65 C 266/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

Žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých předpisů (dále jen„ Zákon“). Touto žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok žalobkyně odvozuje z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je doručení písemné výzvy žalovanému, která mu byla odeslána dne 5. 2. 2020. Žalobkyně zjistila, že automobil [příjmení] [jméno] [anonymizováno], s [registrační značka] a VIN: [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný jako provozovatel neměl od 27. 6. 2019 do 25. 8. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost uložena v ustanovení § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak nemělo pojištění 60 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována zákonná povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku 4 200 Kč, která se skládá ze sazby 65 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. vynásobené počtem 60 dní a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč. Žalovaná z dlužné částky ničeho neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu. Žalovaný se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud provedl důkaz výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5. 2. 2020 včetně doručenky a dále upomínkami žalobkyně k zaplacení dlužné částky ze dne 21. 5. 2020, ze dne 11. 3. 2021 a ze dne 17. 6. 2021, včetně dodejky. Z těchto listinných důkazů tak soud zjistil, že žalovaný provozoval svoje vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a proto je za dobu od 27. 6. 2019 do 25. 8. 2019 povinen uhradit žalobkyni příspěvek podle § 24c tohoto zákona. Žalovanému byla dne 2. 9. 2021 zaslána předžalobní upomínka. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně podle ustanovení § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí. Podle § 2 odst. 1 písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše denní sazby příspěvku pro osobní automobil nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 představuje 65 Kč. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zák. č. 168/1999 Sb. je příspěvek splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře k jeho úhradě na adresu osoby podle odstavce 1. Ze shora učiněných zjištění a z výše citovaných ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. je zřejmé, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za provozování nepojištěného vozidla v předmětném období, a to ve výši požadované žalobkyní, tedy včetně nákladů na vymáhání a uplatnění – tj. v částce 4 200 Kč. Splatnost příspěvku nastala ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení výzvy žalobkyně žalovanému k úhradě příspěvku. Soud žalovanému v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uložil povinnost zaplatit žalobkyni z částky 4 200 Kč požadovaný zákonný úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Bližšího odůvodnění rozsudku není potřeba (§ 157 odst. 4 o. s. ř.), neboť se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 220 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.