76 C 66/2021-119 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou doručenou původně k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 183 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o nemajetkovou újmu způsobenou žalobci při výkonu veřejné moci žalovanou. 2. Žalobce uvedl, že Finanční úřad pro [část Prahy] (dále jen„ FÚ“) vydal dne [datum] exekuční příkaz na srážku ze mzdy, proti němuž žalobce brojil námitkou ze dne [datum], kterou FÚ zamítl rozhodnutím ze dne [datum]. Toto rozhodnutí bylo následně zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. 2. 2012, č.j. [číslo jednací]. Žalobce poté doplnil dne [datum] podanou námitku a FÚ o ní společně s původní námitkou rozhodl dne [datum]. Toto rozhodnutí žalobce opět napadl správní žalobou, o které rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum] tak, že zrušil napadené rozhodnutí. Následně žalobce po 15 měsících nečinnosti FÚ podal podnět proti nečinnosti a FÚ vydal dne [datum] rozhodnutí o odvolání proti exekučnímu příkazu ze dne [datum]. Žalobce podal dne [datum] k Odvolacímu finančnímu ředitelství (dále jen„ OFŘ“) návrh na prohlášení nicotnosti. O žalobě na vyslovení nicotnosti rozhodnutí ze dne [datum] rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum] tak, že návrh odmítl. Kasační stížnost žalobce byla pak zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen„ NSS“) ze dne [datum], který byl doručen zástupci žalobce dne [datum]. Délka řízení tak celkově činila 11 let a 2 měsíce, což považuje žalobce za nepřiměřeně dlouhou dobu, a požaduje zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. 3. Žalobce dále uvedl, že nijak nepřispěl k průtahům v řízení. Při stanovení výše zadostiučinění vychází žalobce ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn. [stanovisko NS], kdy za první dva roky požaduje 15 000 Kč, za dalších 9 let 135 000 Kč a za dva měsíce 2 500 Kč. Tuto základní částku pak zvyšuje o 20%, protože je přesvědčen, že řízení je zatíženo mimořádným průtahem, když běžná lhůta pro vyřízení žaloby činí dle názoru NSS 6 měsíců až 1 rok. Žalobce zdůraznil, že šlo o zásadní zásah do jeho hospodaření, když byl po skončení konkursního řízení osobou zcela nemajetnou a exekucí mu byly postihovány všechny prostředky přesahující nezabavitelné minimum. Žalobce má za to, že řízení je podřízeno čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práva a základních svobod, a proto je třeba vycházet z vyvratitelné domněnky, že tím došlo ke vzniku nemajetkové újmy. 4. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce neuznává a navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. K aplikaci čl. 6 odst. 1 Úmluvy uvedla, že v rámci daňového řízení se jedná o řízení s výsostně veřejnoprávním charakterem a postup vedoucí ke splnění daňové povinnosti, ani samotné řízení ve věci daně se netýká soukromoprávního závazku, a proto nepůjde o řízení, na které by dopadala ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy. S ohledem na to se pak dále vyjádřil jen k průtahům ve správním řízení a uvedl, že celková doba řízení trvala od [datum] do [datum], tedy přibližně 7 let a 7 měsíců, přičemž ohledně části řízení vedené správcem daně nebyla žalobcem tvrzena a prokázána existence jednotlivých průtahů a v důsledku těchto utrpěná újma a rovněž neprokazuje, že mu nemajetková újma vznikla, nadto má za to, že mu ani vzniknout nemohla, když do práv žalobce nebylo zasaženo v takové intenzitě. Žalovaná také vznesla námitku promlčení, když rozhodnutí OFŘ, [číslo jednací] ze dne 2. 2. 2017 nabylo právní moci dne [datum], přičemž žádost u Ministerstva spravedlnosti byla uplatněna až [datum]. 5. Na základě důkazů navržených účastníky a s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Žalobce vyzval Ministerstvo spravedlnosti dopisem doručeným ministerstvu dne [datum] k přiznání přiměřeného zadostiučinění ve výši 183 000 Kč. Z odpovědi Ministerstva financí pak plyne, že žalovaná nemá za to, že jsou splněny zákonné podmínky pro přiznání náhrady nemajetkové újmy a také má za to, že je nárok promlčen (žádost ze dne [datum], sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum], sdělení Ministerstva financí ze dne [datum]). Ke dni [datum] byl zrušen konkurs na majetek žalobce, a to po splnění rozvrhového usnesení (zkrácené znění usnesení o zrušení konkurzu ze dne 29.7.2003 č.j 96 K 31/98-312). 