68 C 332/2020-83 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z důvodu, že jeho aktivní legitimace vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] (dále jen banka). [příjmení] dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu [číslo] o uzavření bankovního účtu, na základě níž se banka zavázala zřídit a vést pro žalovanou bankovní účet ve smlouvě specifikovaný a dále provádět na tomto účtu transakce dle pokynů žalované. Práva a povinnosti účastníků byly konkretizovány v obchodních podmínkách žalobce, a sice ve všeobecných obchodních podmínkách [právnická osoba], s nimiž se žalovaná seznámila a dále v ceníku poplatků, žalovaná se zavázala tyto podmínky dodržovat, což stvrdila svým podpisem. [příjmení] svou povinnost splnila a ke dni [datum] zřídila žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet], který nadále v souladu se smlouvou a právními předpisy vedla. Žalovaný se zavázal k dodržování smluvních podmínek, a to zejména udržovat na účtu minimální zůstatek ve výši 100 Kč. Žalovaný však své povinnosti nedodržel, neboť se dostal do nepovoleného záporného zůstatku. V případě nepovoleného záporného zůstatku na účtu byla banka oprávněna od smlouvy o účtu odstoupit, neboť nepovolený debetní zůstatek na účtu je považován za podstatné porušení povinnosti smlouvy o účtu. Žalobce je oprávněn od data zesplatnění požadovat úrok z prodlení v zákonné výši. [příjmení] využila tohoto svého práva a smlouvu vypověděla dopisem, čímž se dluh stal splatným dne [datum] v plné výši. Následně banka účet zrušila a dlužnou částku převedla na technický účet pro splácení pohledávky. Žalovaný byl o uhrazení dluhu opakovaně upomínán, avšak dluh neuhradil ani po výzvě k úhradě dluhu ve smyslu § 142a obč. zák. 2. Žalovaný prostřednictvím opatrovnice k žalobě uvedl, že neuznává uplatněný nárok a ponechal rozhodnutí na úvaze soudu i s ohledem na to, že se opatrovnice nemohla s žalovaným jakkoliv spojit. Poukázala však na to, že žalobce nepředkládá soudu výpočet, jak uplatněným nárokům dospěl a na základě čeho. Dále pak namítla, že zdejší soud není pravomocný k projednání žaloby, neboť žalovaný jako ukrajinský státní občan neměl ke dni podání žaloby svoje bydliště na území ČR a navrhla zastavení řízení. 3. Žalobce doplnil žalobní tvrzení v replice a uvedl, že žalovaná jistina 2 775,69 Kč je složena z nedoplatků na běžném účtu a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 147,04 Kč byl vypočten z jistiny ode dne [datum] do [datum], přičemž tato částka by sice měla činit 163,23 Kč, ale z procesních důvodů požaduje pouze částku 147,04 Kč. 4. Z výpisu z účtu žalovaného, rámcové smlouvy o finančních službách a jejích příloh k účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne [datum], z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] a poštovních podacích archů, soud zjistil skutečnosti popsané v žalobě. 5. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet. 6. Podle § 2668 o.z. zanikne-li závazek, vypořádá ten, kdo vede účet, bez zbytečného odkladu pohledávky a dluhy týkající se účtu, zejména provede převody peněžních prostředků z účtu uskutečněné prostřednictvím platebního prostředku a šeků použitých do dne zániku závazku, účet zruší a zůstatek peněžních prostředků vyplatí majiteli účtu. 7. Podle § 2675 odst. 1 a 2 o.z. ten, kdo vede účet, může závazek ze smlouvy o účtu vypovědět s účinností ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla majiteli účtu. Poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo vede účet, závazek ze smlouvy o účtu vypovědět i bez výpovědní doby. 8. K pravomoci zdejšího soudu je třeba uvést, že není možné pro určování příslušnosti soudu v tomto případě vycházet z předpisů EU, neboť Ukrajina není členskou zemí EU. Je proto nutno užít předpisů mezinárodního práva a to především zákona o mezinárodním právu soukromém [číslo] Sb., když mezinárodní smlouva o postupu v obdobných případech mezi ČR a UA neexistuje. Ze smluvních dokumentů pak vyplývá, že žalovaný si byl vědom svého závazku v ČR vůči předchůdci žalobce, v kontaktu s ním pak uváděl jako své bydliště a adresu doručovací pouze adresu v ČR, tj. [ulice a číslo], [obec a číslo] [anonymizováno]. Soud má tedy za to, že je dána pravomoc soudů ČR ve smyslu § 6 odst. 1 shora uvedeného zákona. 9. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobce na základě smlouvy vedl žalovanému účet jako fyzické osobě a ta se zavázala jej za podmínek stanovených ve smlouvě, obchodních podmínkách a sazebníku užívat. Žalovaný tuto svou povinnost nedodržel, neboť na účtu nebyl udržován sjednaný zůstatek, proto došlo po právu k odstoupení od smlouvy ze strany banky a vzniku nároku na dohodnuté sankce v případě neplnění závazku. Žalovaný nárok je proto po právu a žalobě bylo z tohoto důvodu zcela vyhověno 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14bvyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, celkem za 3 úkony právní služby, tj. 200 Kč, včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, plus DPH 21%, celkem tedy 1 489 Kč.