65 C 209/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobou podanou dne 8. 7. 2022 se žalobkyně domáhá proti žalovanému nároku na zaplacení částky 2 150 Kč s úrokem z prodlení. Částku představuje cena ve výši 1 900 Kč za odtah vozidla žalovaného [registrační značka], provedený dne 7. 2. 2019, částku 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částku 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky dopisem ze dne 2. 6. 2022, avšak žalobkyni ničeho nezaplatil. Žalovaný byl usnesení ze dne 21. 10. 2022, č. j. 65 C 209/2022-14, vyzván, aby se vyjádřil k žalobě a označil veškeré důkazy, které mají být v dalším průběhu řízení provedeny. Současně byl poučen o možnosti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů dle § 115a o.s.ř., a o tom, že zůstane-li tato výzva bez vyjádření, má soud za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k žalobě na předmětnou výzvu ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil, a soud tak ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že nemá námitky. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. již v žalobě. Soud tedy rozhodl o žalobě bez jednání za souhlasu obou účastníků dle § 115a o. s. ř. Žalovaný se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně je příspěvkovou organizací hl. m. Prahy, mezi jejíž oprávnění patří odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací. Žalovaný je provozovatelem a vlastníkem vozidla [registrační značka]. Toto vozidlo bylo dne 7. 2. 2019 odtaženo žalobkyní, vozidlo bylo následně umístěno na odstavné parkoviště provozované žalobkyní dle protokolu o odtahu vozidla [číslo] Cena za odtah vozidla činí 1 900 Kč. Žalovaný byl dne 2. 6. 2022 vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil a na výzvu k úhradě nijak nereagoval. Co se právního posouzení týče, je soud toho názoru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaný údaje v žalobě tvrzené nijak nerozporoval, nebylo tvrzeno, tím méně prokazováno, že by dlužná částka byla před vyhlášením rozsudku k rukám žalobkyně uhrazena. Žalovanému bylo v souladu s § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, odtaženo vozidlo, přičemž cenu za odtah a parkovné neuhradil. Cena za odtah je určena dle nařízení platného a účinného v den odtahu, parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku nezaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s úhradou dlužné částky v prodlení, soud žalobkyni rovněž přiznal dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo i na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Soud vzhledem k výše uvedenému žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.