65 C 247/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného jízdného. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaná dne 10. 7. 2021 cestovala metrem linky A. Žalobkyně provedla přepravní kontrolu, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, čímž žalovaná naplnila podmínky pro to, aby na ní žalobkyně požadovala jak nezaplacené jízdné, tak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: ze Zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 10. 7. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná použila metro linky A, čímž s žalobkyní uzavřela smlouvu o přepravě a při provedené dopravní kontrole se na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem. Ze smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy má soud za prokázané, že pokud se cestující (žalovaná) neprokáže platným jízdním dokladem při přepravní kontrole, zaplatí jízdné a přirážku 1 500 Kč v souladu s čl. 8 bod 4. Žalované byla dne 16. 9. 2021 zaslána předžalobní upomínka. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyně s žalovanou uzavřela platnou smlouvu o přepravě osob na výše uvedenou jízdu dopravním prostředkem žalobkyně podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (v případě použití metra, tramvajové nebo trolejbusové linky), a dále z vyhlášky Ministerstva Dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a dále z přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek PID. Žalovaná porušila svoji povinnost ze závazkového smluvního vztahu zaplatit jízdné ve výši 24 Kč, když při provedené kontrole u sebe neměla platnou jízdenku. Vzhledem k tomu, že žalovaná se při kontrole neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, a nesplnila tedy svou povinnost ze závazkového právního vztahu s žalobkyní zaplatit jízdné stanovené podle tarifu, a nezaplatila přirážku ve výši 1 500 Kč, soud žalobě zcela vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit částku 1 524 Kč, která původně představuje nezaplacené jízdné ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč ve smyslu čl. 8 bod 4 smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy za porušení povinnosti zaplatit jízdné (§ 2550 OZ). Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení pak soud vycházel z ust. § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaná je v prodlení ode dne následujícího od nezaplacení jízdného a přirážky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.