemní plyn a žalovaná se zavázala odebírat a zaplatit za služby spojené s dodávkou zemního plynu žalobkyni cenu. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku v době splatnosti nezaplatila, požaduje žalobkyně též příslušenství k žalované částce v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalovaná dluh žalobkyni nezaplatila ani poté, co jí byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsažené v usnesení č. j. 25 C 1/2022-26 ze dne 19. 5. 2022, na které žádný z nich nereagoval. 4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní (smlouva o připojení k distribuční soustavě [číslo] ze dne 19. 4. 2018, smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] ze dne 19. 4. 2018, faktura [číslo] ze dne 10. 5. 2021, předžalobní výzva ze dne 20. 12. 2021, podací arch) došel soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 20. 12. 2010 uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu o připojení k distribuční soustavě [číslo] smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] na základě které žalovaná odebírala od žalobkyně zemní plyn. Za odběr zemního plynu v období od 12. 6. 2020 do 4. 5. 2021 vystavila žalobkyně žalovanému dne 10. 5. 2021 fakturu [číslo] to na částku 2 521,68 Kč splatnou dne 31. 5. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 20. 12. 2021, která byla žalované odeslána téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu do 7 dnů od doručení s upozorněním na možnost na zahájení soudního řízení, nebude-li dluh uhrazen. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaná proti žalobě nic nenamítala a netvrdila, natož aby prokázala, že částku, která je předmětem tohoto sporu, žalobkyni uhradila, nemá soud za daného skutkového stavu za vyvrácená žalobní tvrzení žalobkyně, včetně toho, že částku 2 521,68 Kč odpovídající ceně za zemní plyn odebraný v období od 12. 6. 2020 do 4. 5. 2021 žalovaná žalobkyni dosud nezaplatila. Povinnost žalované k zaplacení ceny za odebraný zemní plyn přitom vyplývá z § 72 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), požadavek žalobkyně na úhradu částky za odběr zemního plynu v období od 12. 6. 2020 do 4. 5. 2021 dle faktury [číslo] splatné dne 31. 5. 2021, je tak zcela po právu. Jelikož žalovaná plnění žalobkyni na základě faktury [číslo] neuhradila (ani po té, co jí žalobkyně zaslala předžalobní upomínku), dostala se následující den po její splatnosti do prodlení. Proto soud shledal oprávněným i požadavek žalobkyně na přiznání úroku z prodlení k žalovaným částkám, který má oporu v §§ 1968 a 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a náleží jí tak náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, který v dané věci vykonal tři úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), za což mu náleží odměna v celkové výši 600 Kč, konkrétně 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu na zahájení řízení (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 bod 2 AT, a paušální náhrada v celkové výši 300 Kč, konkrétně 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu na zahájení řízení (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva a podání žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Vzhledem ke skutečnosti, že právní zástupce žalobkyně je společníkem [právnická osoba], advokátní kancelář s.r.o. vykonávající advokacii, která je plátcem DPH, náleží k nákladům řízení také tato daň dle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř. ve výši 21 %, tedy částka ve výši 189 Kč (21% z částky 900 Kč představující součet odměny advokáta a režijního paušálu za pět vykonaných úkonů právní služby). Celkem tak náklady řízení činí 2 089 Kč. K aplikaci § 14b AT soud přistoupil, neboť shledal, že v daném případě jsou podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení splněny. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně napadlých k soudu zdejšímu, z nichž je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období či čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění. 7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto vždy podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány podmínky pro její prodloužení