6. Dne [datum] vydal Finanční úřad pro [anonymizováno] [územní celek], územní pracoviště pro [část Prahy] FÚ pro [část Prahy] (dále jen„ správce daně“) exekuční příkaz na srážky ze mzdy [číslo jednací] znějící na částku 3.827.927,70 Kč (žalobci doručen dne [datum], jeho zástupci, Mgr. [jméno] [příjmení] dne [datum], poddlužníkovi, [právnická osoba] a.s. dne [datum]). Exekuční tituly představovaly vykonatelné výkazy nedoplatků [číslo jednací] sestavený ke dni 28. 4. 2006 a [číslo jednací] sestavený ke dni 19. 6. 2006. Žalobce prostřednictvím svého zástupce uplatnil proti exekučnímu příkazu námitky ze dne [datum]. Dne [datum] vydal správce daně rozhodnutí [číslo jednací], kterým bylo podaným námitkám částečně vyhověno. Rozhodnutí bylo žalobci, resp. jeho zástupci doručeno dne [datum], poddlužníkovi dne [datum]. Proti výše uvedenému rozhodnutí správce daně byla žalobcem podána k Městskému soudu v Praze (dále též„ MS v [obec]“) žaloba. Rozsudkem MS v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 29. 2. 2012 bylo rozhodnutí o námitce ze dne [datum] zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Žalobce svým podáním ze dne [datum] doplnil své námitky proti rozhodnutí č. j [číslo] (exekuční příkaz). Dne [datum] vydal správce daně rozhodnutí o námitce pod [číslo jednací], které bylo doručeno zástupci žalobce dne [datum]. Citovaným rozhodnutím bylo podaným námitkám žalobce částečně vyhověno a exekuční příkaz odpovídajícím způsobem změněn. Proti výše uvedenému rozhodnutí o námitce byla žalobcem podána k MS v [obec] žaloba. Rozsudkem MS v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 21. 1. 2015 bylo rozhodnutí o námitce ze dne [datum] zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Žalobce svým podáním ze dne [datum] doplnil své námitky proti rozhodnutí č. j [číslo] (exekuční příkaz). Dne 13. 7 2016 vydal správce daně rozhodnutí o odvolání [číslo jednací], kterým změnil napadený exekuční příkaz ze dne [datum]. Toto rozhodnutí bylo doručeno zástupci žalobce dne [datum], poddlužníkovi dne [datum] a zástupkyni poddlužníka dne 3. 10. 2016. Proti rozhodnutí [číslo jednací] podal žalobce dne 17. 7. 2016 odvolání. Správce daně na základě vydání výzvy [číslo jednací] ze dne 29. 9. 2016, postupem dle § 111 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) současně k vyjádření vyzval poddlužníka, jehož zástupci byla citovaná písemnost doručena dne [datum]. Výzva zůstala oslyšena. OFŘ na základě vydaného rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 2. 2. 2017 rozhodlo tak, že odvoláním napadené rozhodnutí [číslo jednací] změnilo. Rozhodnutí OFŘ ze dne [datum] nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce učinil vůči OFŘ dne [datum] podání označené jako„ Věc: návrh na prohlášení nicotnosti rozhodnutí“, jímž se domáhal prohlášení nicotnosti rozhodnutí ze dne 13. 7. 2016, [číslo jednací]. OFŘ tento podnět k prohlášení nicotnosti odložilo, a to vyrozuměním [číslo jednací] ze dne 8. 8. 2016, neboť neshledalo splnění podmínek nicotnosti rozhodnutí podle v souladu s § 105 daňového řádu. Žalobce rovněž podal žalobu ze dne [datum] proti rozhodnutí o odvolání [číslo jednací]. Podaná žaloba byla usnesením MS v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 16. 4. 2020 jako nepřípustná odmítnuta. Proti usnesení MS v [obec] č. j. [číslo jednací] byla žalobcem podána kasační stížnost, která byla rozsudkem NSS č. j. [spisová značka] ze dne 4. 9. 2020 zamítnuta. (viz doručenka vytištěná dne [datum]) a [právnická osoba] a.s. dne [datum] (nesporná tvrzení účastníků). 7. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy a vzhledem k tomu, že nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje. Přičemž další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, s ohledem na to také zamítl návrh žalované na provedení důkazu vyžádáním stanoviska, proč řízení u správního soudu trvalo dlouho, neboť stav správního úseku Městského soudu je známou notorietou, která je známa dobře jak soudu, žalobci i žalované. 8. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo č