25 C 176/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Dne 17. 6. 2021 došel soudu návrh manželky na zahájení řízení o rozvod manželství účastníků, který odůvodnila tím, že manželství manželů bylo zpočátku spokojené a harmonické, avšak postupem času začalo docházet k neshodám vyplývajících z rozdílných povah manželů a jejich rozdílného přístupu ke společnému soužití. Aktuálně je manželství manželů trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, neplní svou funkci a stalo se pouze formálním svazkem. Manžel opustil společnou domácnost, manželka má aktuálně nový vztah a s novým partnerem čeká dítě. 2. Zdejší soud, jehož mezinárodní příslušnost v případě návrhu na rozvod manželství manželů, kteří jsou státními příslušníky Vietnamu, vyplývá z čl. 3 odst. 1 Nařízení evropského parlamentu a rady č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, posoudil návrh manželky v souladu s článkem 20 vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 98/1984 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních podle vietnamského zákona č. 52/2014/G113, o manželství a rodině ze dne 19. 7. 2014 (dále jen„ vietnamský zákon“). 3. Podle čl. 19 odst. 1 vietnamského zákona jsou manželé povinni být si věrni, projevovat si lásku, pomáhat si, vzájemně o sebe pečovat a naslouchat si a společně se podílet na chodu rodiny. Podle čl. 21 vietnamského zákona jsou manželé povinni se navzájem respektovat, prokazovat si úctu a dbát na zachování dobré pověsti a důstojnosti. Podle čl. 51 odst. 1 vietnamského zákona má manželka, manžel nebo oba dva manželé současně práva žádat soud o rozvedení manželství. Podle čl. 56 odst. 1 vietnamského zákona jestliže o rozvod požádá pouze jeden z manželů a soudem nebo dosaženo smíru, soud rozhodne, že se manželství rozvádí, jestliže je důvodně zjištěno, že se manželka nebo manžel dopouštějí domácího násilí nebo závažným způsobem porušují manželská práva a povinnosti a manželství je tak hluboce rozvráceno, že společný život nemůže dále pokračovat, když manželství neplní svůj účel. 4. Z oddacího listu ze dne 10. 5. 2019, vystaveného Národním výborem obce [příjmení] [jméno], okres [příjmení] [jméno], provincie [jméno] [příjmení], soud zjistil, že účastníci, kteří jsou Vietnamské státní příslušnosti, uzavřeli dne 10. 5. 2019 manželství. 5. Z připojení se k návrhu manželky na rozvod manželství manžela [celé jméno manžela], narozeného [datum], ze dne 26. 3. 2021, obsahujícího úředně ověřený podpis manžela, soud zjistil, že jeho prostřednictvím se manžel po konstatování podání návrhu manželsky na rozvod k tomuto návrhu připojil s tím, že od března roku 2021 je jejich manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, odcizili se od sebe natolik, že manželství nefunguje, každý má jiné zájmy, jinou představu o budoucnosti a nové přátelé, pročež jejich společný život nemůže dále pokračovat. V takovém manželství nechce setrvat, proto se k návrhu manželky připojuje a souhlasí s tím, aby soud manželství účastníků rozvedl. 6. Manželka v rámci své výpovědi uvedla, že se ztotožňuje s tím, co uvedl manžel, manželství přestalo fungovat dva, tři roky zpětně, manželé mají odlišné představy o tom, jak trávit volný čas, neměli společné zájmy, manželka vnímala citové odcizení. Ukončení manželského soužití manželka zasazuje do ledna roku 2020, v květnu roku 2021 se manžel definitivně odstěhoval z dříve sdílené domácnosti. 7. Podle ust. § 755 odst. 1 a 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 8. Podle ust. § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle shora citovaných ustanovení vietnamského zákona, neboť manželé spolu nežijí a odcizili se natolik, že jejich manželství neplní svůj účel. Manželství se vlivem odcizení se manželů stalo pouze formálním svazkem, bez materiálního naplnění. Manželské soužití účastníků je zcela zřejmě, i vzhledem k tomu, že manželka má aktuálně nový vztah a s novým partnerem čeká dítě, natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud shledává na straně obou manželů, pramenící z rozdílnosti jejich představ o životě a trávení času, což vedlo k odcizení manželů, aniž by některý z manželů projevil snahu o opětovně sblížení. Za této situace není na místě účastníky nutit setrvávat ve svazku, v němž již zůstávat nechtějí. 10. Ze shora vyložených důvodů soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I.). 11. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle § 23 věty první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Jelikož soud neshledal, že by zde byly okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).