65 C 292/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazené faktury za objednané právnické služby. Žalovaný si v říjnu roku 2020 telefonicky objednal u žalobkyně právní služby, kdy tuto poptávku potvrdila žalobkyně žalovanému emailem ze dne 11. 10. 2020, v němž nacenila poptávané právní služby a konkrétně rešerši z oblasti známkového práva částkou 5 000 Kč bez DPH. Žalovaný na tento email reagoval souhlasným emailem ze dne 11. 10. 2020, načež žalobkyně vypracovala poptávanou právní rešerši, kterou advokátní koncipientka žalobkyně zaslala žalovanému dne 19. 10. 2020. Po zaslání poptávané rešerše advokátní koncipientka s žalovaným telefonicky komunikovala, přičemž v telefonické komunikaci žalovaný doplnil své dotazy o další právní otázky. Na ty obdržel e-mailem odpověď dne 20. 10. 2020. Na základě shora uvedené sjednané ceny za poskytnuté právní služby vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] na částku 6 050 Kč včetně DPH, splatnou dne 29. 11. 2020, kterou zaslala žalovanému e-mailem dne 24. 11. 2020. Žalovaný však ve své odpovědi ze dne 25. 11. 2020 popřel, že si právní služby žalobkyně objednal a fakturu odmítl žalobkyni uhradit. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovanému byla dne 11. 10. 2020 zaslána e- mailem kalkulace právních služeb žalobkyně na základě jeho telefonického dotazu (viz důkaz email žalobkyně ze dne 11. 10. 2020). Stejný den žalovaný cenu odsouhlasil (viz důkaz e-mail žalovaného ze dne 11. 10. 2020). Právní rozbor byl žalobkyní žalovanému odeslán e-mailem dne 19. 10. 2020 (viz e-mail žalobkyně ze dne 19. 10. 2020). Za poskytnuté právní služby byla následně žalovanému ze strany žalobce vystavena faktura č. 2020 na částku 6 050 Kč se splatností dne 29. 11. 2020 (viz faktura č. 2020 ze dne 15. 11. 2020). Žalovanému byla dne 7. 12. 2020 zaslána předžalobní upomínka (viz důkaz předžalobní upomínka včetně podacího archu). Předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 8. 12. 2020 (viz důkaz potvrzení o doručení od ČP). Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce jako nárok žalobkyně opírající se o smluvní ujednání stran a ustanovení § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), neboť se v daném případě jedná o nepojmenovanou smlouvu, kdy věřitel má vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení pak soud vycházel z ust. § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších nařízení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 050 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 050 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí právního zastoupení, podání žaloby) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.