51 C 833/2011-104 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 292 656,51 Kč s příslušenstvím. Žaloba vycházela z tvrzení, že mezi účastníky, resp. mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (viz níže), byla uzavřena smlouva, na základě které předchůdkyně žalobkyně umožnila čerpat žalovanému finanční prostředky. Žalovaný řádně neplnil podmínky sjednané smlouvou, na upomínky předchůdkyně žalobkyně nereagoval a předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku zesplatnila. 2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal, popírá, že by v souvislosti s předmětným úvěrem obdržel jakékoliv výzvy k plnění či výzvy k úhradě celého dluhu, úvěr je toliko splatný co do jednotlivých měsíčních splátek. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: [právnická osoba] (tehdy [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru – [anonymizována dvě slova], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč (čl. II, 1.). Žalovaný byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit formou 60 anuitních řádných měsíčních splátek. Řádná měsíční splátka se skládala z platby jistiny, úroku, úhrady pojištění v případě, že bylo pojištění sjednáno a poplatku za vedení úvěrového účtu ve výši 6 433,32 Kč (čl. II., 4., 4.1.). [příjmení] byla dále oprávněna požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty (čl. III., 8.). Nedílnou součástí této smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] (čl. I.). Z jejich ustanovení vyplývá, že žalovaný byl povinen bance platit z poskytnutých peněžních prostředků úroky (část VII., čl. 156). Pro případ porušení smluvních povinností žalovaným byla banka oprávněna úročit dlužnou částku, ohledně které byl žalovaný v prodlení úrokem z prodlení a dále také mohla banka prohlásit svým rozhodnutím úvěr za ihned splatný a požádat žalovaného o jeho předčasné splacení. Žalovaný byl pak povinen do 10-ti dnů od obdržení oznámení splatit bance jistinu úvěru, úroky smluvní a úroky z prodlení narostlé ke dni prohlášení okamžité splatnosti úvěru k jistině úvěru, případně další částky, jež náležely bance dle smlouvy o úvěru a smluvní pokutu, přičemž výpočet celkové peněžní částky měla banka uvést v oznámení o prohlášení úvěru za ihned splatný. Pokud žalovaný neuhradil tuto částku, byla banka oprávněna úročit tuto celkovou část úroky z prodlení (část VII. čl. 183), (prokázáno Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]). Žalovaný porušoval za trvání smluvního vztahu své povinnosti hradit splátky úvěru řádně a včas (prokázáno Výpisem z úvěrového účtu ze dne [datum]) a proto svým dopisem ze dne [datum] oznámila banka žalovanému, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného prohlašuje úvěr za splatný (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum], vč. přílohy, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], vč. Podacího lístku), přičemž k tomuto dni celková dlužná částka činila 292 656,50 Kč (jistina ve výši 276 552,34 Kč, úrok ve výši 12 082,17 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 396,99 Kč, poplatky ve výši 2 625 Kč). Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (prokázáno Prohlášení úvěru za ihned splatný – výzva k úhradě ze dne [datum], č.j.: [anonymizováno] [spisová značka], vč. vrácené doručené zásilky). 4. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 5. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu se plně ztotožňuje s výše uvedenými skutkovými zjištěními, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na výše uvedené. 6. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Úvěrová smlouva patří mezi tzv. absolutní obchodní závazkové vztahy. Znamená to, že bez ohledu na postavení smluvních stran a bez ohledu na účel právního jednání (zda jde o úvěr pro účely podnikání nebo o spotřebitelský úvěr) smlouva bude podřízena vždy režimu obchodního zákoníku. Protože je většina ustanovení obchodního zákoníku, jež upravují institut smlouvy o úvěru, dispozitivní, záleží na smluvním ujednání stran a široce se tedy uplatňuje zásada smluvní volnosti. 8. Dle ust. § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podstatnými částmi smlouvy je určení věřitele a dlužníka, určení částky úvěru a závazek dlužníka k vrácení částky úvěru a zaplacení úroku. Předmětem jsou peněžní prostředky ve stanovené měně. Smlouva je uzavřena již dohodou o poskytnutí peněžních prostředků a nikoli teprve faktickým poskytnutím těchto prostředků. 10. Soud dospěl na základě provedených listinných důkazů k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 497 a násl. obch. zák. Obsahem závazku žalobkyně bylo poskytnutí peněžních prostředků a závazek žalovaného tyto peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný však svou povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách, které obsáhly také další nároky žalobkyně, jak byly uvedeny shora, neplnila. Úvěr byl proto (v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba]), zesplatněn. Žalovaný přesto dlužnou částku neuhradil. Žalovaný je tedy s ohledem na shora uvedené povinen uhradit žalobkyni částku, která je předmětem tohoto řízení, tj. částku 292.656,51 Kč s přísl. 11. Právo žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z ust. § 369 odst. 1 obch. zák., podle kterého je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku, je povinen platit úroky z prodlení určené předpisy práva občanského, není-li smluveno jinak. Mezi účastníky byla výše úroků z prodlení smluvena. Ohledně smluvního úroku z prodlení ve výši 30% ročně z aktuální dlužné částky 292 656,51 Kč od [datum] do zaplacení odkazuje soud na ujednání v čl. 59 Všeobecných obchodních podmínek, výše úroků z prodlení pak vyplývá z příslušného úrokového lístku, který měl základ ve smlouvě o úvěru a Všeobecných obchodních podmínkách. Výše úroku z prodlení je konstantní a sjednána ve výši 30 % ročně. V daném případě byla smlouva uzavřena mezi podnikatelskými subjekty, což je z citované smlouvy samotné patrné, neboť žalovanému byl úvěr žalobkyní poskytnut z titulu jeho podnikatelské činnosti, tedy jako fyzické osobě – podnikateli, tento režim je výslovně podřízen shora uvedenému obchodnímu zákoníku a nikoliv ustanovení zákona o spotřebitelských úvěrech, poskytovaných fyzickým osobám – občanům, kdy žalovaný je identifikován datem narození. Úrok byl tedy mezi účastníky řízení řádně sjednán a proto soudem také přiznán. 12. Podle pokynu odvolacího soudu – usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se soud blíže zabýval otázkou, zda žalobkyně prokazuje rozhodná tvrzení, zejm. zda se prohlášení úvěru za splatný dostalo de sféry žalovaného, a otázkou věcné legitimace žalobkyně. K otázce, zda žalobkyně prokazuje, že její prohlášení úvěru za splatný se dostalo do sféry žalovaného, má soud za prokázané, že prohlášení jako jednostranný právní úkon (podle tehdy platné právní úpravy) dospěl do sféry žalovaného. Součástí spisu je fotokopie doporučené zásilky, jíž byla zmíněná listina zasílána, adresována byla žalovanému na v záhlaví uvedenou adresu, jež je uvedena v předmětné úvěrové smlouvě, jedná se také o adresu, na níž je evidován trvalý pobyt žalovaného s platností od [datum], a žalovaný jí uvádí ve svých podáních vůči soudu. Pro dojití úkonu není přitom rozhodné, zda se osoba, vůči níž úkon směřuje, s ním fakticky seznámila, postačí, měla-li objektivní možnost se s ním seznámit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). K otázce věcné legitimace žalobkyně soud zkoumal, zda byla platně předmětná pohledávka postoupena žalobkyni. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Zákon ani ujednání strany převod pohledávky nevylučují. Oznámení o postoupení pohledávky bylo dlužníkovi doručováno opět na nadepsanou adresu. Soud konstatuje, že žalobkyně je aktivně věcně legitimována. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 70 806,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 710 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb